Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii

Tyto rekordní hodnoty byly zaznamenány ještě předtím, než naplno projevil svůj vliv nastupující klimatický jev El Niño. Tento přirozeně se opakující fenomén způsobuje změny větru nad Tichým oceánem, což vede k růstu teploty oceánu a uvolňování obrovského množství tepla do atmosféry. Důsledky se celosvětově projevují v podobě povodní, sucha a vln veder. Předpovědi naznačují, že letošní El Niño může dosáhnout své plné síly ke konci roku a v důsledku klimatické krize se stát nejintenzivnějším v historii.

Profesorka klimatologie Friederike Otto z Imperial College v Londýně web The Guardian upozornila, že hlavní příčinou vysokých teplot zůstává lidská činnost. Přestože El Niño přispívá k růstu teplot, klíčovým hýbatelem je podle ní neustálé spalování fosilních paliv. Klimatická změna dělá každý výskyt tohoto jevu ještě teplejším než v minulosti. Dokud lidstvo nepřestane spalovat uhlí, ropu a plyn, budou se tyto rekordní periody podle jejího vyjádření neustále opakovat.

Dopady extrémního horka se již projevují v mnoha částech světa v podobě ničivých lesních požárů a škod na úrodě. Vysoké teploty vedou ke zvýšenému počtu úmrtí a narušují dopravu, podnikání i veřejné služby. Menší sklizeň na domácích i mezinárodních trzích s velkou pravděpodobností způsobí další nárůst inflace cen potravin. Ekonomická zátěž v podobě dražších základních potřeb tak dopadá přímo na běžné domácnosti.

Šéf OSN pro oblast klimatu Simon Stiell uvedl, že celkové ekonomické a společenské škody se stále vyčíslují. Extrémní horko podle něj zabíjí miliony lidí, stojí biliony dolarů a silně zatěžuje zdravotnické i dopravní systémy. Zaznamenané údaje označil za jednoznačný důkaz rostoucí ceny za závislost lidstva na fosilních palivech. Vyzval proto vlády k rychlejšímu přechodu na čistou energii, ochraně lesů a oceánů a k budování celkové klimatické odolnosti.

Naměřené hodnoty sice překročily hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou z roku 2015, porušení dohody by však vyžadovalo udržení těchto hodnot po dobu několika let. Organizace spojených národů nicméně přiznala aktuální překročení tohoto limitu. K nápravě této situace bude podle OSN nutné velkokapacitní odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. Rostoucí teploty totiž zvyšují riziko dosažení takzvaných bodů zlomu v planetárním systému.

Údaje ze satelitního systému Copernicus potvrdily výrazně suché podmínky v mnoha částech světa. Nadprůměrné sucho zasáhlo západní a střední Evropu, Skandinávii a jihovýchodní část evropského kontinentu. S nedostatkem srážek se potýkal také jih Spojených států, severní Mexiko, části Kanady, Maghreb, Severovýchodní Afrika, Sibiř, velká část střední Asie, Čína, Jižní Amerika, Jižní Afrika a severní Austrálie. Například rumunský úsek Dunaje zaznamenal v důsledku extrémních teplot mimořádně nízkou hladinu vody.

Další růst teplot nad hranici 1,5 stupně zvyšuje pravděpodobnost nevratného poškození klíčových stabilizátorů klimatu, mezi které patří arktický ledovec nebo amazonský prales. Zástupkyně organizace WWF UK Ruth Fuller varovala, že narušení přírodních systémů může vést k jejich trvalé změně. Samantha Burgess z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí potvrdila, že sledovací služby zaznamenaly dosud nejteplejší léto v západní Evropě i rekordní teploty moří. Zjištěné dopady podle ní čím dál více zasahují komunity, ekonomiky i ekosystémy po celém světě.