Proč Izrael obešel Trumpa a riskuje válku s Íránem?

Navzdory varováním z Bílého domu Izrael provedl ve čtvrtek v noci masivní leteckou operaci proti íránskému jadernému programu. Údery zasáhly hlavní obohacovací zařízení v Natanzu, protivzdušnou obranu i zařízení pro dlouhodosahové rakety.

Mezi oběťmi jsou i vysoce postavení představitelé – šéf Revolučních gard Hosejn Salámí, vrchní velitel ozbrojených sil Mohammad Bagerí a dva přední jaderní vědci, uvedl The Conversation.

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí slíbil tvrdou odvetu. První známkou reakce bylo vypuštění stovky dronů směrem k izraelskému území. Očekává se, že Írán bude cílit nejen na Izrael, ale potenciálně i na americké základny v Perském zálivu.

K útoku došlo v době, kdy mezi Spojenými státy a Íránem probíhala od poloviny dubna série jaderných jednání, iniciovaná prezidentem Trumpem. Cílem bylo dohodnout se během několika měsíců na novém ujednání.

Tato jednání však ztroskotala na americkém požadavku, aby Írán zcela ukončil obohacování uranu a zlikvidoval svůj zásobník 400 kg materiálu o čistotě 60 %. Teherán to odmítl jako „nepřijatelné“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu – dlouhodobý odpůrce jednání – tlačil místo toho na vojenské řešení. Tvrdil, že Teherán nelze zastavit jinak než silou.

Přestože Trump prohlašuje, že podporuje bezpečnost Izraele, dlouhodobě se snaží vyhýbat dalším válkám na Blízkém východě. Jeho zdrženlivost má i osobní pozadí – nezapomněl Netanjahuovi, že v roce 2020 mezi prvními pogratuloval Joeu Bidenovi ke zvolení prezidentem. Navíc se snaží budovat vztahy s bohatými arabskými monarchiemi v Perském zálivu, které rovněž nestojí o eskalaci konfliktu.

Trump se snažil Netanjahua varovat, aby operací neohrozil probíhající jednání s Íránem. Chtěl využít diplomatického úspěchu pro svou image světového vyjednavače. Jak se však rozhovory dostaly do slepé uličky, Netanjahu zřejmě usoudil, že je čas jednat.

Bílý dům se od izraelského útoku distancoval a popřel jakoukoli účast. Zůstává však nejasné, zda Spojené státy Izrael skutečně nechají čelit odvetě samy.

Izrael ukázal schopnost zasadit Íránu těžkou ránu, ale Teherán má rovněž značné kapacity k odvetě – od přesných střel přes drony až po možnost uzavřít Hormuzský průliv, kudy prochází až čtvrtina světových dodávek ropy a plynu.

Írán se navíc může opřít o strategická spojenectví s Ruskem a Čínou.

Nastala situace, která může přerůst v nekontrolovatelný regionální konflikt s globálními dopady. Blízký východ je opět na pokraji války – a svět s napětím sleduje, zda se podaří katastrofu odvrátit.

Plánovaná nedělní schůzka ve státě Omán byla zrušena. Írán oznámil, že v jednáních nebude pokračovat do odvolání.

Situace tak připomíná události roku 2018, kdy Trump – tehdy pod tlakem Netanjahua – jednostranně odstoupil od jaderné dohody JCPOA. Tehdy došlo k výraznému ochlazení vztahů a posílení íránského militarismu.

Nyní se kolo historie otáčí. Netanjahu se rozhodl zasáhnout vojensky, a svět čeká, zda prezident Trump – obklopen varováními vlastního politického hnutí i mezinárodních aktérů – dokáže držet Spojené státy mimo novou válku, nebo bude vtažen zpět do víru blízkovýchodních konfliktů.