Nobelovu cenu za chemii získali vědci za molekulární architekturu. Otevírá cestu k řešení ekologických problémů

Ocenění v oblasti chemie za rok 2025 získali tři vědci, jejichž průkopnická práce v oblasti molekulární architektury otevírá cestu k řešení některých největších ekologických problémů naší planety. Japonský profesor Susumu Kitagawa, australský profesor Richard Robson a americký profesor Omar M. Yaghi si rozdělí finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (přibližně 872 tisíc liber).

Nobelův výbor ocenil práci těchto vědců, která se zabývá tím, jak lze molekuly spojovat do strukturovaných celků. Vědci vyvinuli takzvané kovo-organické kostry (MOFs), které se vyznačují velkými dutinami mezi molekulami. Tyto „molekulární místnosti“ umožňují, aby jimi proudily plyny a další chemické látky.

Tato architektura má velký potenciál pro zachycování a ukládání nežádoucích chemikálií. Mezi možné aplikace patří odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry nebo zachycování takzvaných věčných chemikálií (PFAS), které představují závažné ekologické riziko. Společnosti již testují možnost hromadné výroby MOFs pro zachytávání CO2 z elektráren a továren, a uvažuje se také o využití pro rozklad škodlivých plynů, včetně těch používaných v jaderných zbraních.

Všichni tři vědci začali na těchto strukturách pracovat nezávisle v 70. a 80. letech. Profesor Robson tehdy dokonce požádal svou univerzitu, aby mu do laboratorních stolů vyvrtala otvory, do kterých mohl upevňovat dřevěné kuličky představující atomy, spojené dřevěnými tyčkami symbolizujícími chemické vazby. Profesor Kitagawa byl zase motivován principem „užitečnosti neužitečného“, který odráží filozofii starověkého čínského filozofa Zhuangziho o tom, že i zdánlivě bezprostředně neprospěšné věci mohou nakonec získat hodnotu.

Komise uvedla, že ocenění vědci položili základy a určili směr pro jedno z nejrychleji rostoucích odvětví základního výzkumu v moderní chemii. Ocenění je dalším indikátorem významu chemie při řešení nejobtížnějších globálních problémů.

Profesor Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, který se o novince dozvěděl během telefonického rozhovoru na tiskové konferenci, s vděčností poděkoval a s úsměvem dodal: „Jak dlouho tu musím zůstat? Protože musím odejít na schůzku.“

Jeden z laureátů, profesor Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley, se narodil v jordánském Ammánu a vyrůstal v jedné místnosti se sourozenci bez elektřiny a tekoucí vody. V patnácti letech odjel studovat do USA, uchvácen molekulárními strukturami, s nimiž se poprvé seznámil ve škole. Profesor Richard Robson působí na Melbournské univerzitě v Austrálii.

Cena za chemii je třetí vědeckou cenou udělenou v tomto týdnu. V pondělí získali Nobelovu cenu za medicínu vědci za práci o tom, jak imunitní systém bojuje proti infekcím, a v úterý byli oceněni laureáti za fyziku za průlomovou práci v kvantové mechanice, která otevřela cestu ke kvantovým počítačům. 

Související

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

Více souvisejících

nobelova cena

Aktuálně se děje

včera

včera

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

včera

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno 18. dubna 2026 21:54

18. dubna 2026 20:17

18. dubna 2026 19:04

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

Zdroj: David Holub

Další zprávy