Představitelé volebních úřadů napříč Spojenými státy čím dál intenzivněji vyzývají voliče, aby při odevzdávání hlasovacích lístků před nadcházejícími volbami upřednostnili zabezpečené volební schránky před klasickou poštou.
Důvodem jsou podle CNN obavy z opožděného doručení zásilek v důsledku rozsáhlých úsporných opatření a systémových změn v Americké poštovní službě, kvůli nimž by část platných hlasů mohla dorazit až po zákonné lhůtě. Volební úředníci varují, že spoléhat se v posledních dnech před volbami na poštovní doručení představuje pro voliče značné riziko, a proto posilují bezpečnost i dostupnost speciálních sběrných boxů.
Iniciativa volebních orgánů přichází po sérii incidentů, z nichž nejzávažnější se odehrál v okrese Clark ve státě Washington, kde žhářský útok pomocí zápalného zařízení zničil přibližně pět set hlasovacích lístků. V reakci na tyto události investují místní samosprávy miliony dolarů do modernizace a zabezpečení sběrných schránek.
Nové volební boxy jsou vybaveny pokročilými čidly schopnými detekovat žár nebo náraz, automatickými systémy pro hašení požárů, kamerovým dohledem i digitálním sledováním tras. Přestože útoky vyvolaly obavy, voliči podle volebních komisařů možnost odevzdání hlasu do těchto zabezpečených schránek nadále masivně využívají.
Otázka volebních schránek se však v USA stala předmětem ostrého politického boje a prohlubujících se stranických rozporů. Zatímco demokratičtí lídři prosazují rozšiřování sítě schránek s cílem usnadnit přístup k volbám co nejširší veřejnosti, mnozí republikánští politici usilují o jejich výrazné omezení či úplný zákaz.
Odpůrci sběrných boxů argumentují obavami z neoprávněného shromažďování hlasů a nedostatečným dohledem, což vedlo ke schválení restriktivní legislativy ve více než desítce amerických států. V některých regionech je tak povolen pouze jediný box na celý okres, zatímco jinde jsou schránky zcela zakázány.
Hlavním motorem současného přechodu ke sběrným schránkám tak zůstávají provozní změny v Americké poštovní službě, která zredukovala přepravní trasy a centralizovala zpracování zásilek do regionálních uzlů. V praxi to znamená, že dopisy s hlasovacími lístky cestují na razítkování i stovky kilometrů, což výrazně prodlužuje dobu jejich zpracování.
Vzhledem k tomu, že rozhodujícím kritériem pro platnost hlasu je v mnoha státech datum poštovního razítka nebo fyzické doručení do volebního místa před uzavřením volebních místností, hrozí reálné riziko vyřazení jinak platných lístků. Analýzy z letošních primárních voleb potvrdily, že v oblastech dotčených reformou pošty se podíl vyřazených opožděných hlasů přibližně zdvojnásobil.
Dopady zpomalení poštovních služeb a omezování schránek pociťují nejcitlivěji obyvatelé venkovských a odlehlých oblastí, jako je například stát Wyoming. Zdejší zákonodárci nakonec odmítli úplný zákaz volebních schránek i z toho důvodu, že pracovníci v hornictví či zemědělství často nemají možnost odevzdat hlas přímo ve volební místnosti během pracovních hodin.
Volební komisaři proto voličům doporučují, aby v případě použití pošty odesílali své hlasy s dostatečným předstihem alespoň deseti až čtrnácti dnů. Pokud tato lhůta vyprší, jediným spolehlivým způsobem, jak zajistit započtení hlasu, zůstává osobní doručení do volebního boxu nebo volební kanceláře.
Americká poštovní služba trvá na tom, že je na zvýšený nápor připravena a těsně před volebním dnem zavede mimořádná opatření, včetně prioritního zpracování a ručního razítkování lístků. Volební úředníci však přesto nabádají k opatrnosti a stále častěji voličům nabízejí digitální nástroje pro sledování pohybu jejich hlasu prostřednictvím SMS zpráv či internetu.
Vývoj před nadcházejícími volbami ukazuje, že sběrné schránky se přes veškerý politický tlak a bezpečnostní rizika staly klíčovým prvkem americké volební infrastruktury, na který spoléhají miliony voličů hledajících jistotu, že jejich hlas bude včas spočítán.
Související
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
před 1 hodinou
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
před 1 hodinou
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
před 1 hodinou
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
před 2 hodinami
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
před 3 hodinami
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
před 4 hodinami
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
před 5 hodinami
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
před 5 hodinami
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
před 6 hodinami
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
před 7 hodinami
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
před 8 hodinami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.
Zdroj: Libor Novák