Bílý dům v pátek kritizoval rozhodnutí Nobelova výboru udělit cenu za mír venezuelské opoziční političce namísto americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle vyjádření Bílého domu dává Nobelův výbor přednost „politice před mírem“.
Mluvčí Bílého domu Steven Cheung na síti X prohlásil, že „Nobelův výbor prokázal, že dává přednost politice před mírem“. Dodal, že „prezident Trump bude nadále uzavírat mírové dohody, ukončovat války a zachraňovat životy“. Cheung zdůraznil, že Trump má „srdce humanisty“ a že „nikdy nebude nikdo jako on, kdo dokáže pohnout horami pouhou silou své vůle“.
Norský Nobelův výbor udělil letošní cenu Maríi Corině Machadové z Venezuely. Ocenění zdůvodnil poukazem na „odvážné obránce svobody, kteří povstávají a vzdorují“ autoritářským režimům.
Prezident Trump agresivně usiloval o zisk Nobelovy ceny. Jen tento týden oznámil dohodu o příměří a propuštění rukojmích, která má ukončit válku v Gaze. Republikánský prezident se k rozhodnutí Nobelova výboru zatím nevyjádřil přímo. Na svém účtu na sociální síti Truth Social však v pátek ráno zveřejnil tři videa oslavující podporovatele jeho dohody o Gaze.
María Corina Machadová je výraznou venezuelskou političkou, která se narodila v Caracasu 7. října 1967. V letech 2011 až 2014 byla členkou Národního shromáždění Venezuely. Tato nejstarší ze čtyř sester pochází z rodiny významného ocelářského podnikatele, Henrique Machada Zuloagy, a psycholožky Coriny Parisca.
Machadová vystudovala průmyslové inženýrství na Katolické univerzitě Andrése Bella a navíc získala magisterský titul v oboru financí na caracaské obchodní škole IESA (Instituto de Estudios Superiores de Administración). Matka tří dětí se v roce 1992 rozhodla založit Nadaci Atenea (Fundación Atenea). Tato organizace se zaměřila na péči o osiřelé a delikventní děti z ulic hlavního města. Předtím pracovala v automobilovém průmyslu ve Valencii a v roce 1993 se přestěhovala do Caracasu.
V roce 2012 Machadová kandidovala na prezidentku Venezuely, ale v primárkách opozice prohrála s Henriquem Caprilesem. O dva roky později se stala jednou z hlavních tváří protestů proti vládě prezidenta Nicoláse Madura. Své politické názory prosazovala za stranu Vente Venezuela, přičemž je důslednou odpůrkyní chavismu a často se neshoduje s umírněnějším křídlem opozice.
V roce 2019 plánovala svou druhou prezidentskou kandidaturu, ale k vyhlášení voleb prozatímním prezidentem Juanem Guaidóem nakonec nedošlo. Machadová patří k zastáncům privatizace státních subjektů, včetně ropné společnosti PDVSA, a podporuje mezinárodní sankce proti Venezuele. Dále se vyslovila i pro zahraniční intervenci v zemi, neboť nevěří v demokratické odstranění Madura.
Generální kontrolor jí v červnu 2023 udělil zákaz zastávat veřejný úřad na dobu 15 let. I přes tento zákaz zvítězila v opozičních primárkách se ziskem přes 92 % hlasů. Zákaz kandidovat v prezidentských volbách v roce 2024 nakonec vedl k tomu, že se opozičním kandidátem stal diplomat Edmundo González Urrutia.
Podle opozice González ve volbách zvítězil, ale státní volební rada prohlásila za vítěze Madura. V důsledku těchto událostí González odešel do exilu do Španělska a Machadová se od léta roku 2024 skrývá. Režim ji mimo jiné obviňuje z trestných činů, jako je terorismus, vandalismus a volební podvod. V roce 2018 byla Machadová zařazena do žebříčku 100 nejvlivnějších žen BBC.
Trump opakovaně tvrdil, že se stal „prezidentem míru“, za což by si zasloužil Nobelovu cenu míru. V únoru během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem řekl, že mu cenu nikdy nedají, ačkoliv by si ji zasloužil. Během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se pro změnu pochlubil, že během svého druhého prezidentského období urovnal hned šest mezinárodních konfliktů.
Mezi úspěchy, které si Trump připisuje, patří urovnání sporů mezi Indií a Pákistánem, Izraelem a Íránem, Rwandou a Kongem, Arménií a Ázerbájdžánem, Kambodžou a Thajskem, a také Srbskem a Kosovem.
Tato tvrzení je ale potřeba brát s jistou rezervou, uvádí CNN. Každý americký prezident sice řeší mezinárodní krize, nicméně Trumpova administrativa má ve zvyku i ty nejmenší pokroky prezentovat jako velká vítězství. I když se mu podařilo zmírnit napětí v některých oblastech, často jde spíše o křehká příměří než o skutečné a trvalé mírové dohody.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
U jezera to neskončilo. Trump zvažuje přejmenování celého státu
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák