Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy

Klíčovým faktorem celého procesu zůstává postoj Moskvy, neboť jakýkoli úspěšný kandidát bude potřebovat alespoň devět hlasů v Radě bezpečnosti a především se bude muset vyhnout ruskému vetu, což v praxi znamená nutnost získat souhlas Kremlu.

Guterresovo funkční období výrazně poznamenal jeho komplikovaný vztah k Ruské federaci a dlouhotrvající konflikt na Ukrajině. Přestože OSN konzistentně podporovala územní celistvost Ukrajiny a dokumentovala porušování lidských práv na okupovaných územích, Guterresova veřejná diplomacie dlouhodobě přistupovala k Moskvě jako k partnerovi, jehož spolupráci je nutné kultivovat.

Ostrou vlnu nevole na Ukrajině vyvolala podle webu Kyiv Post zejména jeho účast na summitu BRICS v ruské Kazani v říjnu 2024, kde se setkal s Vladimirem Putinem, na nějž byl vydán zatykač Mezinárodního trestního soudu. Důvěra ukrajinské veřejnosti vůči šéfovi OSN v důsledku těchto kroků dramaticky poklesla a podle průzkumů mu důvěřuje již pouze čtvrtina obyvatel.

V reakci na válku v Pásmu Gazy naopak Guterres neváhal poprvé ve své funkci aktivovat článek 99 Charty OSN, aby formálně upozornil Radu bezpečnosti na hrozící humanitární katastrofu a požadoval okamžité příměří. Tento krok i jeho výroky o tom, že útoky Hamásu nevznikly ve vakuu, sice vyvolaly ostrou konfrontaci s Izraelem i kritiku ze strany Spojených států, současně však ukazují limity pravomocí generálního tajemníka, neboť americké veto následně rezoluci o příměří zablokovalo.

Světlým bodem jeho diplomacie zůstává Černomořská obilná iniciativa z roku 2022, jež umožnila vývoz desítek milionů tun potravin z Ukrajiny na globální trhy, i tento projekt však zanikl ve chvíli, kdy se Moskva rozhodla od dohody odstoupit.

Analýza webu Kyiv Post zdůrazňuje, že za strukturální slabiny OSN a neschopnost reformovat Radu bezpečnosti nesou odpovědnost především členské státy, nikoli samotná administrativní složka v čele s generálním tajemníkem. Otázka legitimity ruského převzetí křesla po Sovětském svazu či případné zrušení práva veta naráží na ustanovení Charty OSN, jejichž změna vyžaduje schválení dvoutřetinovou většinou Valného shromáždění a ratifikaci všemi pět stálými členy.

Veřejnost v globálních průzkumech sice drtivou většinou považuje OSN za nezbytnou instituci, současně však požaduje efektivnější prevenci ozbrojených konfliktů a silnější morální hlas, což naráží na ochotu velmocí přenechat organizaci reálnou autoritu.

O uvolněný post v současné době soupeří sedm kandidátů s velmi odlišným přístupem k Moskvě i mezinárodní diplomacii. Mezi uchazeči figuruje šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi, jenž čelil výtkám za pragmatické vyjednávání ohledně okupované Záporožské elektrárny, nebo Rebeca Grynspanová z Kostariky, která se podílela na dojednávání vývozu ruských potravin a hnojiv.

Naopak guayanská diplomatka Carolyn Rodrigues Birkettová zaujala nekompromisní postoj požadující okamžité stažení ruských vojsk z Ukrajiny, zatímco ekvádorská kandidátka Ivonne A-Bakiová naznačila možnost ústupků ohledně ukrajinského vstupu do NATO. Bez ohledu na osobní profily jednotlivých kandidátů však zůstává faktem, že nový šéf OSN zdědí stejné systémové mantinely jako jeho předchůdci.