Trump prohrál další boj. Fed poprvé za tři roky zvýšil základní úrokovou sazbu

Rozhodnutí vedení instituce bylo jednomyšlené, ačkoliv čelilo ostrému nesouhlasu ze strany prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě požadoval naopak snižování sazeb. Podle předsedy centrální banky Kevina Warshe je hlavní příčinou tohoto kroku přetrvávající vysoká inflace. Zvýšení sazeb má zamezit dalšímu šíření cenových tlaků napříč celým hospodářstvím.

Šéf centrální banky Kevin Warsh označil zpřísnění měnové politiky za střízlivé a odpovědné rozhodnutí. Během tiskové konference zdůraznil, že úroveň inflace zůstává vážným problémem a cílové hranice dvou procent se nedaří dosáhnout. Americká inflace se podle jeho slov nachází nad stanoveným cílem již déle než pět let. Růst životních nákladů se tak stal jedním z hlavních témat pro americké voliče. Situaci dále komplikuje vzrůstající cena pohonných hmot v reakci na vývoj na trhu s ropou.

Prezident Donald Trump po oznámení výsledku jednání vyjádřil předsedovi banky podporu, avšak samotnou radu guvernérů označil za nepřátelskou. Podle prezidenta je vedení instituce příliš politické a stávající úrokové sazby jsou nastaveny zbytečně vysoko. Trump již dříve na sociálních sítích vyzýval k okamžitému a výraznému snížení úroků. Když byl Kevin Warsh dotázán na reakci na prezidentovy výzvy, odmítl jakékoliv diskuse s hlavou státu podrobněji komentovat.

Kritika nového opatření zaznívá také ze strany opozičních Demokratů v Kongresu. Zástupci demokratické strany varují, že dražší úvěry zatíží běžné obyvatele a přivedou více Američanů do dluhů. Lídři opozice tvrdí, že krok povede k dalšímu zdražování služeb a zboží v zemi. Zodpovědnost za nepříznivou ekonomickou situaci přisuzují hospodářské politice současného prezidenta.

Stávající úprava základní sazby představuje první změnu směrem nahoru od poloviny roku 2023. Od té doby banka sazby nejdříve upravovala směrem dolů a následně držením na stejné úrovni. Vyšší úrokové sazby sice přinášejí lepší zhodnocení úspor na bankovních účtech, zároveň však prodražují hypotéky i spotřebitelské úvěry. V reakci na rozhodnutí centrální banky již velké americké komerční domy přistoupily k navýšení svých základních výpůjčních sazeb na sedm procent.

Zvýšení sazeb se promítne především do situace zájemců o nové bydlení a žadatelů o refinancování stávajících úvěrů. Průměrná úroková sazba u třicetiletých fixovaných hypoték v USA dosahuje 6,76 procenta, zatímco u patnáctiletých činí 6,09 procenta. Mnoho současných majitelů nemovitostí má však dojednanou dlouhodobou fixní sazbu, takže se jejich měsíční splátky nezmění. Změny na trhu tak pocítí hlavně ti, kteří si hypotéku teprve sjednávají.

Většina členů měnového výboru očekává, že do konce letošního roku dojde k ještě jednomu zvýšení sazeb. Cílové rozmezí by se tak mohlo posunout do pásma 4 až 4,25 procenta. Část zástupců vedení banky dokonce počítá s dalším nárůstem v následujícím roce. S následným postupným snižováním úroků se podle výhledu počítá až v pozdějších letech.

Aktuální makroekonomické prognózy naznačují, že by se tempo růstu cen mělo v nadcházejících letech postupně zvolňovat. Návrat k vytčenému dvouprocentnímu inflačnímu cíli očekávají představitelé banky do konce tohoto desetiletí. Americká centrální banka přitom není jedinou institucí, která čelí globálním inflačním tlakům. K obdobnému zpřísnění měnové politiky přistoupila v nedávné době také Evropská centrální banka a k vlastnímu rozhodnutí se chystá i britská centrální banka.