Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje

V reakci na násilnosti a rozsáhlé rabování z předchozího týdne, kdy do ulic vyrazilo přes půl milionu lidí, mobilizovaly francouzské úřady zhruba sedmdesát tisíc policistů a příslušníků bezpečnostních složek. V mnoha velkých městech platí přísná bezpečnostní opatření, zákazy shromažďování či lokální zákazy vycházení, přičemž v Paříži zůstaly kvůli obavám z nových nepokojů preventivně uzavřeny i významné památky včetně muzea v Louvru.

Značné napětí panovalo již od dopoledne v metropoli kvůli nařízené změně trasy plánovaného odborového pochodu. Pařížská policejní prefektura na poslední chvíli přesunula trasu z původně domluveného úseku mezi náměstím Bastily a Národem do okrajové části mezi brány d'Italie a de Vincennes, což organizátoři označili za snahu akce záměrně zkomplikovat a rozdrobit.

Proti tomuto kroku se ostře ohradili také přední představitelé levicové opozice, podle nichž úřady vyvolávají zmatek a ztěžují pokojný průběh demonstrací. Přestože prefektura trvala na dodržení nové trasy pod hrozbou zásahu, odborové svazy daly najevo, že se původního plánu shromáždit se u Bastily nehodlají vzdát.

Bezpečnostní složky musely tvrdě zasahovat také v dalších regionech, například v jihovýchodním Lyonu, kde policie použila slzný plyn k rozprášení skupiny přibližně 120 demonstrantů, kteří se pokusili zablokovat silnici v oblasti, kde platil přísný zákaz shromažďování. Sílící bezpečnostní opatření a plošné zákazy demonstrací však vyvolaly vlnu kritiky ze strany lidskoprávních organizací, přičemž Amnesty International varovala před nebezpečným sklouzáváním k autoritářským praktikám.

Samotné hnutí Žlutých vest ohlásilo v rámci celostátních akcí více než sedm set menších shromáždění na kruhových objezdech, čerpacích stanicích či v blízkosti dopravních uzlů. Zástupci hnutí navíc během sobotních protestů oznámili, že v nátlaku na vládu hodlají vytrvat a na nadcházející sobotu 31. října již chystají další vlnu demonstrací na obranu občanských svobod.

Dění v zemi komplikuje i souběžně probíhající sjezd krajně pravicové strany Národní sdružení v Orléansu, kde toto politické uskupení oficiálně zahajuje prezidentskou kampaň Marine Le Penové a potvrzuje ve funkci předsedy Jordana Bardellu. V ulicích tohoto historického města protestovaly tisíce lidí s transparenty odsuzujícími extremismus a kritizujícími jak politiku krajní pravice, tak kroky prezidenta Emmanuela Macrona.

Krize ve Francii mezitím přitahuje pozornost i v mezinárodním měřítku a stala se součástí politických debat ve Spojených státech. Americký prezident Donald Trump využil snímků z francouzských ulic ve svých předvolebních projevech k varování před důsledky politického vývoje a vlnu protestů opakovaně spojil s kritikou migrační politiky.