Katyň. K hrůznému nálezu obětí masakru došlo před 80 lety

V dubnu roku 1943, tedy před 80 lety, se dostaly na veřejnost zprávy o objevení masových hrobů polských důstojníků v katyňském lese na území tehdejšího Sovětského svazu. Počet nevinných obětí se vyšplhal na bezmála tři desítky tisíc. Hrůzný nález tehdy spatřilo i několik Čechů, jejichž svědectví se dochovala dodnes. Že se jedná o zločin stalinismu, to odmítali Rusové dlouho přiznat. Pravda vyšla definitivně najevo až v roce 1990.

V noci z 12. na 13. dubna 1943 zazněla v německém rozhlasu zpráva o hrůzném objevení hromadných hrobů polských důstojníků v katyňském lese. Na veřejnost se tak dostala zpráva o masovém vraždění Poláků (konkrétně důstojníků a zástupců inteligence), které spáchalo vedení Sovětského svazu v dubnu roku 1940, tedy o tři roky dříve. Oběťmi byli váleční zajatci, polští vojáci zadrženi Sověty v rámci invaze do Polska na počátku druhé světové války, na podzim roku 1939. Poláci byli nejprve drženi v několika zajateckých táborech, později rozhodl Stalin o jejich zavraždění – považoval je totiž za nepřátele Sovětského svazu a odpůrce komunismu. Dle některých názorů se však vyvražděním především polské intelektuální elity Stalin mstil za porážku Rudé armády polským vojskem v roce 1920. Vraždění v dubnu roku 1940 vstoupilo do dějin pod označením katyňský masakr či katyňský zločin. Jak byl odhalen?

Na přelomu ledna a února 1943 se narazilo na první lidské ostatky v polských důstojnických uniformách v katyňském lese, objevili je ruští zajatci nuceně pracující pro německou armádu. Později se našly tisíce dalších mrtvých! Plukovník Friedrich Ahrens podal o hrůzném nálezu hlášení prvního březnového dne téhož roku. Záhy se rozpoutalo vyšetřování s cílem identifikovat oběti a zjistit, kdo má hromadné vraždění na svědomí. Nacisté navíc celý případ využili ve své propagandistické kampani zaměřené proti komunismu a Sovětskému svazu. V tištěných médiích se objevovaly zprávy o masových vraždách spáchaných bolševickým režimem, stejné informace zaznívaly z rozhlasových stanic i filmových týdeníků vysílaných v kinech. Ačkoliv byla většina těchto zpráv výrazně ovlivněna nacistickou ideologií, přinášela zcela nepochybně pravdivou informaci o tom, že katyňský masakr je dílem stalinismu. Nacistický režim však v té době již napáchal také mnohá podobná zvěrstva, a proto většina lidí těmto zprávám nevěřila a vnímala je jako pouhý nástroj německé propagandy. Sovětský svaz z vraždění v katyňském lese naopak obviňoval nacisty, stejně tak komunisticky orientovaná periodika, například tehdy ilegální Rudé právo. Objev masového hrobu v katyňském lese tak rozpoutal válku i mimo bitevní pole – v médiích.

Celou událost, která měla nemalý vliv na vývoj mezinárodních vztahů (zejména těch mezi Ruskem a Polskem) bylo potřeba prošetřit. Dne 15. dubna 1943 reagoval Sovětský svaz na děsivý objev obviněním nacistického Německa z masových vražd. O dva dny později se do sporu vložila polská exilová vláda s žádostí o řádné prověření celé situace. Vztahy mezi Sovětským svazem a Polskem byly rázem ještě více napjaté. Sovětský svaz neustále veškerá obvinění odmítal.

Dne 20. dubna 1943 vyslalo německé ministerstvo propagandy do Katyně mezinárodní tým novinářů. V něm byl i český zástupce – František Kožík. Ten zaznamenal obsáhlé svědectví přímo z místa nálezu obětí masakru, které následně 30. dubna vysílal rozhlas a 5. května vyšlo tiskem v listu Národní politika:

„Vyvrácené lebky civějí do nebe. Podivným dojmem působí ty drobné předměty, které jsou nalézány v šatech: dopisy, deníky, cvikr, tužka, všechno, co si důstojníci zachovali i v zajetí a co s nimi bylo pochováno. Všude poletují vysoké polské bankovky, které měli mrtví uschovány; doufali stále, že budou vyměněni. Obešli jsme celou smutnou prohlubeň a sladký zápach nám skoro nedovoluje vydechnout. Uchylujeme se spolu k ohni z větví a nastavujeme tvář raději štiplavému dýmu, abychom unikli ovzduší té sladkosti rozkladu. Pak už odjíždíme…S ulehčením dýcháme svěží vítr ruské roviny, když vyrážíme k odjezdu. Katynský les se nám vzdaluje. A s ním svědectví nepochopitelné nelidskosti, na jejíž příčinu snad ani nelze najít lidsky srozumitelnou odpověď.“

Dalším Čechem vyslaným Němci z Protektorátu do katyňského lesa byl patolog František Hájek. Ten se stal členem odborné lékařské komise mající za úkol ohledání lidských ostatků. Skupina odborníků na místě tragédie pracovala ve dnech 28. až 30. dubna 1943. Lékaři z Protektorátu, Itálie, Slovenska, Chorvatska, Dánska, Nizozemska nebo třeba Švýcarska prováděli pitvu několika jedinců, aby zjistili jejich příčinu smrti i totožnost. Zároveň se snažili přijít na to, kdo je zavraždil. Potvrdilo se, že se jedná o osoby s polskými doklady, které byly usmrceny střelou do týlu.

Od počátku nálezu masových hrobů v Katyni se za viníka masakru označovaly vůdčí osobnosti Sovětského svazu. Ten však obvinění popíral, a to až do roku 1990. Teprve tehdy Michail Gorbačov odhalil světu pravdu, že za katyňský zločin je zodpovědný Stalin. 

Související

Josef Skála

Komunista Skála popíral Katyň, od soudu odešel s podmínkou

Za popírání katyňského masakru dnes Obvodní soud pro Prahu 7 potrestal bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným - Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi, uložil stejné podmíněné tresty. 
Památník Katyn, poblíž Smolensku, Rusko

Katyňský masakr: Sověti přiznali odpovědnost až po 50 letech

V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za "nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty" a svým rozkazem je nechal zlikvidovat.

Více souvisejících

Katyn II. světová válka Sovětský svaz Polsko nacisté historie

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

před 56 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

před 2 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 3 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 3 hodinami

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 4 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 5 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 9 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

Nečekaný objev: Umělá inteligence může výrazně zvýšit pravděpodobnost další pandemie

Technologický pokrok v oblasti umělé inteligence (AI) podle nové odborné studie výrazně zvyšuje riziko uměle vyvolané pandemie. Odborníci varují, že současné schopnosti AI nástrojů mohou zpřístupnit biologické zbraně širší skupině lidí a tím pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy