nobelova cena

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.
Prezident Trump

Trump Nobelovu cenu za mír nedostal

Nobelovu cenu za mír za rok 2025 nezískal americký prezident Donald Trump. Ačkoliv o ní opakovaně hovořil a spekulovalo se o něm jako o potenciálním laureátovi, výbor pro udílení cen se rozhodl udělit ji venezuelské političce Maríi Corině Machadové.
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Ocenění se uděluje ve Stockholmu.

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za molekulární architekturu. Otevírá cestu k řešení ekologických problémů

Ocenění v oblasti chemie za rok 2025 získali tři vědci, jejichž průkopnická práce v oblasti molekulární architektury otevírá cestu k řešení některých největších ekologických problémů naší planety. Japonský profesor Susumu Kitagawa, australský profesor Richard Robson a americký profesor Omar M. Yaghi si rozdělí finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (přibližně 872 tisíc liber).
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Ocenění se uděluje ve Stockholmu.

Nobelovu cenu za fyziku získala trojice vědců za průlom v kvantové mechanice

Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2025 získala trojice vědců z Velké Británie, Francie a Spojených států za jejich zásadní práci na kvantové mechanice. Ocenění si odnesli John Clarke, britský fyzik působící na Kalifornské univerzitě v Berkeley, Michel Devoret, francouzský fyzik z Yaleovy univerzity, a John Martinis z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře. 
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova cesta k Nobelově ceně: Opravdu ukončil už šest válek?

Během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se Donald Trump pochlubil, že během svého druhého prezidentského období urovnal hned šest mezinárodních konfliktů. Podle Bílého domu se stal „prezidentem míru“, za což by si zasloužil Nobelovu cenu míru. Mezi úspěchy, které si Trump připisuje, patří urovnání sporů mezi Indií a Pákistánem, Izraelem a Íránem, Rwandou a Kongem, Arménií a Ázerbájdžánem, Kambodžou a Thajskem, a také Srbskem a Kosovem.
Michail Sergejevič Gorbačov (v době své Komentář

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.
Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu

Nobelovu cenu za medicínu získali Ambros a Ruvkun. Objevili mikroRNA

Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu za rok 2024 získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za "objev mikroRNA a její roli v posttranskripční genové regulaci". Laureáty vybralo Nobelovo shromáždění Karolínského institutu ve Stockholmu, jejich jména oznámil v pondělí dopoledne generální tajemník shromáždění Thomas Perlmann.
Donald Trump

Donald Trump byl nominován na Nobelovu cenu za mír

Bývalý americký prezident Donald Trump byl znovu navržen na udělení Nobelovy ceny za mír. Kongresmanka za Republikány Claudia Tenney tvrdí, že Trump sehrál klíčovou roli při zprostředkování mírových dohod mezi Izraelem a arabskými zeměmi - Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem - v roce 2020. 
Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky

Trojice vědců z USA a Ruska letos získala Nobelovu cenu za chemii za své revoluční objevy a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Laureáty jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Informace o čerstvých vítězích unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.
Laureáti Nobelovy ceny za fyziku

Nobelovu cenu za fyziku dostali tři vědci za výzkum elektronů

Nobelova cena za fyziku pro rok 2023 byla udělena třem vědcům za jejich práci v oblasti využití extrémně krátkých světelných pulzů k studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Laureáty jsou francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová.

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 54 minutami

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 3 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy