V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za "nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty" a svým rozkazem je nechal zlikvidovat.
Sovětská tajná policie NKVD tak v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22.000 Poláků, kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. Po válce sovětský režim masakr popíral a vinil z něj německé nacisty, kteří později oblast obsadili a objevili i hroby zavražděných. Až před 30 lety, 13. dubna 1990, za vlády sovětského prezidenta Michaila Gorbačova se Sovětský svaz poprvé oficiálně přiznal k masakrům.
Informace o nálezu masových hrobů polských důstojníků v lese u vesnice Katyň na západě Ruska německými vojáky zveřejnily nacistické sdělovací prostředky v březnu 1943. Berlín označil za viníky hromadné vraždy Sověty, což zpočátku vypadalo jako nechvalně známá hitlerovská propaganda. Moskva hned obvinila z masakru Němce a nepřímo dokonce i polskou exilovou vládu, se kterou dočasně přerušila diplomatické styky.
Rozhodnutí k jednomu z nejmasovějších zločinů druhé světové války z března 1940 podepsali sovětský vůdce Josif Stalin, šéf sovětské diplomacie Vjačeslav Molotov a další členové tehdejšího moskevského vedení. Seznamy zajatců připravil Lavrentij Berija, tehdejší šéf ministerstva vnitra. Celkem stalinská policie NKVD postřílela v katyňském lese, v Charkově a na dalších místech na 22.000 Poláků. Kromě 15.000 vysokých důstojníků byli mezi oběťmi také intelektuálové, policisté, duchovní a další. Mezi oběťmi masakru byly podle historiků i přibližně tři stovky Čechů.
Poláci byli internováni v ruském Kozelsku a Ostaškově a v ukrajinském Starobělsku. V dubnu až květnu 1940 byli převezeni do táborů sovětské tajné policie NKVD, odkud byli deportováni k místům hromadných poprav. Hlavní vraždění bylo koncentrováno na třech místech - Katyň, Ostaškov a Starobělsk.
Pravda o zločinu začala vyplouvat na povrch již během války. Mezinárodní komise vyslaná do Katyně z iniciativy Němců v roce 1943 uvedla důkazy o tom, že důstojníci byli povražděni před příchodem wehrmachtu po napadení SSSR Německem. Také norimberský soud po válce neprokázal německou vinu a sovětská vláda poté zachovala o věci na desítky let mlčení. "V Katyňském lese na podzim roku 1941 prováděly německé okupační úřady hromadné popravy polských válečných zajatců," zazněl závěr sovětské komise ke Katyni v roce 1952.
Až v 90. letech byly u ruských vesnic Mednoje a Jamok a poblíž dnes již ukrajinského Charkova nalezeny další masové hroby. Oběti byly popravovány vstoje výstřelem do týla a někteří byli probodnuti bajonetem užívaným výhradně Rudou armádou. Důvodem k likvidaci polských důstojníků prý byla Stalinova touha po odplatě za porážku Rudé armády v roce 1920, kdy Poláci zabránili postupu bolševiků na východ, a Stalinovo rozhodnutí zbavit polský národ jeho intelektuální a armádní elity.
Polský oficiální tisk poprvé otiskl důkaz o sovětské vině za Katyň v únoru 1989. Důkazem byla zpráva komise Polského červeného kříže, která v roce 1943 exhumovala přes 4000 mrtvých z osmi hromadných hrobů v katyňském lese. Dokument dokázal, že polští důstojníci byli zavražděni koncem března až začátkem května 1940, tedy více než rok před německým vpádem do SSSR.
Pravdu, již delší dobu obecně uznávanou na Západě, přiznal až v dubnu 1990 tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov. "Sovětský svaz vyjadřuje hluboké politování nad katyňskou tragédií a prohlašuje, že je to jeden z nejtěžších zločinů stalinismu," znělo v oficiální zprávě. Důkazy o zločinu Moskva zveřejnila v říjnu 1992, kdy ruský prezident Boris Jelcin předal polskému prezidentovi Lechu Walęsovi dokumenty o zločinu a za masakr se omluvil.
V dubnu 2010 zveřejnila na internetu ruská Federální archivní agentura část historických dokumentů o masakru, odtajnění všech dokumentů i pokračování vyšetřování v masakru, které bylo v roce 2004 zastaveno, však Moskva odmítá. V září téhož roku odtajnily své dokumenty také Spojené státy. Z nich vyplynulo, že američtí váleční zajatci už v roce 1943 viděli masové hroby na místě katyňského masakru a pomocí kódovaných zpráv na sovětský válečný zločin upozornili americkou administrativu. Washington ale informaci nezveřejnil.
Masakr, na jehož místě nyní stojí památník, se dostal do médií ve větší míře také v září 2007, kdy měl premiéru film polského režiséra Andrzeje Wajdy Katyň (Katyń). Téma filmu je režisérovi blízké, protože jeho otec Jakub Wajda patřil mezi oběti masakrů.
Začátkem dubna 2010 se obětem zločinu v Katyni poprvé společně poklonili polský premiér Donald Tusk a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Uctít památku obětí se tehdy do Katyně vydal i tehdejší polský prezident Lech Kaczyński. Letadlo, v němž kromě prezidenta byly desítky vysoce postavených politiků, vojáků a duchovních, se ale zřítilo při přistání na letišti ve Smolensku a katastrofu nikdo nepřežil.
Související
Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
II. světová válka , Sovětský svaz , kauza: katyň , Katyn
Aktuálně se děje
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
včera
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
včera
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
včera
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
včera
Zatykač na Putina podporujete, na Netanjahua ne. Kreml obvinil USA z pokrytectví
včera
Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?
včera
Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko
včera
Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování
včera
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
včera
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
včera
Netanjahu: Jdeme si pro vítězství. Izrael podnikne invazi do Rafahu bez ohledu na příměří
včera
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
včera
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
včera
Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně
včera
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
včera
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
včera
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
včera
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
včera
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
V pondělí tragicky zahynul 66letý Čech při lyžování v rakouském horském středisku Kaprun. Uvedla to agentura APA, která uvádí, že Čech nepřežil srážku s 53letým Nizozemcem.
Zdroj: Libor Novák