Bílý dům v pátek kritizoval rozhodnutí Nobelova výboru udělit cenu za mír venezuelské opoziční političce namísto americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle vyjádření Bílého domu dává Nobelův výbor přednost „politice před mírem“.
Mluvčí Bílého domu Steven Cheung na síti X prohlásil, že „Nobelův výbor prokázal, že dává přednost politice před mírem“. Dodal, že „prezident Trump bude nadále uzavírat mírové dohody, ukončovat války a zachraňovat životy“. Cheung zdůraznil, že Trump má „srdce humanisty“ a že „nikdy nebude nikdo jako on, kdo dokáže pohnout horami pouhou silou své vůle“.
Norský Nobelův výbor udělil letošní cenu Maríi Corině Machadové z Venezuely. Ocenění zdůvodnil poukazem na „odvážné obránce svobody, kteří povstávají a vzdorují“ autoritářským režimům.
Prezident Trump agresivně usiloval o zisk Nobelovy ceny. Jen tento týden oznámil dohodu o příměří a propuštění rukojmích, která má ukončit válku v Gaze. Republikánský prezident se k rozhodnutí Nobelova výboru zatím nevyjádřil přímo. Na svém účtu na sociální síti Truth Social však v pátek ráno zveřejnil tři videa oslavující podporovatele jeho dohody o Gaze.
María Corina Machadová je výraznou venezuelskou političkou, která se narodila v Caracasu 7. října 1967. V letech 2011 až 2014 byla členkou Národního shromáždění Venezuely. Tato nejstarší ze čtyř sester pochází z rodiny významného ocelářského podnikatele, Henrique Machada Zuloagy, a psycholožky Coriny Parisca.
Machadová vystudovala průmyslové inženýrství na Katolické univerzitě Andrése Bella a navíc získala magisterský titul v oboru financí na caracaské obchodní škole IESA (Instituto de Estudios Superiores de Administración). Matka tří dětí se v roce 1992 rozhodla založit Nadaci Atenea (Fundación Atenea). Tato organizace se zaměřila na péči o osiřelé a delikventní děti z ulic hlavního města. Předtím pracovala v automobilovém průmyslu ve Valencii a v roce 1993 se přestěhovala do Caracasu.
V roce 2012 Machadová kandidovala na prezidentku Venezuely, ale v primárkách opozice prohrála s Henriquem Caprilesem. O dva roky později se stala jednou z hlavních tváří protestů proti vládě prezidenta Nicoláse Madura. Své politické názory prosazovala za stranu Vente Venezuela, přičemž je důslednou odpůrkyní chavismu a často se neshoduje s umírněnějším křídlem opozice.
V roce 2019 plánovala svou druhou prezidentskou kandidaturu, ale k vyhlášení voleb prozatímním prezidentem Juanem Guaidóem nakonec nedošlo. Machadová patří k zastáncům privatizace státních subjektů, včetně ropné společnosti PDVSA, a podporuje mezinárodní sankce proti Venezuele. Dále se vyslovila i pro zahraniční intervenci v zemi, neboť nevěří v demokratické odstranění Madura.
Generální kontrolor jí v červnu 2023 udělil zákaz zastávat veřejný úřad na dobu 15 let. I přes tento zákaz zvítězila v opozičních primárkách se ziskem přes 92 % hlasů. Zákaz kandidovat v prezidentských volbách v roce 2024 nakonec vedl k tomu, že se opozičním kandidátem stal diplomat Edmundo González Urrutia.
Podle opozice González ve volbách zvítězil, ale státní volební rada prohlásila za vítěze Madura. V důsledku těchto událostí González odešel do exilu do Španělska a Machadová se od léta roku 2024 skrývá. Režim ji mimo jiné obviňuje z trestných činů, jako je terorismus, vandalismus a volební podvod. V roce 2018 byla Machadová zařazena do žebříčku 100 nejvlivnějších žen BBC.
Trump opakovaně tvrdil, že se stal „prezidentem míru“, za což by si zasloužil Nobelovu cenu míru. V únoru během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem řekl, že mu cenu nikdy nedají, ačkoliv by si ji zasloužil. Během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se pro změnu pochlubil, že během svého druhého prezidentského období urovnal hned šest mezinárodních konfliktů.
Mezi úspěchy, které si Trump připisuje, patří urovnání sporů mezi Indií a Pákistánem, Izraelem a Íránem, Rwandou a Kongem, Arménií a Ázerbájdžánem, Kambodžou a Thajskem, a také Srbskem a Kosovem.
Tato tvrzení je ale potřeba brát s jistou rezervou, uvádí CNN. Každý americký prezident sice řeší mezinárodní krize, nicméně Trumpova administrativa má ve zvyku i ty nejmenší pokroky prezentovat jako velká vítězství. I když se mu podařilo zmírnit napětí v některých oblastech, často jde spíše o křehká příměří než o skutečné a trvalé mírové dohody.
Související
CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Trump zmínil palbu na lodě, Írán reaguje
Donald Trump , Bílý dům USA , nobelova cena
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo
včera
Den před příměřím byl na Ukrajině krvavý. Kyjev hlásí 17 mrtvých, armáda útočila v ruském vnitrozemí
včera
CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA
včera
WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka
včera
V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska
včera
Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul
včera
Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání
včera
Další nakažení hantavirem na MV Hondius. Přístav výletní lodi zakázal zakotvit, cestující na břeh nesmí
včera
Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce
včera
Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?
včera
Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit
včera
Nebezpečné počasí v Česku. Kromě požárů hrozí i bouřky, mohou být silné
včera
Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet
včera
Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského
včera
Krátkodobé příměří na Ukrajině. Po Putinovi rozhodl i Zelenskyj
včera
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Trump zmínil palbu na lodě, Írán reaguje
včera
Hasiči dostali požár v Českém Švýcarsku pod kontrolu. Zásah pokračuje
včera
Předpověď počasí: Co přinese další prodloužený víkend?
4. května 2026 21:01
Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění
4. května 2026 19:36
Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem
Ruské hlavní město se v pondělí v brzkých ranních hodinách stalo terčem útoku ukrajinského dronu, který zasáhl luxusní výškovou obytnou budovu v jihozápadní části Moskvy. Nálet, který si nevyžádal žádné oběti na životech, způsobil viditelné škody na fasádě a v interiérech bytů. Jde o třetí noc v řadě, kdy byla Moskva pod útokem, a to jen několik dní před oslavami Dne vítězství 9. května.
Zdroj: Libor Novák