V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za "nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty" a svým rozkazem je nechal zlikvidovat.
Sovětská tajná policie NKVD tak v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22.000 Poláků, kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. Po válce sovětský režim masakr popíral a vinil z něj německé nacisty, kteří později oblast obsadili a objevili i hroby zavražděných. Až před 30 lety, 13. dubna 1990, za vlády sovětského prezidenta Michaila Gorbačova se Sovětský svaz poprvé oficiálně přiznal k masakrům.
Informace o nálezu masových hrobů polských důstojníků v lese u vesnice Katyň na západě Ruska německými vojáky zveřejnily nacistické sdělovací prostředky v březnu 1943. Berlín označil za viníky hromadné vraždy Sověty, což zpočátku vypadalo jako nechvalně známá hitlerovská propaganda. Moskva hned obvinila z masakru Němce a nepřímo dokonce i polskou exilovou vládu, se kterou dočasně přerušila diplomatické styky.
Rozhodnutí k jednomu z nejmasovějších zločinů druhé světové války z března 1940 podepsali sovětský vůdce Josif Stalin, šéf sovětské diplomacie Vjačeslav Molotov a další členové tehdejšího moskevského vedení. Seznamy zajatců připravil Lavrentij Berija, tehdejší šéf ministerstva vnitra. Celkem stalinská policie NKVD postřílela v katyňském lese, v Charkově a na dalších místech na 22.000 Poláků. Kromě 15.000 vysokých důstojníků byli mezi oběťmi také intelektuálové, policisté, duchovní a další. Mezi oběťmi masakru byly podle historiků i přibližně tři stovky Čechů.
Poláci byli internováni v ruském Kozelsku a Ostaškově a v ukrajinském Starobělsku. V dubnu až květnu 1940 byli převezeni do táborů sovětské tajné policie NKVD, odkud byli deportováni k místům hromadných poprav. Hlavní vraždění bylo koncentrováno na třech místech - Katyň, Ostaškov a Starobělsk.
Pravda o zločinu začala vyplouvat na povrch již během války. Mezinárodní komise vyslaná do Katyně z iniciativy Němců v roce 1943 uvedla důkazy o tom, že důstojníci byli povražděni před příchodem wehrmachtu po napadení SSSR Německem. Také norimberský soud po válce neprokázal německou vinu a sovětská vláda poté zachovala o věci na desítky let mlčení. "V Katyňském lese na podzim roku 1941 prováděly německé okupační úřady hromadné popravy polských válečných zajatců," zazněl závěr sovětské komise ke Katyni v roce 1952.
Až v 90. letech byly u ruských vesnic Mednoje a Jamok a poblíž dnes již ukrajinského Charkova nalezeny další masové hroby. Oběti byly popravovány vstoje výstřelem do týla a někteří byli probodnuti bajonetem užívaným výhradně Rudou armádou. Důvodem k likvidaci polských důstojníků prý byla Stalinova touha po odplatě za porážku Rudé armády v roce 1920, kdy Poláci zabránili postupu bolševiků na východ, a Stalinovo rozhodnutí zbavit polský národ jeho intelektuální a armádní elity.
Polský oficiální tisk poprvé otiskl důkaz o sovětské vině za Katyň v únoru 1989. Důkazem byla zpráva komise Polského červeného kříže, která v roce 1943 exhumovala přes 4000 mrtvých z osmi hromadných hrobů v katyňském lese. Dokument dokázal, že polští důstojníci byli zavražděni koncem března až začátkem května 1940, tedy více než rok před německým vpádem do SSSR.
Pravdu, již delší dobu obecně uznávanou na Západě, přiznal až v dubnu 1990 tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov. "Sovětský svaz vyjadřuje hluboké politování nad katyňskou tragédií a prohlašuje, že je to jeden z nejtěžších zločinů stalinismu," znělo v oficiální zprávě. Důkazy o zločinu Moskva zveřejnila v říjnu 1992, kdy ruský prezident Boris Jelcin předal polskému prezidentovi Lechu Walęsovi dokumenty o zločinu a za masakr se omluvil.
V dubnu 2010 zveřejnila na internetu ruská Federální archivní agentura část historických dokumentů o masakru, odtajnění všech dokumentů i pokračování vyšetřování v masakru, které bylo v roce 2004 zastaveno, však Moskva odmítá. V září téhož roku odtajnily své dokumenty také Spojené státy. Z nich vyplynulo, že američtí váleční zajatci už v roce 1943 viděli masové hroby na místě katyňského masakru a pomocí kódovaných zpráv na sovětský válečný zločin upozornili americkou administrativu. Washington ale informaci nezveřejnil.
Masakr, na jehož místě nyní stojí památník, se dostal do médií ve větší míře také v září 2007, kdy měl premiéru film polského režiséra Andrzeje Wajdy Katyň (Katyń). Téma filmu je režisérovi blízké, protože jeho otec Jakub Wajda patřil mezi oběti masakrů.
Začátkem dubna 2010 se obětem zločinu v Katyni poprvé společně poklonili polský premiér Donald Tusk a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Uctít památku obětí se tehdy do Katyně vydal i tehdejší polský prezident Lech Kaczyński. Letadlo, v němž kromě prezidenta byly desítky vysoce postavených politiků, vojáků a duchovních, se ale zřítilo při přistání na letišti ve Smolensku a katastrofu nikdo nepřežil.
Související
Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové
Japonsko si před 79 lety zvolilo novou cestu. Předcházela tomu zkáza Hirošimy a Nagasaki
II. světová válka , Sovětský svaz , kauza: katyň , Katyn
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek