Nevyhrál mír, ale politika. Bílý dům se bouří za neudělení Nobelovy ceny Trumpovi

Bílý dům v pátek kritizoval rozhodnutí Nobelova výboru udělit cenu za mír venezuelské opoziční političce namísto americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle vyjádření Bílého domu dává Nobelův výbor přednost „politice před mírem“.

Mluvčí Bílého domu Steven Cheung na síti X prohlásil, že „Nobelův výbor prokázal, že dává přednost politice před mírem“. Dodal, že „prezident Trump bude nadále uzavírat mírové dohody, ukončovat války a zachraňovat životy“. Cheung zdůraznil, že Trump má „srdce humanisty“ a že „nikdy nebude nikdo jako on, kdo dokáže pohnout horami pouhou silou své vůle“.

Norský Nobelův výbor udělil letošní cenu Maríi Corině Machadové z Venezuely. Ocenění zdůvodnil poukazem na „odvážné obránce svobody, kteří povstávají a vzdorují“ autoritářským režimům.

Prezident Trump agresivně usiloval o zisk Nobelovy ceny. Jen tento týden oznámil dohodu o příměří a propuštění rukojmích, která má ukončit válku v Gaze. Republikánský prezident se k rozhodnutí Nobelova výboru zatím nevyjádřil přímo. Na svém účtu na sociální síti Truth Social však v pátek ráno zveřejnil tři videa oslavující podporovatele jeho dohody o Gaze.

María Corina Machadová je výraznou venezuelskou političkou, která se narodila v Caracasu 7. října 1967. V letech 2011 až 2014 byla členkou Národního shromáždění Venezuely. Tato nejstarší ze čtyř sester pochází z rodiny významného ocelářského podnikatele, Henrique Machada Zuloagy, a psycholožky Coriny Parisca. 

Machadová vystudovala průmyslové inženýrství na Katolické univerzitě Andrése Bella a navíc získala magisterský titul v oboru financí na caracaské obchodní škole IESA (Instituto de Estudios Superiores de Administración). Matka tří dětí se v roce 1992 rozhodla založit Nadaci Atenea (Fundación Atenea). Tato organizace se zaměřila na péči o osiřelé a delikventní děti z ulic hlavního města. Předtím pracovala v automobilovém průmyslu ve Valencii a v roce 1993 se přestěhovala do Caracasu.

V roce 2012 Machadová kandidovala na prezidentku Venezuely, ale v primárkách opozice prohrála s Henriquem Caprilesem. O dva roky později se stala jednou z hlavních tváří protestů proti vládě prezidenta Nicoláse Madura. Své politické názory prosazovala za stranu Vente Venezuela, přičemž je důslednou odpůrkyní chavismu a často se neshoduje s umírněnějším křídlem opozice.

V roce 2019 plánovala svou druhou prezidentskou kandidaturu, ale k vyhlášení voleb prozatímním prezidentem Juanem Guaidóem nakonec nedošlo. Machadová patří k zastáncům privatizace státních subjektů, včetně ropné společnosti PDVSA, a podporuje mezinárodní sankce proti Venezuele. Dále se vyslovila i pro zahraniční intervenci v zemi, neboť nevěří v demokratické odstranění Madura.

Generální kontrolor jí v červnu 2023 udělil zákaz zastávat veřejný úřad na dobu 15 let. I přes tento zákaz zvítězila v opozičních primárkách se ziskem přes 92 % hlasů. Zákaz kandidovat v prezidentských volbách v roce 2024 nakonec vedl k tomu, že se opozičním kandidátem stal diplomat Edmundo González Urrutia.

Podle opozice González ve volbách zvítězil, ale státní volební rada prohlásila za vítěze Madura. V důsledku těchto událostí González odešel do exilu do Španělska a Machadová se od léta roku 2024 skrývá. Režim ji mimo jiné obviňuje z trestných činů, jako je terorismus, vandalismus a volební podvod. V roce 2018 byla Machadová zařazena do žebříčku 100 nejvlivnějších žen BBC. 

Trump opakovaně tvrdil, že se stal „prezidentem míru“, za což by si zasloužil Nobelovu cenu míru. V únoru během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem řekl, že mu cenu nikdy nedají, ačkoliv by si ji zasloužil. Během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se pro změnu pochlubil, že během svého druhého prezidentského období urovnal hned šest mezinárodních konfliktů.

Mezi úspěchy, které si Trump připisuje, patří urovnání sporů mezi Indií a Pákistánem, Izraelem a Íránem, Rwandou a Kongem, Arménií a Ázerbájdžánem, Kambodžou a Thajskem, a také Srbskem a Kosovem.

Tato tvrzení je ale potřeba brát s jistou rezervou, uvádí CNN. Každý americký prezident sice řeší mezinárodní krize, nicméně Trumpova administrativa má ve zvyku i ty nejmenší pokroky prezentovat jako velká vítězství. I když se mu podařilo zmírnit napětí v některých oblastech, často jde spíše o křehká příměří než o skutečné a trvalé mírové dohody.


 
 
 

Související

Více souvisejících

Donald Trump Bílý dům USA nobelova cena

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy