Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice vědců za průlomový výzkum fungování lidského mozku. Ocenění udělované Karolinska Institutem ve Stockholmu obdrží Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel za své objevy v oblasti světlem ovládaných iontových kanálů a optogenetiky. Finanční odměnu ve výši dvanácti milionů švédských korun si všichni tři laureáti rozdělí rovným dílem. Výzkumníci svými pracemi položili základy metody, která umožňuje přesně řídit činnost nervových buněk v živém mozku pomocí světelných paprsků.
Letošní udělení prestižní ceny představuje v historii této vědecké kategorie již stý sedmnáctý ročník. Počátky oceněného výzkumu sahají k experimentům Petera Hegemanna, který zkoumal reakce jednobuněčné zelené řasy Chlamydomonas na světelné podněty. Německý vědec tehdy zjistil, že světločivná skvrna této řasy obsahuje specializovaný protein schopný okamžitě přeměnit světlo na elektrický signál. Tento mechanismus umožňuje řasám aktivní pohyb směrem k dostupnému světelnému zdroji.
Na Hegemannovy poznatky nadvázala jeho úzká spolupráce s Georgem Nagelem, během níž vědci identifikovali proteiny pojmenované jako kanálové rhodopsiny. Při pokusech na žabích vajíčkách ukázali, že tyto proteiny vystavené modrému světlu umožňují tok nabitých částic do buňky a vyvolávají elektrický impuls. Následné experimenty potvrdily, že vložením genetické informace pro tento protein do ledvinových buněk lidí či myší lze i tyto buňky učinit citlivými na světlo. Tímto krokem vědci dokázali, že princip fungující u jednoduchých organismů je přenositelný na savčí tkáně.
Americký vědec Karl Deisseroth posunul celou metodu ještě dále a aplikoval ji přímo na nervové buňky hlodavců. Vložením genu pro kanálový rhodopsin do neuronů dokázal pomocí světla vyvolat v mozku potkanů a myší přesně cílené elektrické signály. Prostřednictvím tenkých optických vláken zavedených do motorické kůry myší byli vědci schopni světelnými pulzy spouštět konkrétní pohyby, například hýbání hmatovými vousy. Další výzkumy ukázaly, že optogenetiku lze využít také k mapování nervových sítí zodpovědných za formování konkrétních vzpomínek včetně strachu.
Základní výzkum oceněných laureátů se již dnes prosazuje v praktické medicíně v rámci vznikajícího oboru optogenetické terapie. Metoda byla úspěšně použita při částečném navrácení zraku pacientovi, který oslepl v důsledku genetického onemocnění retinitis pigmentosa. Lékaři vpravili genetickou instrukci pro tvorbu kanálového rhodopsinu pomocí neškodného viru do sítnicových buněk pacienta. Speciální brýle následně snímaly okolní prostředí a přenášely světelné pulzy na sítnici, což muži umožnilo opět částečně vnímat vizuální podněty.
Podle Anny Wedellové z Nobelova výboru přinesla práce laureátů revoluci v chápání nejsložitějšího lidského orgánu. Vědci dříve disponovali pouze anatomickými mapami a korelacemi, zatímco nová metoda poskytuje nástroj pro zkoumání přímých příčinných vztahů mezi buňkami. Přesná identifikace funkcí jednotlivých neuronů umožňuje detailně sledovat vznik chování, emocí nebo paměťových stop. Poznání fungování zdravého zvířecího mozku navíc otevírá nové možnosti při výzkumu závažných lidských onemocnění, jako jsou demence, epilepsie nebo závislosti.
Související
Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky
Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Video zachytilo chybu vedoucí k srážce vlaků u hlavního nádraží
před 54 minutami
Kushner nastínil, kudy má vést cesta k ukončení války na Ukrajině
před 1 hodinou
Zemědělci a potravináři dostanou od ministerstva téměř čtyři miliardy
před 2 hodinami
Větrné počasí zasáhne Česko. Hrozí i zítra, varovali meteorologové
před 3 hodinami
Klempíř si postěžoval na atmosféru na Národní třídě, kde sám nebyl
před 4 hodinami
Babišova vláda by se měla zabývat požadavky z Letné, míní Pavel
před 5 hodinami
Bednárik naznačil, co způsobilo srážku vlaků u hlavního nádraží
před 5 hodinami
Podnikatelé se připravují na novou EET. Pomáhá web, infolinka i roadshow
před 6 hodinami
Kerčský most přišel o oblouk, ukazují záběry. Na Ukrajině se slaví
Aktualizováno před 6 hodinami
Dva osobní vlaky se srazily u pražského hlavního nádraží. Zraněných jsou desítky
před 7 hodinami
Otevírací doba obchodů v úterý 17. listopadu. Zákaz dnes neplatí
před 8 hodinami
Češi si připomínají 17. listopad. Ozval se Babiš, lidé proudí na Národní třídu
před 10 hodinami
Počasí se bude do konce týdne ochlazovat. Hrozí mrazy, na horách nasněží
včera
Google: Ruští hackeři vytvořili AI, která uskutečnila první automatizovaný kyberútok na světě
včera
Estonsko uzavírá všechny hraniční přechody s Ruskem. Představilo plán pro případ ruské invaze
včera
Snahy o omezení pomoci Ukrajině budou mít dva dopady, varuje Macron. U nespravedlivého míru to neskončí
včera
Amazon zveřejnil jméno nového Jamese Bonda
včera
AI je nafouknutá bublina. Před volbami v USA praskne a vyvolá recesi, varuje bývalý šéf z Wall Street
včera
Češi si v příštím roce připlatí za energie. Zdražování potvrdila další firma
včera
NATO na pozadí neshod ruší nadcházející summit, sníží počty setkávání
Severoatlantická aliance upustila od plánů na uspořádání summitu lídrů v Albánii v roce 2027 a současně přistoupila ke snížení počtu setkání na vysoké úrovni. Toto rozhodnutí přichází v době rostoucích neshod uvnitř aliance, které se týkají výdajů na obranu, situace v Íránu a probíhající války na Ukrajině. Albánský premiér Edi Rama potvrdil, že summit se v příštím roce v Tiraně neuskuteční, přičemž možnost hostit tuto událost v roce 2028 zůstává otevřená.
Zdroj: Libor Novák