Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy

Ministr Chánál podle The Guardian popsal událost jako masivní náhlou povodeň, která se svou destruktivní silou vyrovnala ničivému zemětřesení z minulých let. Přívalová vlna smíchaná s bahnem, kamennou sutí a troskami dosahovala výšky kolem dvaceti metrů a pohybovala se rychlostí až 180 kilometrů za hodinu.

Divoký proud vody zcela zdevastoval celá města, vesnice i klíčové silniční tahy, přičemž některé oblasti zůstaly zcela odříznuty od světa. Šéf diplomacie zdůraznil, že se nejednalo o běžné sezónní záplavy, ale o extrémní jev připomínající himálajské tsunami.

Nepálská ministerstva financí a životního prostředí již odeslala společný dopis do fondu OSN pro ztráty a škody se žádostí o poskytnutí dvaceti milionů dolarů. Země poukazuje na to, že její podíl na globálních emisích skleníkových plynů nedosahuje ani desetiny procenta.

Podle ministra Chánála by proto státy s velkou průmyslovou výrobou a historicky vyšší produkcí skleníkových plynů měly projevit solidaritu. Odškodnění má sloužit jako impuls pro vytvoření funkčnějších mechanizmů pomoci zranitelným ekonomikám.

Vědecké poznatky ukazují na přímou souvislost mezi katastrofou a zrychlujícím se oteplováním v oblasti Himálaje. Horské masivy na pomezí Indie, Číny, Nepálu a Bhútánu se oteplují téměř o polovinu rychleji než zbytek planety.

Údaje Organizace spojených národů navíc dokládají, že nepálské hory ztratily během posledních tří desetiletí téměř třetinu svého ledového objemu. Nepálské vedení varuje, že tato událost není ojedinělým výkyvem, ale jasným signálem budoucího vývoje v celém regionu.

Celkové škody způsobené záplavami se podle předběžných odhadů vyšplhají na více než pět miliard dolarů. Obnova infrastruktury si vyžádá postavení více než dvaceti tisíc zničených domů a opravu hlavních dálničních tepen.

Řada obcí postavených v rizikových oblastech podél říčních toků byla zcela smetena a bude muset být přesídlena na bezpečnější výše položená místa. Nepálské úřady přiznávají, že požadovaných dvacet milionů dolarů z fondu OSN pokryje jen nepatrnou část celkových finančních potřeb.

Mezinárodní fond pro ztráty a škody založený v rámci Pařížské klimatické dohody se dlouhodobě potýká s nedostatkem finančních prostředků. Zhruba 119 žadatelských zemí dosud požadovalo v součtu 2,8 miliardy dolarů, avšak sponzorské státy zatím poskytly jen kolem 400 milionů dolarů.

Nepálský ministr zahraničí přiznal existenci politických překážek i odmítavých postojů ze strany některých světových aktérů. Zvláště zdůraznil, že finanční zdroje musí směřovat nejen do okamžité pomoci po katastrofách, ale také do preventivních opatření.

Šéf nepálské diplomacie zároveň odmítl obvinění, že by sousední Čína selhala při včasném varování nebo sdílení dat o hrozícím nebezpečí. Podle něj neměli nepálští ani čínští vědci předem informace o tom, že by zřícení konkrétního ledovce bezprostředně hrozilo.

Zpětná analýza pouze ukázala, že ledovec v předchozích šesti měsících ustupoval a byl nestabilní. Nepál v současnosti vede s Čínou jednání o posílení vzájemné koordinace a intenzivnějším sdílení dat v celém himálajském prostoru.