Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty

Mezi testované metody patří například rozptyl minerálních částic do stratosféry, zesilování mořských oblaků pomocí spreje z mořské vody nebo záměrné zmrazování vody na mořském ledu v Kanadě, aby se zvýšila jeho odrazivost a prodloužila jeho životnost během letních měsíců.

ARIA, která má k dispozici rozpočet ve výši 56,8 milionu liber, zdůraznila, že všechny pokusy budou malého rozsahu, přísně hodnocené a předem posouzené z hlediska dopadů na životní prostředí. Součástí programu je také další desetimilionový projekt, čímž se Spojené království stává jedním z největších světových podporovatelů výzkumu slunečního geoengineeringu.

Ředitel programu profesor Mark Symes uvedl, že ačkoli je dekarbonizace hlavní cestou k omezení globálního oteplování, riziko překročení nevratných klimatických bodů je reálné i při dosažení uhlíkové neutrality. Proto je podle něj nutné prozkoumat i možnosti "záchranné brzdy", pokud by došlo ke klimatické nouzi.

Jedním z experimentů je vypuštění meteorologického balónu se stopovým množstvím netoxického prachového minerálu do stratosféry nad USA nebo Velkou Británií. Cílem je zjistit, jak se materiál chová v extrémních výškových podmínkách.

Další testy se zaměří na zesílení mořských oblaků – pomocí mořské vody nebo elektrostatického náboje rozptýleného drony. Jeden z těchto pokusů se uskuteční nad Velkým bariérovým útesem a může pokrýt až 100 km², jiný bude probíhat u britského pobřeží.

Zvláštní experiment proběhne v Kanadě, kde bude v zimě na mořský led pumpována voda, která zamrzne a tím prodlouží životnost ledové pokrývky v létě. Bílý led totiž odráží více slunečního záření než tmavý oceán, který se odhaluje při jeho tání.

Každý venkovní pokus bude podroben environmentálnímu hodnocení a veřejné konzultaci s místními komunitami. Nad celým procesem bdí nezávislý výbor, který vede renomovaný klimatolog profesor Piers Forster. V jeho řadách zasedají i odborníci z Indie a Ghany.

Součástí programu je také modelování teoretických možností, jako jsou sluneční štíty umístěné na oběžnou dráhu Země, a výzkum přirozeného ochlazování atmosféry vulkanickými erupcemi – například analýza částic z vulkanických oblaků pomocí dronů.

Sedm vědeckých týmů se bude zabývat modelováním dopadů geoengineeringu na klima, zejména v rozvojových zemích, kde žije přibližně 85 % světové populace. Dalších pět týmů se zaměří na etické a politické otázky, jako je mezinárodní správa těchto technologií a pravidla jejich případného nasazení.

Ačkoliv geoengineering přitahuje značnou pozornost, zároveň vyvolává ostrou kritiku. Odborníci varují před nepředvídatelnými důsledky a před tím, že by experimenty mohly legitimizovat technologie, které by mohly narušit už tak křehký klimatický systém. Kritici jako profesor Raymond Pierrehumbert z Oxfordu považují zahájení pokusů bez existující mezinárodní regulace za nebezpečný precedent.