Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO

Světová meteorologická organizace vydává svou výroční zprávu o kvalitě ovzduší a klimatu u příležitosti mezinárodního dne čistého ovzduší Organizace spojených národů. Podle vědeckého pracovníka organizace Lorenza Labradora nelze kvalitu ovzduší a klimatickou změnu posuzovat odděleně. Obě oblasti jsou úzce propojeny a vyžadují koordinovaný přístup ze strany světového společenství. Zpráva zdůrazňuje, že stoupající počet extrémních požárů představuje naléhavou hrozbu pro veřejné zdraví kvůli vysoké toxicitě vznikajícího kouře.

Kouř z lesních požárů obsahuje vysoké koncentrace jemných prachových částic, které v lidském těle vyvolávají oxidační stres. Odborné studie spolehlivě propojují vystavení tomuto dýmu s nárůstem počtu astmatických záchvatů i hospitalizací pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Zvýšená expozice má zároveň negativní dopad na psychické zdraví obyvatel a průběh těhotenství. Podle údajů citovaných ve zprávě přispěl trojnásobný nárůst požárů od devadesátých let k téměř stu tisícům dodatečných úmrtí ročně mezi lety 2010 a 2018.

Zpráva Světové meteorologické organizace rovněž varuje před prudkým nárůstem znečištění přízemním ozonem, ke kterému dochází během intenzivních a dlouhotrvajících vln veder. Lorenzo Labrador vysvětluje, že ozon působí jako silné oxidační činidlo, které po vdechnutí poškozuje plicní tkáň a způsobuje záněty. Tyto procesy mohou následně vést k závažným oběhovým a srdečním problémům u zasažené populace. V silně znečištěných regionech je v současnosti přibližně každé páté úmrtí na chronickou obstrukční plicní nemoc přisuzováno právě dlouhodobému vystavení ozonu.

Každoroční hodnocení organizace se podrobně věnuje také mikroskopickým částicím s průměrem menším než dva a půl mikrometru, které představují vážné zdravotní riziko. Tyto částice dokážou proniknout hluboko do lidských plic i do krevního oběhu, zároveň však výrazně ovlivňují samotné klima. Vznikají při spalování fosilních paliv v průmyslu, zemědělství, lokálním vytápění a dopravě, ale také při lesních požárech či prašných bouřích. Směs těchto pevných i kapalných částic ve vzduchu vytváří aerosol, který mění vlastnosti a odrazivost mraků.

Po rozptýlení v atmosféře se tyto částice postupně usazují zpět na zemský povrch, kde nadále ovlivňují klimatické procesy. Významným příkladem je usazování černého uhlíku neboli sazí na sněhu a ledovcích v polárních či horských oblastech. Tyto tmavé částice snižují schopnost ledového povrchu odrážet sluneční paprsky zpět do vesmíru, což přímo urychluje tání. Zrychlené tání následně způsobuje další oteplování planety a mění přirozené vlastnosti zasažených ekosystémů.

Výzkumníci popisují celý proces jako nebezpečnou zpětnou vazbu, která prohlubuje environmentální krizi. Rostoucí sucho a změny ve využívání krajiny zvyšují emise aerosolů do ovzduší, což zpětně podporuje vznik dalších požárů a prašných bouří. Částice vzniklé při těchto událostech se následně usazují na ledovcích a zrychlují jejich odtávání. Celý cyklus se tak neustále obnovuje a dále posiluje celkové globální oteplování.

Zástupce meteorologické organizace v závěru zprávy zdůrazňuje, že řešení problematiky klimatu a kvality ovzduší musí probíhat současně. Omezení emisí skleníkových plynů totiž automaticky vede ke snížení množství látek, které znečišťují vzduch. Jako nejúčinnější postup zpráva označuje celkový útlum spalování fosilních paliv na globální úrovni. Úsilí zaměřené na čistší energetiku tak přináší přímý užitek jak pro stabilizaci klimatu, tak pro ochranu lidského zdraví.