Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Tato vlastnost se v organické chemii označuje jako chiralita a týká se molekul, které existují v levotočivé a pravotočivé podobě. Lze si je představit jako lidské ruce, jež jsou si tvarově velmi podobné, ale nelze je přesně překrýt. Zatímco živé organismy na Zemi ke svému fungování využívají téměř výhradně jednu z těchto forem, běžné chemické reakce v laboratořích obvykle vytvářejí rovnocennou směs obou variant.

Pro farmaceutický průmysl představuje tato vlastnost zásadní výzvu, neboť jednotlivé zrcadlové verze téže molekuly mohou mít v lidském těle zcela odlišné účinky. Jedna varianta může léčit dané onemocnění, zatímco druhá je neúčinná nebo dokonce nebezpečná. Tragickým příkladem se v padesátých letech minulého století stal lék thalidomid, podávaný těhotným ženám proti ranním nevolnostem, u něhož pravotočivá forma fungovala jako účinná látka, zatímco levotočivá způsobila závažná poškození plodu u tisíců dětí.

Cestu k řízení těchto reakcí započal Henri Kagan působící na univerzitě Paris-Sud, který již v roce 1986 objevil nový postup manipulace s chemickými procesy. Jeho metoda umožnila vyrobit výrazně větší přebytek požadované zrcadlové formy, než se do té doby považovalo za možné. Na jeho práci navázal Kenzó Soai z Tokijské vědecké univerzity, kterému se po letech výzkumu podařilo v roce 2003 poprvé v historii plně ovládnout reakci tak, že vznikala výhradně jediná zrcadlová varianta molekuly.

Předseda Nobelova výboru pro chemii Heiner Linke označil vyvinuté chemické reakce za pozoruhodné a zdůraznil, že oběma laureátům se podařilo objasnit více než století starou záhadu spontánního vzniku homochirality. Podle člena Nobelova výboru Petera Somfaiho jde o jeden z nejzákladnějších dotazů ohledně vzniku života před čtyřmi miliardami let, který se nyní poprvé podařilo napodobit v laboratorním prostředí. Význam vědeckého průlomu vyzdvihl i prezident britské Královské chemické společnosti Robert Mokaya, podle něhož výzkum ukazuje, jak základní chemie pomáhá řešit zásadní společenské výzvy.

Otázkou chirality se zabývají i biologové, podle nichž má tato molekulární vlastnost dopad na celou stavbu těl živých organismů. Právě kvůli asymetrii na úrovni základních stavebních kamenů se například lidské srdce nachází na levé straně hrudníku nebo se ulity hlemýžďů stáčejí doprava. Oběma oceněným vědcům náleží kromě prestižní medaile také finanční odměna ve výši dvanácti milionů švédských korun, o kterou se podělí rovným dílem.