Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

Uvedená suma navíc nezahrnuje nepřímé dopady spojené se ztrátou kritické dopravy a zásobování. Podle ekonomických odborníků nejde o katastrofu, která by zasáhla pouze jedno odvětví hospodářství. Následky záplav se promítají do zemědělství, energetiky, obchodu, cestovního ruchu i pojišťovnictví. Ztráty jednotlivých domácností jsou tak úzce propojeny s obnovou celého národního hospodářství.

Několik významných států včetně Spojených států, Číny a Indie již Nepálu přislíbilo humanitární a finanční pomoc. Hlavní příčinou ničivých záplav byl podle vědců masivní kolaps ledovce, který následně vyvolal rozsáhlý sesuv půdy. Rostoucí globální teploty v oblastech Himalájí destabilizují ledovce a zamrzlé horské svahy, což zvyšuje riziko opakování podobných katastrof. Nepálští představitelé proto požadují větší mezinárodní podporu na zvládání těchto klimatických rizik.

Vedení země podle CNN otevřeně přisuzuje část viny za vzniklou pohromu velkým průmyslovým státům. Nepál se na globálních emisích skleníkových plynů podílí pouhou jednou desetinou procenta, ale čelí těžkým následkům. Nepálský ministr zahraničí Šišir Khanal uvedl, že země musí pevně trvat na svých požadavcích a učinit z této situace otázku mezinárodní spravedlnosti. Zvláštní fond Organizace spojených národů určený pro rozvojové země postižené klimatickými škodami již Nepál požádal o kompenzaci ve výši dvaceti milionů dolarů.

Škody se sice soustředí především do několika údolních okresů ve středním Nepálu, nejistota ohledně obnovy obchodních koridorů však může brzdit ekonomický růst celé země po dlouhá léta. Pokud bude globální oteplování pokračovat dosavadním tempem, mohl by Nepál podle analýzy Světové banky přijít do poloviny století až o čtyři procenta svého hrubého domácího produktu. Možnost dalších následných povodní navíc výrazně komplikuje rekonstrukční práce a zvyšuje náklady na odolnější infrastrukturu. Zpřísněné stavební standardy mohou budoucí rekonstrukci oproti původním škodám až zdvojnásobit.

Dopady katastrofy se již výrazně projevují i v hlavním městě Káthmándú, kde vzrostly ceny základních potravin o pět až osm procent. Cena plynu mimo oficiální distribuční sítě stoupla až o třicet šest procent, což vytváří tlak na restaurační i ubytovací služby. Pro mnohé nepálské podnikatele znamenají záplavy další ránu po předchozích hospodářských otřesech a katastrofách. Obchodní trasa přes hraniční přechod Rasuwagadhi byla v krátké době zasažena povodněmi již podruhé.

Dopravci nyní musí využívat alternativní horské přechody nebo námořní přepravu, což výrazně zvyšuje náklady na přepravu zboží i dodací lhůty. Námořní doprava přes čínský přístav Kuang-čou prodlužuje doručení o tři týdny, což přináší dodatečné finanční ztráty pro dovozce i konečné zákazníky. Přerušení obchodu navíc nastalo těsně před významným patnáctidenním hinduistickým svátkem Dašain, který je klíčovým obdobím pro spotřebitelské výdaje a cestovní ruch. Vzhledem k poškození infrastruktury se očekává také pokles zahraničních turistů, přičemž turistický průmysl vytváří sedm procent nepálského hrubého domácího produktu a zaměstnává přes milion lidí.