Vědkyně na Sibiři zemřela na zápal plic neznámého původu. Lékaři monitorují stovky lidí

Místní lídr a starosta městského okresu Šelechov Maksim Modin potvrdil uzavření lůžkového zařízení, ve kterém se vědkyně léčila. Toto zdravotnické zařízení bylo uvrženo do karantény s cílem zabránit případnému šíření nákazy. Do preventivní lékařské observace bylo následně umístěno téměř dvě stě osob, které s mladou výzkumnicí přišly do přímého či nepřímého styku.

Plicní mor způsobuje stejná bakterie Yersinia pestis jako mor bubonický. Na rozdíl od něj se však plicní forma může šířit z člověka na člověka vzdušnou cestou prostřednictvím kapének při kýchání či kašli. Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že tato forma je obzvláště nakažlivá a může vyvolat závažné epidemie. Ke zmírnění rizik a zamezení úmrtí je nutná rychlá léčba silnými antibiotiky.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že situaci úzce sleduje ve spolupráci s Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a dalšími úřady. Zástupci americké diplomacie vyzvali ruské orgány, aby přesné informace sdílely rychle a otevřeně. Světová zdravotnická organizace ani Kreml na žádosti o komentář k tomuto případu bezprostředně nereagovaly.

Bývalý koordinátor reakce Bílého domu na pandemii covidu-19 Ashish Jha zdůraznil potřebu větší transparentnosti ze strany Moskvy. Podle něj by v případě jediného izolovaného případu bez dalších úmrtí celá situace pravděpodobně brzy skončila. Jha však zároveň vyjádřil znepokojení nad možnou existencí programů biologických zbraní v tamních laboratořích.

Přenos plicního moru z člověka na člověka je podle odborníků v praxi velmi obtížný. Šance na vznik rozsáhlejšího ohniska nákazy či dokonce globální pandemie je podle Jhy mimořádně nízká. Podle dat Světové zdravotnické organizace nahlásilo deset zemí v letech 2019 až 2025 přes 3 800 podezření na onemocnění morem, přičemž potvrzené případy se soustředily především v Demokratické republice Kongo a na Madagaskaru.