PŮVODNÍ ZPRÁVA | Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident se rozhodl pokračovat v podpoře Ukrajiny, volí však nový přístup. Namísto přímých dodávek zbraní chce Spojené státy zapojit prostřednictvím prodeje vojenské techniky evropským spojencům, kteří ji pak mohou předat Kyjevu. EuroZprávy.cz o tom informovaly zde.

Tento krok má podle poradců hlavy státu dvě hlavní motivace – čelit domácí kritice, že porušuje předvolební slib omezit americkou roli v zahraničních konfliktech, a zároveň využít ekonomický potenciál zbrojního exportu. Například systém protivzdušné obrany Patriot stojí přibližně miliardu dolarů a Trump již veřejně mluvil o finančních přínosech pro americkou ekonomiku.

K novému přístupu Spojených států se pro EuroZprávy.cz vyjádřil Zolotukhin. Podle něj Evropa musí přestat vnímat obranu proti ruské agresi jako výlučný úkol Ukrajinců. „Je potřeba pokračovat ve změně nebezpečného a absurdního názoru některých našich evropských kolegů, že zastavení ruské agrese je výhradně úkolem Ukrajiny,“ uvedl.

Podle Zolotukhina je v zájmu všech členských států Evropské unie, aby se agrese nerozšiřovala dále. „Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s novináři v Římě řekl, že s americkými a evropskými partnery existují určité dohody, že společně najdeme vojenské i ekonomické řešení,“ vysvětlil.

V případě nedostatečné pomoci ze Západu však podle něj přichází v úvahu i zapojení občanské společnosti. „V opačném případě si myslím, že ukrajinské charitativní fondy budou muset vyhlásit sbírku peněz na nákup systému Patriot. S nákupem dronů Bayraktar jsme již v minulosti měli dobré zkušenosti,“ poznamenal.

Zolotukhin zároveň upozornil, že od ledna letošního roku, kdy se Trump vrátil do úřadu, se americká podpora stala méně předvídatelnou. „Ukrajině se podařilo přizpůsobit a diverzifikovat zdroje vojenské podpory, ale jakékoli zpoždění dodávek z USA může vyvinout další tlak na stávající systémy, zejména vzhledem k tomu, že hrozba ruských raketových a dronových útoků zůstává vysoká,“ uvedl.

Za největší problém ale označil psychologický efekt, který Trumpova zdrženlivost může vyvolat v Moskvě. „Prezident Donald Trump si myslel, že pokud podnikne některé kroky k zastavení vojenské pomoci, která se Putinovi nelíbí, Putin by mohl také učinit některé kroky k příměří,“ řekl.

„Jak jsme však již tisíckrát opakovali před desítkami posluchačů, když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti a musí tlačit ještě více, aby dosáhl svého. Stalo se přesně to, co jsem předpovídal. Koncept ‚obráceného Kissingera‘ selhal, jak jsem předpověděl v jednom z našich předchozích rozhovorů,“ doplnil.

Současné tempo podpory podle něj už nadále nestačí. „Putin je nyní schopen vyslat proti zemi až 1000 kamikadze dronů za noc. Jakákoli jiná evropská země by při takovém útoku přes noc vyčerpala 50 % svých kapacit protivzdušné obrany. Nyní potřebujeme jiné, složitější technologické a politické odpovědi na rostoucí hrozby,“ varuje Zolotukhin.

Podle něj se Evropa musí znovu zamyslet nad tím, co znamená být Evropanem. „Koalice ochotných by měla přestat být koalicí nikdy nesplňující. Podle mého názoru nebudou hrát klíčovou roli ani diplomatická činnost, ani oficiální dokumenty o integraci EU. Musíme přehodnotit význam toho, co to znamená být Evropanem a co je třeba k tomu, aby se člověk stal Evropanem.“

Zolotukhin tvrdí, že Ukrajinci nikdy nepovažovali své evropské směřování za samozřejmost. „Člověk musí pracovat a rozvíjet se, aby se stal Evropanem. Většina lidí v zemích EU nikdy neuvažovala o tom, že ‚svoboda není zadarmo‘. Narodili se jako Evropané, což znamená, že jim stát dluží od narození. A pokud by to byl ruský stát, který by obsadil území, pak by to bylo v pořádku, pokud by se status quo nezměnil,“ vysvětlil.

Za nejlepší formu pomoci považuje aktivní probuzení evropské společnosti. „Probudit se a uvědomit si, že Evropa, postavená na hodnotách, které sdílíme, není dar. Všichni musíme najít způsob, jak se shodnout, proč si myslíme, že ji musíme chránit. Podle mého názoru jsme ještě tak daleko nejsme.“

Zároveň varuje před narůstajícím vlivem proruských hlasů v evropské politice. „Krásné fráze a silná prohlášení na mezinárodních summitech a konferencích jsou v rozporu s poněkud podivnými výsledky hlasování a s tím, že se do politického mainstreamu dostávají politici, kteří vyjadřují pochopení pro to, co dělá válečný zločinec Putin,“ poznamenal.

Na otázku ohledně ukrajinského členství v NATO odpovídá skepticky. Od Trumpova návratu do úřadu podle něj tento cíl ztratil na aktuálnosti. „Nerad to říkám a možná to není příliš diplomatické ani logické, ale myslím si, že NATO ve skutečnosti již neexistuje. Takto zní diskuse mezi ukrajinskými odborníky.“

Připomněl výrok někdejšího šéfa Vojenského výboru NATO, nizozemského admirála Roba Bauera, že pokud Rusko podnikne „malý útok“ proti Estonsku, nemusí to vést k aktivaci článku 5. Podobná slova dříve použili i Joe Biden a Jake Sullivan, když mluvili o „drobném vpádu“. „Nejde jen o citáty. Je to filozofie. A zkušenosti z totální války na kontinentu ukazují, že tato filozofie svědčí o psychologické nepřipravenosti k boji. Proto si myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje,“ zdůraznil Zolotuhin.

Zároveň však připomněl, že Ukrajina se členství v Severoatlantické alianci nadále nevzdává – a to je podle něj velmi důležité. „Samozřejmě, že aspirace na členství v NATO je součástí ukrajinské ústavy, což Putina netěší. No, pokud ho to může dále znepokojovat, myslím, že to je pro Ukrajinu užitečné. Co se týče členských zemí NATO, opravdu nevím,“ uzavřel.