Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Lídři se sice chlubí, že splnili svůj slib, ale realita je mnohem složitější a rozporuplnější. Evropa, která po desetiletí spoléhala na americkou vojenskou i finanční sílu, se nyní po zastavení pomoci z Washingtonu snaží zaplnit vzniklou díru. Kancléř Friedrich Merz a Ursula von der Leyenová původně prosazovali plán využít zmrazená ruská aktiva, ale narazili na odpor Belgie, která se obává právních odvet ze strany Kremlu.

Výsledkem je takzvaný plán B, tedy společná unijní půjčka garantovaná rozpočtem EU. To v praxi znamená, že se za peníze pro Kyjev zaručí unijní daňoví poplatníci, i když se stále doufá, že dluh jednou splatí právě ruský majetek. Celý proces provázely měsíce hádek o to, kdo ponese hlavní břemeno, a ani dnešní noc tyto spory definitivně neukončila.

Analýzy Institutu v Kielu potvrzují rostoucí propast mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Zatímco severské státy a pobaltské země vynakládají na pomoc Ukrajině značná procenta svého HDP, jižní křídlo unie v čele s Itálií a Španělskem přispívá jen minimálně. Navíc se z původní sedmadvacítky stala „skupina čtyřiadvaceti“, protože Maďarsko, Slovensko a Česko si vyjednaly úplné vyvázání z finančních záruk.

Znepokojivý je také postoj veřejnosti ve velkých evropských ekonomikách. Průzkumy naznačují, že voliči v Německu a Francii ztrácejí o financování konfliktu zájem a jejich neochota posílat další miliardy do Kyjeva je dokonce vyšší než u obyvatel Spojených států. V Německu by téměř polovina lidí podpořila spíše omezení finanční pomoci než její navýšení.

Evropa přitom papírově představuje ekonomickou supervelmoc, jejíž společný výkon mnohonásobně převyšuje ruské zdroje. Přesto se lídři v Bruselu rozhodli pro tu nejméně bolestivou cestu, která sice Ukrajině na čas uleví, ale zakrývá hluboké vnitřní rozdělení kontinentu. Dilema mezi okamžitými výdaji a budoucím rizikem invaze tak zůstává pro mnohé evropské metropole stále nevyřešené.

Pokud se tato nejistota v evropském odhodlání nepodaří prolomit, hrozí, že pomoc Ukrajině v příštím roce klesne na historické minimum. Pro Kyjev, který čelí deficitu přes 70 miliard eur jen v příštím roce, je tato bruselská půjčka sice záchranným lanem, ale zároveň varováním, že evropská štědrost má své velmi úzké mantinely.