Katyň. K hrůznému nálezu obětí masakru došlo před 80 lety

V dubnu roku 1943, tedy před 80 lety, se dostaly na veřejnost zprávy o objevení masových hrobů polských důstojníků v katyňském lese na území tehdejšího Sovětského svazu. Počet nevinných obětí se vyšplhal na bezmála tři desítky tisíc. Hrůzný nález tehdy spatřilo i několik Čechů, jejichž svědectví se dochovala dodnes. Že se jedná o zločin stalinismu, to odmítali Rusové dlouho přiznat. Pravda vyšla definitivně najevo až v roce 1990.

V noci z 12. na 13. dubna 1943 zazněla v německém rozhlasu zpráva o hrůzném objevení hromadných hrobů polských důstojníků v katyňském lese. Na veřejnost se tak dostala zpráva o masovém vraždění Poláků (konkrétně důstojníků a zástupců inteligence), které spáchalo vedení Sovětského svazu v dubnu roku 1940, tedy o tři roky dříve. Oběťmi byli váleční zajatci, polští vojáci zadrženi Sověty v rámci invaze do Polska na počátku druhé světové války, na podzim roku 1939. Poláci byli nejprve drženi v několika zajateckých táborech, později rozhodl Stalin o jejich zavraždění – považoval je totiž za nepřátele Sovětského svazu a odpůrce komunismu. Dle některých názorů se však vyvražděním především polské intelektuální elity Stalin mstil za porážku Rudé armády polským vojskem v roce 1920. Vraždění v dubnu roku 1940 vstoupilo do dějin pod označením katyňský masakr či katyňský zločin. Jak byl odhalen?

Na přelomu ledna a února 1943 se narazilo na první lidské ostatky v polských důstojnických uniformách v katyňském lese, objevili je ruští zajatci nuceně pracující pro německou armádu. Později se našly tisíce dalších mrtvých! Plukovník Friedrich Ahrens podal o hrůzném nálezu hlášení prvního březnového dne téhož roku. Záhy se rozpoutalo vyšetřování s cílem identifikovat oběti a zjistit, kdo má hromadné vraždění na svědomí. Nacisté navíc celý případ využili ve své propagandistické kampani zaměřené proti komunismu a Sovětskému svazu. V tištěných médiích se objevovaly zprávy o masových vraždách spáchaných bolševickým režimem, stejné informace zaznívaly z rozhlasových stanic i filmových týdeníků vysílaných v kinech. Ačkoliv byla většina těchto zpráv výrazně ovlivněna nacistickou ideologií, přinášela zcela nepochybně pravdivou informaci o tom, že katyňský masakr je dílem stalinismu. Nacistický režim však v té době již napáchal také mnohá podobná zvěrstva, a proto většina lidí těmto zprávám nevěřila a vnímala je jako pouhý nástroj německé propagandy. Sovětský svaz z vraždění v katyňském lese naopak obviňoval nacisty, stejně tak komunisticky orientovaná periodika, například tehdy ilegální Rudé právo. Objev masového hrobu v katyňském lese tak rozpoutal válku i mimo bitevní pole – v médiích.

Celou událost, která měla nemalý vliv na vývoj mezinárodních vztahů (zejména těch mezi Ruskem a Polskem) bylo potřeba prošetřit. Dne 15. dubna 1943 reagoval Sovětský svaz na děsivý objev obviněním nacistického Německa z masových vražd. O dva dny později se do sporu vložila polská exilová vláda s žádostí o řádné prověření celé situace. Vztahy mezi Sovětským svazem a Polskem byly rázem ještě více napjaté. Sovětský svaz neustále veškerá obvinění odmítal.

Dne 20. dubna 1943 vyslalo německé ministerstvo propagandy do Katyně mezinárodní tým novinářů. V něm byl i český zástupce – František Kožík. Ten zaznamenal obsáhlé svědectví přímo z místa nálezu obětí masakru, které následně 30. dubna vysílal rozhlas a 5. května vyšlo tiskem v listu Národní politika:

„Vyvrácené lebky civějí do nebe. Podivným dojmem působí ty drobné předměty, které jsou nalézány v šatech: dopisy, deníky, cvikr, tužka, všechno, co si důstojníci zachovali i v zajetí a co s nimi bylo pochováno. Všude poletují vysoké polské bankovky, které měli mrtví uschovány; doufali stále, že budou vyměněni. Obešli jsme celou smutnou prohlubeň a sladký zápach nám skoro nedovoluje vydechnout. Uchylujeme se spolu k ohni z větví a nastavujeme tvář raději štiplavému dýmu, abychom unikli ovzduší té sladkosti rozkladu. Pak už odjíždíme…S ulehčením dýcháme svěží vítr ruské roviny, když vyrážíme k odjezdu. Katynský les se nám vzdaluje. A s ním svědectví nepochopitelné nelidskosti, na jejíž příčinu snad ani nelze najít lidsky srozumitelnou odpověď.“

Dalším Čechem vyslaným Němci z Protektorátu do katyňského lesa byl patolog František Hájek. Ten se stal členem odborné lékařské komise mající za úkol ohledání lidských ostatků. Skupina odborníků na místě tragédie pracovala ve dnech 28. až 30. dubna 1943. Lékaři z Protektorátu, Itálie, Slovenska, Chorvatska, Dánska, Nizozemska nebo třeba Švýcarska prováděli pitvu několika jedinců, aby zjistili jejich příčinu smrti i totožnost. Zároveň se snažili přijít na to, kdo je zavraždil. Potvrdilo se, že se jedná o osoby s polskými doklady, které byly usmrceny střelou do týlu.

Od počátku nálezu masových hrobů v Katyni se za viníka masakru označovaly vůdčí osobnosti Sovětského svazu. Ten však obvinění popíral, a to až do roku 1990. Teprve tehdy Michail Gorbačov odhalil světu pravdu, že za katyňský zločin je zodpovědný Stalin. 

Související

Josef Skála

Komunista Skála popíral Katyň, od soudu odešel s podmínkou

Za popírání katyňského masakru dnes Obvodní soud pro Prahu 7 potrestal bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným - Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi, uložil stejné podmíněné tresty. 
Památník Katyn, poblíž Smolensku, Rusko

Katyňský masakr: Sověti přiznali odpovědnost až po 50 letech

V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za "nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty" a svým rozkazem je nechal zlikvidovat.

Více souvisejících

Katyn II. světová válka Sovětský svaz Polsko nacisté historie

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy