Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu

Polsko by si podle amerického listu New York Times přálo, aby Evropa dělala více pro svou vlastní obranu. Varšavu k tomu vede především fakt, že Spojené státy, dlouholetý garant evropské i polské bezpečnosti, za prezidentství Donalda Trumpa pozvolna ustupuje z této pozice.

„Vidíme, jak se pod našima nohama otřásá architektura globální bezpečnosti a globální ekonomiky, a my jsme zemí, která z globalizace i solidarity Západu enormně profitovala,“ popsal šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski.

Premiér země v březnu zašel ještě dál. „Vzhledem k hluboké změně americké geopolitiky by Evropa byla bezpečnější, kdybychom měli vlastní jaderný arsenál,“ řekl.

Polsko se nenachází v jednoduché situaci, jak připustil Sikorski. „(Polsko) čelí novým výzvám, které nás znervózňují,“ poznamenal. A polská situace v ohledu bezpečnosti není dobrá už po několik století. Členství v Severoatlantické alianci a vojenská podpora ze strany USA proto byly zárukou svobody. „Poláci obecně považují americké vojenské závazky za záruku svých svobod,“ doplnil Mark Brzezinski, někdejší americký velvyslanec ve Varšavě.

Kreml nadále požaduje, aby NATO stáhlo všechny své jednotky ze zemí, které se připojily po roce 1997. Jde tedy i o Polsko, pobaltské země, Rumunsko nebo Slovensko. „Odchod amerických vojáků by vyslal Rusku signál, že se jedná o šedou zónu pro Washington. A my, Poláci, už nikdy nebudeme žít v šedé zóně. A v Evropské unii by také neměly existovat žádné šedé zóny,“ zdůraznil Mark Baranowski, který na polském ministerstvu hospodářského rozvoje a technologie působí jako stratég pro obranný průmysl.

Polsko v posledních letech podniklo výrazné kroky k posílení své obranné kapacity s cílem stát se jedním z pilířů evropské bezpečnosti. Obranné výdaje systematicky přesahují dvouprocentní závazek vyplývající ze Severoatlantické smlouvy, což zemi řadí mezi nejagilnější členy NATO v této oblasti.

Varšava dynamicky navyšuje stavy profesionálních vojáků a masivně investuje do modernizace pozemních sil, zejména v oblasti obrněné a mechanizované techniky. Podle žebříčku serveru GlobalFirepower.com disponuje Polsko aktuálně 21. nejsilnější armádou světa, což je pozice, která jej přibližuje k hráčům typu Íránu, Izraele nebo sousedního Německa.

Aktivní složka polských ozbrojených sil čítá přibližně 200 tisíc profesionálních vojáků, přičemž státní plán počítá s navýšením až na 300 tisíc. Dalších přibližně 350 tisíc tvoří rezervisté. V pohotovostním režimu je připraveno kolem 430 tanků, dalších více než 200 je skladováno pro případ rychlého nasazení. Polsko rovněž významně posílilo svůj tankový arzenál nákupem německých Leopardů a amerických M1 Abrams.

Ačkoliv rozsah a tempo modernizace budí respekt, zůstává otázkou, nakolik bude tento rozvoj udržitelný z dlouhodobého rozpočtového i logistického hlediska, a jak efektivně bude Polsko schopno nové kapacity integrovat do aliančních struktur.