Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

Andrej Babiš po jednání, které skončilo ve tři hodiny ráno, oznámil, že splnil svůj slib a prosadil výjimku z ručení pro Česko. Podle jeho slov se lídři shodli také na zpřísnění azylových pravidel, která mají usnadnit vyhošťování zločinců. Premiér rovněž apeloval na rychlejší přijetí států západního Balkánu do Evropské unie, což považuje za důležitý krok pro stabilitu regionu.

Kritika ze strany opozice na sebe nenechala dlouho čekat a byla velmi ostrá. Bývalý premiér Petr Fiala obvinil Babiše z toho, že okamžitě po nástupu do úřadu začal kopírovat politiku Viktora Orbána a Roberta Fica. Podle Fialy tímto krokem Česko ztrácí svou důstojnost, mezinárodní respekt a fakticky mění svůj zahraničněpolitický kurz směrem na východ.

Ještě tvrdší slova zvolil europoslanec Tomáš Zdechovský, který trojici lídrů středoevropských zemí označil za zrádce Evropy. Podle něj Babiš, Fico a Orbán upřednostnili vlastní zájmy a vztahy s Ruskem před bezpečností evropských rodin. Zdechovský zdůraznil, že odmítnutí záruk v době pokračující ruské agrese nelze považovat za pragmatismus, ale za hazard s životy lidí na Ukrajině.

Rozhodnutí summitu tak jasně ukázalo nové rozložení sil v rámci Visegrádské čtyřky a prohloubilo příkop mezi novou vládou a opozicí. Zatímco premiér Babiš prezentuje výsledek jako ochranu českých zájmů, jeho kritici varují před mezinárodní izolací země. Tato změna v přístupu k financování ukrajinské obrany může mít vliv na budoucí vnímání Česka u jeho západních spojenců.

Představitelé Evropské unie na summitu v noci dospěli k dohodě o poskytnutí masivní finanční pomoci Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato dvouletá půjčka má pokrýt zásadní potřeby země čelící ruské agresi. Původní ambiciózní plán využít k jištění úvěru zmrazený ruský majetek však nakonec neprošel.

Hlavní překážkou pro přímé využití ruských peněz byl postoj Belgie, kde je uložena drtivá většina těchto prostředků. Belgický premiér Bart De Wever varoval před právními riziky a možnými žalobami ze strany Moskvy. Obavy panovaly především z rozsáhlých finančních nároků, které by mohly destabilizovat tamní finanční instituce.

Německý kancléř Friedrich Merz, který patřil k hlasitým zastáncům využití ruského majetku, označil dohodu za jasný vzkaz Vladimiru Putinovi. Podle něj musí ruský prezident pochopit, že pokračování ve válce se mu finančně nevyplatí. Merz zdůraznil, že pokud Rusko reparace dobrovolně nezaplatí, unie k úhradě půjčky ruská aktiva v souladu s mezinárodním právem využije.

Schválení pomoci skrze unijní rozpočet umožnil kompromis se zeměmi střední Evropy, které měly k financování výhrady. Maďarsko, Slovensko a Česká republika nakonec souhlasily s tím, že se na ně nebudou vztahovat finanční záruky spojené s tímto úvěrem. Viktor Orbán tento výsledek jednání komentoval na sociálních sítích s uspokojením.