Babiš se vrací k evropskému stolu v kritický moment. Ukrajině se neúprosně krátí čas

Ještě před odletem do Belgie vyslala Babišova vláda do Bruselu jasný vzkaz, když demonstrativně odmítla systém emisních povolenek ETS 2 i migrační pakt. Tento postoj předznamenává tón, v jakém se ponesou jednání o stovkách miliard eur. Hlavním bodem programu je totiž obří půjčka pro Ukrajinu ve výši 210 miliard eur, která by měla být kryta výnosy ze zmrazených aktiv ruské centrální banky.

Jen několik desítek hodin před začátkem summitu se však celá vyjednávání ocitla v patové situaci. Hlavním aktérem odporu je samotná Belgie, v jejímž depozitáři Euroclear leží většina ruských peněz. Premiér Bart De Wever se obává, že pokud Unie na tyto prostředky sáhne, ponese jeho země největší právní i finanční riziko plynoucí z desítek žalob, kterými Moskva již nyní hrozí.

Evropská komise se snažila Belgii nabídnout řadu ústupků, včetně finančního polštáře a záruk, že by se případné náklady na prohrané soudní spory rozdělily mezi všech sedmadvacet členských států. Brusel však požaduje absolutní jistotu, že břemeno splácení nespadne na belgické daňové poplatníky. Podle diplomatických zdrojů je dohoda před samotným summitem prakticky vyloučena a jednání směřují k ostrému střetu.

Andrej Babiš v tomto sporu zaujal nekompromisní postoj a překvapivě se přidal k táboru skeptiků, kde figuruje také Itálie nebo Bulharsko. Český premiér jasně deklaroval, že Česká republika za tuto půjčku nebude ručit. Podle něj musí Evropská komise najít jiné způsoby podpory Kyjeva, které nebudou představovat přímé riziko pro národní rozpočty členských zemí.

Tento přístup staví Prahu do přímého rozporu s Berlínem. Německý kancléř Friedrich Merz varoval, že neschopnost najít shodu v otázce ruských aktiv by mohla vážně a dlouhodobě poškodit akceschopnost celé Evropské unie. Podle něj by rozhádaná Evropa vyslala světu slabý signál v momentě, kdy je jednota v kritickém historickém okamžiku naprosto nezbytná.

Zatímco Německo a Francie tlačí na využití ruských peněz, jiné alternativy, jako je vydání společných evropských dluhopisů, narážejí na politickou neprůchodnost. Takový krok by vyžadoval jednomyslný souhlas, který by mohl snadno zablokovat například maďarský premiér Viktor Orbán. Ten se dlouhodobě staví proti jakékoli finanční podpoře vojenského úsilí Ukrajiny.

Čas se přitom neúprosně krátí, protože podle odhadů mohou ukrajinské finanční rezervy dojít už v dubnu příštího roku. Pokud unijní špičky během dvoudenního jednání nenajdou společnou řeč, hrozí napadené zemi hluboká rozpočtová krize. Summit v Bruselu tak nebude jen o technických detailech financování, ale především o politické vůli a budoucím směřování evropské solidarity pod vlivem nových vnitrostátních priorit jednotlivých zemí.