Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.
Ačkoliv se lídři nedohodli na přímém využití zmrazeného ruského majetku, výsledný kompromis Kyjevu výrazně ulevuje. Ukrajina nebude muset splácet ani cent, dokud neskončí válka, a unie si zároveň ponechala právo použít ruská aktiva k úhradě dluhu později. Tento krok dává unijní exekutivě mandát prozkoumat legální cesty, jak s těmito prostředky v budoucnu naložit.
Schválení financí přichází v momentě, kdy Ukrajina bojuje s nedostatkem prostředků na frontě i v zázemí. Prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že bez těchto peněz by zemi chyběly zdroje nejen na zbraně, ale i na základní chod státu. Rozhodnutí označil za klíčovou záruku finanční bezpečnosti, která přímo posiluje odolnost ukrajinské obrany a výrobu strategicky důležitých dronů.
Jednání v Bruselu probíhala na pozadí napjatých vztahů se Spojenými státy a sílícího tlaku z Moskvy. Washington se v poslední době staví k financování Kyjeva zdrženlivě a prosazuje vlastní mírové plány, které počítají s využitím ruských aktiv pod americkým vedením. Ursula von der Leyen v reakci na to zdůraznila potřebu evropské nezávislosti a odpovědnosti za vlastní bezpečnost v nebezpečném světě.
Vnitřní soudržnost unie byla podrobena těžké zkoušce také kvůli postojům některých členských států. Maďarsko, Slovensko a Česko podpořily půjčku pod podmínkou, že nebude mít žádný dopad na jejich národní finance. Belgie zase vyžadovala pevné záruky proti ruským odvetným opatřením, jelikož čelí žalobám ze strany ruské centrální banky u depozitáře Euroclear.
Dohoda nakonec přinesla úlevu všem stranám a ukázala, že Evropa dokáže zůstat jednotná i pod tlakem. Zatímco Vladimir Putin stupňuje své útoky i urážky na adresu evropských představitelů, unie vyslala jasný vzkaz, že hodlá stát při Ukrajině tak dlouho, jak bude potřeba. Pro Kyjev tato jistota znamená mnohem silnější pozici u jakéhokoliv budoucího vyjednávacího stolu.
Související
Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem
EU zvažuje, že zbaví nároku na ochranu ukrajinské muže v odvodovém věku
EU (Evropská unie) , Ukrajina , Bart De Wever
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Trump sprostě řval na Netanjahua
před 1 hodinou
Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí
před 2 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých
před 3 hodinami
Počasí bude do pátku nestálé. Slunečné dny bude střídat déšť a bouřky
včera
Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem
včera
Česko v neděli zasáhla dvě tornáda
včera
Je dobře, že Írán bude mlčet, raduje se Trump po přerušení rozhovorů
včera
Paris Saint Germain po roce opět slaví titul v Lize mistrů. Ve finále porazil Arsenal až na penalty
včera
Hon na vakcínu odstartoval. Očkování proti ebole vyvíjí vědci z celého světa
včera
Írán zastavuje mírová jednání s USA
včera
Rozhodnutí o přesunu agend z Úřadu vlády na ministerstva je definitivní, řekl Babiš
včera
Chlubí se násilím na internetu, získávají politický vliv. Afriku kromě eboly devastují i ozbrojené gangy
včera
Magyar změní ústavu, aby dosáhl odvolání maďarského prezidenta
včera
Netanjahu nařídil armádě zahájit bombardování Bejrútu
včera
Írán od začátku války zasáhl víc vojenských objektů, než USA dosud přiznávaly
včera
EU zvažuje, že zbaví nároku na ochranu ukrajinské muže v odvodovém věku
včera
Není správné lpět na české koruně, pokud by brzdila rozvoj. Skepsi vůči euru vytváří politici, varoval Pavel
včera
Zelenskyj: Ukrajina naléhavě potřebuje protiraketové střely z USA
včera
Írán si přeje dohodu, tvrdí Trump a mlčí o Kuvajtu. Zasedne RB OSN
včera
USA zaútočily na íránské radary a řídící a velící centra
Americká armáda o víkendu provedla v Íránu údery, které označila za sebeobranu. K této vojenské akci došlo v době, kdy prezident Donald Trump odeslal zpět své návrhy na změny v plánované dohodě. Cílem tohoto dokumentu má být prodloužení stávajícího příměří v regionu a také opětovné otevření strategického Hormuzského průlivu.
Zdroj: Libor Novák