Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Budoucí americký prezident se nachází v nesnadné situaci. Svým voličům slíbil, že válku na Ukrajině ukončí, nicméně čelí řadě dilemat. „Pokud Trump pohrozí omezením pomoci Ukrajině, Putin bude mít ještě větší odvahu pokračovat v boji, nikoliv ukončit invazi; postupující armády málokdy přestanou bojovat, když se jejich protivník chystá oslabit,“ vysvětlil McFaul. 

Trump musí v prvé řadě přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání, v řadě druhé jeho ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského k ukončení bojů. „To bude značná výzva, protože to bude vyžadovat, aby se ukrajinský prezident vzdal snahy osvobodit všechna ukrajinská území obsazená ruskými vojáky. Vzdáním se území by se Zelenskyj musel také vzdát svých občanů v těchto okupovaných regionech nebo najít způsob, jak jim zaručit, že budou moci emigrovat na západní Ukrajinu,“ pokračoval americký politolog. 

Problémem je, že až 88 % Ukrajinců stále věří ve vítězství jejich země. „Pro ukrajinské vojáky, z nichž mnozí nyní bojují, aby pomstili své kamarády zabité v boji, bude velmi obtížné složit zbraně,“ poznamenal McFaul. 

Podle něj Trump může zahrát jedinou kartu. „Zelenskyj a ukrajinský lid nepřinesou takovou oběť, aniž by za to dostali něco hodnotného: Členství v NATO. Získání okamžitého vstupu do NATO by pomohlo vyvážit hořký ústupek spočívající v tom, že by obrovský kus jejich země zůstal pod ruskou okupací,“ zdůraznil. 

Dodal, že členství Ukrajiny v NATO je jediným způsobem, jak udržet trvalý mír. „Ukrajinci vědí, že Putin nikdy nenapadl žádného člena NATO, ale v roce 2008 napadl Gruzii, v roce 2014 a 2022 napadl Ukrajinu a drží vojáky v Moldavsku. Jsou svědky toho, jak Rusko podepsalo a poté porušilo několik mezinárodních smluv a dohod zakazujících použití síly proti Ukrajině. Kusy papíru nijak neomezují ruskou agresi,“ vylíčil. 

„Ukrajinci se oprávněně obávají, že příměří v případě neexistence členství v NATO pouze poskytne ruské armádě a ruskému vojensko-průmyslovému komplexu čas k získání síly a přípravě na budoucí invazi. Přesně to se stalo v letech 2014 až 2022,“ pokračoval politolog.

Velká zodpovědnost bude ležet na Alianci, která musí nabídnout členství Ukrajiny přesně v den, kdy Zelenskyj s Putinem dohodnou ukončení bojů. „Poté, co NATO pozve Ukrajinu ke vstupu, musí členské státy přistoupení země rychle ratifikovat. Trump musí osobně naznačit svou jednoznačnou podporu, aby ostatní vedoucí představitelé NATO ratifikační proces neprotahovali,“ přiblížil McFaul.

„Právě teď má Trump obrovský politický kapitál, kterým může působit na některé z těchto potenciálních zdržovačů, včetně maďarského premiéra Viktora Orbána a slovenského premiéra Roberta Fica. Tuto páku by měl využít již na počátku svého prezidentství, aby zajistil rychlou dohodu a ukončil strašlivou válku na Ukrajině,“ vysvětlil.

Podotkl také, že nikdo nemusí žádat Rusko o to, aby schválilo ukrajinské členství v NATO. „Putin nevtrhl v roce 2022 na Ukrajinu, aby zastavil rozšiřování NATO. V období před rokem 2022 bylo členství Ukrajiny v NATO vzdáleným snem a všichni v Bruselu, Kyjevě, Moskvě i Washingtonu to věděli. Putinova invaze měla jiné cíle: sjednotit Ukrajince a Rusy v jeden slovanský národ, svrhnout ukrajinskou demokratickou a na Západ orientovanou vládu a demilitarizovat zemi,“ pokračoval.

„Putin sotva pozvedl obočí, když Finsko a Švédsko vstoupily v letech 2023 a 2024 do NATO, přestože Finsko sdílí s Ruskem 830 mil dlouhou hranici. Jeho válka Ukrajinu k NATO stále více přibližovala, nikoliv ji od něj odtahovala,“ připomněl politolog.

Kdyby Trumpův plán vyšel, zajistí trvalý mír v Evropě, nikoliv pouze dočasné příměří. „Pokud by se Trumpovi podařilo toto urovnání zprostředkovat, mohl by se stát kandidátem na Nobelovu cenu míru, po níž touží,“ uzavřel McFaul.