Trump Nobelovu cenu za mír nedostal
Nobelovu cenu za mír za rok 2025 nezískal americký prezident Donald Trump. Ačkoliv o ní opakovaně hovořil a spekulovalo se o něm jako o potenciálním laureátovi, výbor pro udílení cen se rozhodl udělit ji venezuelské političce Maríi Corině Machadové.
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za molekulární architekturu. Otevírá cestu k řešení ekologických problémů
Ocenění v oblasti chemie za rok 2025 získali tři vědci, jejichž průkopnická práce v oblasti molekulární architektury otevírá cestu k řešení některých největších ekologických problémů naší planety. Japonský profesor Susumu Kitagawa, australský profesor Richard Robson a americký profesor Omar M. Yaghi si rozdělí finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (přibližně 872 tisíc liber).
Nobelovu cenu za fyziku získala trojice vědců za průlom v kvantové mechanice
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2025 získala trojice vědců z Velké Británie, Francie a Spojených států za jejich zásadní práci na kvantové mechanice. Ocenění si odnesli John Clarke, britský fyzik působící na Kalifornské univerzitě v Berkeley, Michel Devoret, francouzský fyzik z Yaleovy univerzity, a John Martinis z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře.
Nobelův výbor řeší nečekaný problém. Nemá ponětí, kde je laureát Nobelovy ceny
Nobelův výbor se nemůže spojit s jedním z letošních laureátů Ceny za fyziologii a lékařství. Fred Ramsdell si totiž „užívá života naplno“ a vyrazil na túru, během níž je mimo dosah jakékoli sítě. Ramsdell tak v současné době pravděpodobně netuší, že se stal jedním z držitelů prestižního ocenění.
Trumpova cesta k Nobelově ceně: Opravdu ukončil už šest válek?
Během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se Donald Trump pochlubil, že během svého druhého prezidentského období urovnal hned šest mezinárodních konfliktů. Podle Bílého domu se stal „prezidentem míru“, za což by si zasloužil Nobelovu cenu míru. Mezi úspěchy, které si Trump připisuje, patří urovnání sporů mezi Indií a Pákistánem, Izraelem a Íránem, Rwandou a Kongem, Arménií a Ázerbájdžánem, Kambodžou a Thajskem, a také Srbskem a Kosovem.
Netanjahu chce Nobelovu cenu pro šéfa Bílého domu. Zastavuji války, reagoval dojatý Trump
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během schůzky ve Spojených státech nominoval amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru. Uvedl to v dopise, který předal Trumpovi osobně v Bílém domě. Stalo se tak v době, kdy americký lídr usiluje o souhlas Hamásu a Izraele s příměřím v Gaze.
Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit
Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Nobelovu cenu za chemii dostali vědci z Google. Dokázali, co bylo donedávna nemožné
Letošní Nobelovu cenu za chemii získali David Baker z Washingtonské univerzity a Britové Demis Hassabis a John Jumper ze společnosti Google DeepMind za revoluční výzkum v oblasti bílkovin.
Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za strojové učení pomocí umělých neuronových sítí
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2024 obdrželi společně John Hopfield z Princetonské univerzity a Geoffrey Hinton z Torontské univerzity "za zásadní objevy a inovace, které umožnily rozvoj strojového učení pomocí umělých neuronových sítí." Oznámil to v úterý generální tajemník švédské Královské akademie věd Hans Ellegren.
Nobelovu cenu za medicínu získali Ambros a Ruvkun. Objevili mikroRNA
Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu za rok 2024 získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za "objev mikroRNA a její roli v posttranskripční genové regulaci". Laureáty vybralo Nobelovo shromáždění Karolínského institutu ve Stockholmu, jejich jména oznámil v pondělí dopoledne generální tajemník shromáždění Thomas Perlmann.
Nový rozměr světového skandálu. Norsko nominovalo na Nobelovu cenu za mír UNRWA, jejíž zaměstnanci měli pomáhat Hamásu
Norský politik Asmund Aukrust oznámil, že nominoval Agenturu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) na Nobelovu cenu za mír. Financování UNRWA bylo pozastaveno několika zeměmi včetně Spojených států, Německa, Velké Británie a Švédska po podezření, že někteří zaměstnanci UNRWA se podíleli na teroristickém útoku na Izrael 7. října.
