Nevyhrál mír, ale politika. Bílý dům se bouří za neudělení Nobelovy ceny Trumpovi

Bílý dům v pátek kritizoval rozhodnutí Nobelova výboru udělit cenu za mír venezuelské opoziční političce namísto americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle vyjádření Bílého domu dává Nobelův výbor přednost „politice před mírem“.

Mluvčí Bílého domu Steven Cheung na síti X prohlásil, že „Nobelův výbor prokázal, že dává přednost politice před mírem“. Dodal, že „prezident Trump bude nadále uzavírat mírové dohody, ukončovat války a zachraňovat životy“. Cheung zdůraznil, že Trump má „srdce humanisty“ a že „nikdy nebude nikdo jako on, kdo dokáže pohnout horami pouhou silou své vůle“.

Norský Nobelův výbor udělil letošní cenu Maríi Corině Machadové z Venezuely. Ocenění zdůvodnil poukazem na „odvážné obránce svobody, kteří povstávají a vzdorují“ autoritářským režimům.

Prezident Trump agresivně usiloval o zisk Nobelovy ceny. Jen tento týden oznámil dohodu o příměří a propuštění rukojmích, která má ukončit válku v Gaze. Republikánský prezident se k rozhodnutí Nobelova výboru zatím nevyjádřil přímo. Na svém účtu na sociální síti Truth Social však v pátek ráno zveřejnil tři videa oslavující podporovatele jeho dohody o Gaze.

María Corina Machadová je výraznou venezuelskou političkou, která se narodila v Caracasu 7. října 1967. V letech 2011 až 2014 byla členkou Národního shromáždění Venezuely. Tato nejstarší ze čtyř sester pochází z rodiny významného ocelářského podnikatele, Henrique Machada Zuloagy, a psycholožky Coriny Parisca. 

Machadová vystudovala průmyslové inženýrství na Katolické univerzitě Andrése Bella a navíc získala magisterský titul v oboru financí na caracaské obchodní škole IESA (Instituto de Estudios Superiores de Administración). Matka tří dětí se v roce 1992 rozhodla založit Nadaci Atenea (Fundación Atenea). Tato organizace se zaměřila na péči o osiřelé a delikventní děti z ulic hlavního města. Předtím pracovala v automobilovém průmyslu ve Valencii a v roce 1993 se přestěhovala do Caracasu.

V roce 2012 Machadová kandidovala na prezidentku Venezuely, ale v primárkách opozice prohrála s Henriquem Caprilesem. O dva roky později se stala jednou z hlavních tváří protestů proti vládě prezidenta Nicoláse Madura. Své politické názory prosazovala za stranu Vente Venezuela, přičemž je důslednou odpůrkyní chavismu a často se neshoduje s umírněnějším křídlem opozice.

V roce 2019 plánovala svou druhou prezidentskou kandidaturu, ale k vyhlášení voleb prozatímním prezidentem Juanem Guaidóem nakonec nedošlo. Machadová patří k zastáncům privatizace státních subjektů, včetně ropné společnosti PDVSA, a podporuje mezinárodní sankce proti Venezuele. Dále se vyslovila i pro zahraniční intervenci v zemi, neboť nevěří v demokratické odstranění Madura.

Generální kontrolor jí v červnu 2023 udělil zákaz zastávat veřejný úřad na dobu 15 let. I přes tento zákaz zvítězila v opozičních primárkách se ziskem přes 92 % hlasů. Zákaz kandidovat v prezidentských volbách v roce 2024 nakonec vedl k tomu, že se opozičním kandidátem stal diplomat Edmundo González Urrutia.

Podle opozice González ve volbách zvítězil, ale státní volební rada prohlásila za vítěze Madura. V důsledku těchto událostí González odešel do exilu do Španělska a Machadová se od léta roku 2024 skrývá. Režim ji mimo jiné obviňuje z trestných činů, jako je terorismus, vandalismus a volební podvod. V roce 2018 byla Machadová zařazena do žebříčku 100 nejvlivnějších žen BBC. 

Trump opakovaně tvrdil, že se stal „prezidentem míru“, za což by si zasloužil Nobelovu cenu míru. V únoru během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem řekl, že mu cenu nikdy nedají, ačkoliv by si ji zasloužil. Během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se pro změnu pochlubil, že během svého druhého prezidentského období urovnal hned šest mezinárodních konfliktů.

Mezi úspěchy, které si Trump připisuje, patří urovnání sporů mezi Indií a Pákistánem, Izraelem a Íránem, Rwandou a Kongem, Arménií a Ázerbájdžánem, Kambodžou a Thajskem, a také Srbskem a Kosovem.

Tato tvrzení je ale potřeba brát s jistou rezervou, uvádí CNN. Každý americký prezident sice řeší mezinárodní krize, nicméně Trumpova administrativa má ve zvyku i ty nejmenší pokroky prezentovat jako velká vítězství. I když se mu podařilo zmírnit napětí v některých oblastech, často jde spíše o křehká příměří než o skutečné a trvalé mírové dohody.


 
 
 

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA

Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.

Více souvisejících

Donald Trump Bílý dům USA nobelova cena

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Akce s názvem „Ruce pryč od médií“ Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA

Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

včera

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

včera

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

včera

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

včera

včera

Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že v Hormuzském průlivu se začíná upevňovat nová rovnováha sil. Podle jeho vyjádření na sociální síti X je současný stav pro Spojené státy neudržitelný. Ghalibaf obvinil USA a jejich spojence, že porušováním příměří a zaváděním blokád ohrožují bezpečnost námořní dopravy a tranzit energií. Varoval také, že Írán se svými operacemi ještě ani pořádně nezačal.

včera

včera

včera

včera

4. května 2026 21:01

německá policie v akci

Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění

Německým Lipskem otřásla v pondělí odpoledne tragédie, která si vyžádala nejméně dva lidské životy a desítky zraněných. Do davu lidí v samotném centru města vjel vysokou rychlostí řidič v osobním automobilu typu SUV. Incident se odehrál v pěší zóně, která byla v té době plná nakupujících a návštěvníků kaváren užívajících si teplého jarního dne.

4. května 2026 19:36

Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem

Ruské hlavní město se v pondělí v brzkých ranních hodinách stalo terčem útoku ukrajinského dronu, který zasáhl luxusní výškovou obytnou budovu v jihozápadní části Moskvy. Nálet, který si nevyžádal žádné oběti na životech, způsobil viditelné škody na fasádě a v interiérech bytů. Jde o třetí noc v řadě, kdy byla Moskva pod útokem, a to jen několik dní před oslavami Dne vítězství 9. května.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy