Ocenění v oblasti chemie za rok 2025 získali tři vědci, jejichž průkopnická práce v oblasti molekulární architektury otevírá cestu k řešení některých největších ekologických problémů naší planety. Japonský profesor Susumu Kitagawa, australský profesor Richard Robson a americký profesor Omar M. Yaghi si rozdělí finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (přibližně 872 tisíc liber).
Nobelův výbor ocenil práci těchto vědců, která se zabývá tím, jak lze molekuly spojovat do strukturovaných celků. Vědci vyvinuli takzvané kovo-organické kostry (MOFs), které se vyznačují velkými dutinami mezi molekulami. Tyto „molekulární místnosti“ umožňují, aby jimi proudily plyny a další chemické látky.
Tato architektura má velký potenciál pro zachycování a ukládání nežádoucích chemikálií. Mezi možné aplikace patří odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry nebo zachycování takzvaných věčných chemikálií (PFAS), které představují závažné ekologické riziko. Společnosti již testují možnost hromadné výroby MOFs pro zachytávání CO2 z elektráren a továren, a uvažuje se také o využití pro rozklad škodlivých plynů, včetně těch používaných v jaderných zbraních.
Všichni tři vědci začali na těchto strukturách pracovat nezávisle v 70. a 80. letech. Profesor Robson tehdy dokonce požádal svou univerzitu, aby mu do laboratorních stolů vyvrtala otvory, do kterých mohl upevňovat dřevěné kuličky představující atomy, spojené dřevěnými tyčkami symbolizujícími chemické vazby. Profesor Kitagawa byl zase motivován principem „užitečnosti neužitečného“, který odráží filozofii starověkého čínského filozofa Zhuangziho o tom, že i zdánlivě bezprostředně neprospěšné věci mohou nakonec získat hodnotu.
Komise uvedla, že ocenění vědci položili základy a určili směr pro jedno z nejrychleji rostoucích odvětví základního výzkumu v moderní chemii. Ocenění je dalším indikátorem významu chemie při řešení nejobtížnějších globálních problémů.
Profesor Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, který se o novince dozvěděl během telefonického rozhovoru na tiskové konferenci, s vděčností poděkoval a s úsměvem dodal: „Jak dlouho tu musím zůstat? Protože musím odejít na schůzku.“
Jeden z laureátů, profesor Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley, se narodil v jordánském Ammánu a vyrůstal v jedné místnosti se sourozenci bez elektřiny a tekoucí vody. V patnácti letech odjel studovat do USA, uchvácen molekulárními strukturami, s nimiž se poprvé seznámil ve škole. Profesor Richard Robson působí na Melbournské univerzitě v Austrálii.
Cena za chemii je třetí vědeckou cenou udělenou v tomto týdnu. V pondělí získali Nobelovu cenu za medicínu vědci za práci o tom, jak imunitní systém bojuje proti infekcím, a v úterý byli oceněni laureáti za fyziku za průlomovou práci v kvantové mechanice, která otevřela cestu ke kvantovým počítačům.
Související
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
včera
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
včera
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
včera
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
včera
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
včera
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
včera
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
včera
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.
Zdroj: Libor Novák