Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket

Válka, která dnes vstoupila do svého pátého dne, se bleskově stupňuje a geograficky rozšiřuje. Kromě úderů v srdci Teheránu a Bejrútu se konflikt přelil až do Indického oceánu, kde americké síly potopily íránskou válečnou loď u pobřeží Srí Lanky. Tato událost si podle tamních úřadů vyžádala nejméně 80 obětí, přičemž na palubě fregaty Iris Dena se v době útoku mělo nacházet až 180 osob.

Teherán na stupňující se ofenzívu reagoval hrozbou „úplného zničení vojenské a hospodářské infrastruktury celého regionu“. Íránské revoluční gardy (IRGC) v prohlášení uvedly, že za americké „pletichy a klamy“ zaplatí spojenci USA vysokou cenu. Írán rovněž pohrozil útoky na izraelská velvyslanectví po celém světě, pokud Izrael zasáhne íránskou ambasádu v Libanonu.

Izraelské nálety se v posledních hodinách soustředily na budovy patřící milicím Basídž a vnitřním bezpečnostním složkám režimu. V kurdských oblastech na severozápadě Íránu byla podle tamních médií srovnána se zemí řada policejních stanic a velitelství IRGC. Právě tyto složky byly v minulosti klíčové při potlačování domácích protestů, které si začátkem roku vyžádaly tisíce obětí.

Bilance obětí v samotném Íránu po pěti dnech bojů prudce vzrostla. Odhady nyní hovoří o 1 045 až 1 500 mrtvých. Navzdory vysokým číslům a regionální eskalaci hodnotí představitelé USA a Izraele dosavadní průběh války optimisticky. Admirál Brad Cooper, šéf centrálního velení USA, uvedl, že spojenci zasáhli již na 2 000 cílů a vážně poškodili íránskou protivzdušnou obranu i sklady balistických raket.

Nejasným však zůstává konečný politický cíl kampaně. Trumpova administrativa vysílá rozporuplné signály: od snahy o změnu režimu přes likvidaci raketového a jaderného potenciálu až po zastavení podpory íránským spojencům v regionu. Sám prezident Donald Trump připustil, že někteří zvažovaní budoucí lídři Íránu byli zabiti hned v prvních dnech války. Uvedl také, že v čele země by raději viděl „někoho zevnitř“ než exilové politiky.

Vnitropolitickou situaci v Íránu komplikuje odklad pohřbu nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Ceremoniál byl kvůli neustálému bombardování odložen na neurčito. Mezitím se v íránském náboženském centru Komu sešli vysocí klerici, aby jmenovali nástupce. Hlavním kandidátem je Chameneího pětapadesátiletý syn Mojtaba, kterého podporují revoluční gardy a který je považován za zastánce tvrdé linie.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac však varoval, že kdokoli bude jmenován do čela „teroristického režimu“, stane se okamžitě legitimním cílem k likvidaci. Izrael v této souvislosti potvrdil útok na budovu v Komu, kde se klerici k volbě scházeli. Podle íránských médií byla sice stavba v momentě zásahu prázdná, IDF však zprávy o případných obětech stále prověřují.

Konflikt tvrdě doléhá i na Libanon. Izrael vydal bezprecedentní příkaz k evakuaci celé jižní části země až k řece Litání, což představuje zhruba čtvrtinu libanonského území. Nálety zasáhly i jižní předměstí Bejrútu a hotel v Hazmiehu nedaleko prezidentského paláce. Libanonské ministerstvo zdravotnictví hlásí desítky mrtvých a přes 58 000 vysídlených osob, zatímco v zemi propuká panika umocněná dezinformacemi o dalších útocích.

Kromě konvenčních cílů Izrael oznámil zničení tajného podzemního zařízení, které mělo sloužit k vývoji klíčových komponentů pro jaderné zbraně. Přestože Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program je mírový, IDF trvají na tom, že šlo o strategickou hrozbu.