Donald Trump byl nominován na Nobelovu cenu za mír
Bývalý americký prezident Donald Trump byl znovu navržen na udělení Nobelovy ceny za mír. Kongresmanka za Republikány Claudia Tenney tvrdí, že Trump sehrál klíčovou roli při zprostředkování mírových dohod mezi Izraelem a arabskými zeměmi - Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem - v roce 2020.
Nobelovu cenu za mír obdržela íránská aktivistka Narges Mohammadiová
Nobelovu cenu za mír za rok 2023 obdržela íránská aktivistka na poli lidských práv Narges Mohammadiová. Její ocenění je výsledkem odvážného boje proti utlačování žen v Íránu a jejího významného úsilí na poli podpory lidských práv a svobod.
Vyjádří, co nelze slovy vyjádřit. Nobelovu cenu za literaturu dostal Jon Fosse
Nobelovu cenu za literaturu získal norský dramatik, básník a spisovatel Jon Fosse. Dnes to oznámil šéf Švédské akademie Mats Malm. Členové Akademie ocenili jeho inovativní přístup k literární tvorbě, který, podle jejich slov dokáže vyjádřit i to, co nelze slovy vyjádřit.
Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky
Trojice vědců z USA a Ruska letos získala Nobelovu cenu za chemii za své revoluční objevy a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Laureáty jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Informace o čerstvých vítězích unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziku dostali tři vědci za výzkum elektronů
Nobelova cena za fyziku pro rok 2023 byla udělena třem vědcům za jejich práci v oblasti využití extrémně krátkých světelných pulzů k studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Laureáty jsou francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová.
Nobelovu cenu za lékařství získali autoři mRNA vakcíny, byla využita i proti covidu
Letos byla Nobelova cena za fyziologii a lékařství udělena Maďarce Katalin Karikóové a Američanovi Drewu Weissmanovi, kteří stáli u zrodu vakcín mRNA proti covidu-19. Oznámil to švédský Karolínský institut ve Stockholmu.
Nobelova nadace nakonec nepozve Rusko ani Bělorusko na slavnostní předávání cen
Nobelova nadace v sobotu oznámila, že ruší své rozhodnutí pozvat velvyslance Ruska a Běloruska na letošní předávání Nobelovy ceny ve Stockholmu. Oznámení o pozvání vyvolalo ve Švédsku i v zahraničí hněv a rozhodnutí bylo přehodnoceno.
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
Na Letišti Václava Havla v neděli večer přistál český speciál, na jehož palubě je i Čech zadržovaný ve Venezuele Jan Darmovzal. Od září roku 2024 byl držen ve venezuelském vězení pod záminkou údajného pokusu o svržení režimu sesazeného prezidenta Nicoláse Madura.
Aktualizováno včera
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 10 mrtvých a sto zraněných
Na jihu Španělska se srazily dva vysokorychlostní vlaky. K neštěstí došlo nedaleko města Adamuz v provincii Córdoba na frekventované trase mezi Madridem a Andalusií. Podle serveru SkyNews je mrtvých už nejméně deset a 25 lidí bylo vážně zraněno, celkový počet zraněných ale podle španělských médií přesáhl sto.
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.
včera
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.
včera
Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček
Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.
včera
Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku
Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.
včera
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.
včera
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
včera
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
včera
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.
včera
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.
včera
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
V nadcházejícím týdnu nás čeká převážně slunečné, ale velmi mrazivé počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu.
17. ledna 2026 21:59
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.
17. ledna 2026 21:14
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.
17. ledna 2026 19:58
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že Spojené státy uvalí nová cla na řadu evropských zemí, pokud nedojde k dohodě o prodeji Grónska. Tento krok představuje drastickou eskalaci jeho dlouhodobé snahy získat kontrolu nad tímto strategickým arktickým územím, které je v současnosti autonomní součástí Dánského království.
17. ledna 2026 18:41
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů.
Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.
Zdroj: Libor Novák