Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko

Detailní návrh této strategie, o kterém informovala agentura Bloomberg s odkazem na interní dokumenty a oficiální zdroje, má veřejnosti i spojencům představit velitel sil USA v Evropě a zároveň vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), americký generál Alexus Grynkewich. K oficiální prezentaci celého konceptu má dojít v Polsku dne 12. října 2026.

Existence chystaného plánu byla potvrzena přímo zástupci NATO pro redakci listu Kyiv Independent. Hlavním cílem generála Grynkewiche je jasně definovat postupy, jakými by Severoatlantická aliance reagovala na jakýkoliv pokus o narušení svého území, a zároveň uklidnit veřejnost ohledně plné připravenosti západních sil.

Doktrína staví na úzkém propojení tradičních konvenčních vojenských kapacit s nejnovějšími technologiemi, které vzešly z poznatků získaných během plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Aliance plánuje čelit potenciálnímu ruskému vpádu kombinací pozemních sil, pokročilých dronů a cílících systémů poháněných umělou inteligencí. Následným krokem spojeneckých vojsk by bylo rychlé zničení ruských velitelských a řídicích uzlů s cílem dosáhnout bleskového a rozhodujícího vítězství.

Zatímco oficiální představitelé Severoatlantické aliance shodně uvádějí, že bezprostřední konvenční útok ze strany Ruské federace v tuto chvíli nehrozí, opakovaně varují před narůstajícími riziky. Moskva se podle nich může pokusit otestovat odolnost a odhodlání východního křídla aliance prostřednictvím intenzivnějších hybridních operací nebo opakovaných incidentů v podobě narušení vzdušného prostoru bezpilotními letouny.

Nová strategie proto klade důraz na aktivní čelení těmto asymetrickým hrozbám, aniž by však ze strany NATO docházelo k jakýmkoliv zbytečným provokacím, které by mohly vést k nechtěné eskalaci konfliktu.

Napětí mezi Ruskem a západní aliancí dosahuje vysokých hodnot od vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022, přičemž Kreml pravidelně směřuje výhrůžky vůči členským státům NATO a zemím podporujícím Kyjev. Obavy spojenců navíc živí reálné incidenty na území Evropy, mezi něž patří přelety dronů v Polsku a Rumunsku nebo Moskvou řízené sabotážní akce zaznamenané v Estonsku a Německu.

Region Baltského moře je dlouhodobě označován za nejpravděpodobnější ohnisko případné konfrontace, přestože tamní vlády prozatím neevidují známky chystaného konvenčního útoku. Navzdory tomu estonské orgány nedávno potvrdily, že přesouvají jádro svých ozbrojených sil na nově rozšířenou základnu vzdálenou necelých padesát kilometrů od ruských hranic, aby byly lépe připraveny na jakýkoliv vývoj situace.

Generální tajemník NATO Mark Rutte je přitom přesvědčen, že alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států. 

Rutte bagatelizoval ruskou hrozbu ve vyjádření pro server Euronews. Zlehčoval i vyhrožování Moskvy jadernými zbraněmi. Kreml podle generálního tajemníka aliance, jejímž členským státem je i NATO, chce odvést pozornost od komplikací vlastní armády na Ukrajině. Rusové si prý uvědomují, že v přímé konfrontaci s NATO by neměli šanci. 

"Připravili jsme to, máme na to plány. Platí to pro celé NATO," prohlásil nizozemský politik na obranném summitu ve středu v belgickém Bruselu. "Budeme bránit každý metr území NATO. Tato hrozba tady není, ale pokud se cokoliv stane, jsme připraveni tomu čelit," konstatoval Rutte. 

V posledních dnech se například objevily zvěsti o možné ruské provokaci ve Středomoří. Podle informací španělského deníku El Mundo dorazilo varování amerických zpravodajců i do některých středoevropských států. Vlády Španělska, Francie a Itálie měly od americké CIA obdržet informaci, že jim hrozí útoky ruských dronů. Bezpilotní stroje by v takovém případě odstartovaly z kontejnerů ukrytých na lodích, uvedl zdroj blízký litevskému ministerstvu obrany.

Moskva by se na jednu z vyjmenovaných jihoevropských zemí mohla zaměřit z toho důvodu, že v nich v příštím roce proběhnou důležité volby, ať už parlamentní nebo prezidentské. Cílem by bylo vyvolat ve společnosti strach.  

Obavy z ruské provokace zesílily zejména ve východní Evropě. Polsko v předminulém týdnu vyjádřilo obavy z hybridních ruských útoků. Varoval před nimi premiér Donald Tusk s odkazem na informace od zpravodajců. Takové útoky by podle něj mohly Rusku posloužit k otestování ochoty zemí NATO aplikovat článek 5 o kolektivní obraně, podle kterého útok na jednu z členských zemí představuje útok na všechny.