Vědci vysvětlili, co způsobilo obří katastrofu v Nepálu. Globální oteplování rozpoutalo kaskádu událostí

Na hoře Langtang Lirung se odtrhl obří blok skalního masivu a ledovcového ledu o šířce přibližně šesti set metrů. Tuto masu čekal pád z výšky kolem dvou kilometrů do přilehlého říčního údolí, přičemž se uvolnila energie odpovídající zemětřesení o síle 5,2 stupně. Mimořádná síla dopadu okamžitě roztavila velkou část ledu a vytvořila dravou povodňovou vlnu. Během své cesty proud strhl vlhký sediment, narazil do podzemního ledu na dně údolí a obrovskou rychlostí se prohnal do vzdálenosti více než třiceti kilometrů po proudu.

Podze vědců ze sítě World Weather Attribution nebyl tento katastrofální sesuv způsoben jedinou extrémní povětrnostní událostí. Šlo o výsledek řady současně působících procesů, které byly zesíleny dlouhodobým oteplováním klimatu způsobeným znečištěním z fosilních paliv. Odborníci zjistili, že horský svah mohl být destabilizován již silným zemětřesením o síle 7,8 stupně z roku 2015. Od této události byla na hoře zaznamenána zvýšená četnost menších sesuvů půdy.

Klimatická změna posouvá v Himalájích hranici mrazu o více než sto metrů za dekádu do vyšších nadmořských výšek. Rostoucí teploty oslabují vysokohorský permafrost, tedy směs ledu, hornin a půdy, která za normálních okolností funguje jako přírodní tmel. Tání permafrostu snižuje pevnost skály a umožňuje vodě pronikat hlouběji do trhlin v masivu. Tento proces zásadním způsobem narušil stabilitu svahu právě v místech, kde k sesuvu došlo.

Dalším klíčovým faktorem byl ústup a ztenčování ledovce Langtang-Lirung v posledních desetiletích, zejména po roce 2010. Ztráta ledové hmoty připravila skalní svah o oporu a vznikající odtávající voda zatékala do puklin v hornině. Situaci zhoršily také předchozí povětrnostní podmínky, kdy na podzim napadlo mimořádné množství sněhu a následné léto bylo lokálně nejteplejší v historii měření. Mimořádné horko vytvořilo velké množství tání, které svah dále oslabilo.

Historická data a klimatické modely ukazují, že letní teploty v tomto regionu jsou nyní kvůli změně klimatu o 1,5 stupně Celsia vyšší než v minulosti. Průměrná roční teplota v oblasti dokonce vzrostla o 2 stupně Celsia, což výrazně přesahuje celosvětový průměr. Výzkumníci naopak nenalezli přímou souvislost mezi globálním oteplováním a celkovým množstvím srážek, což přisuzují složitosti horského terénu. Profesorka klimatologie Friederike Otto z Imperial College London přesto zdůraznila, že o vlivu změny klimatu na tuto katastrofu neexistují žádné pochybnosti.

Vědecký tým dospěl k závěru, že tento sesuv byl svou velikostí, rychlostí a složitostí zcela odlišný od všeho, co region v minulosti zažil. Žádný ze současných systémů včasného varování by nedokázal poskytnout dostatečný čas k evakuaci obyvatel. Podle profesorky Otto se jedná o typ události, která leží zcela mimo hranice možností lidské adaptace. Pokud svět nezačne rychle snižovat znečištění z fosilních paliv, budou se katastrofy podobného rozsahu podle vědců nevyhnutelně opakovat.