Jednání o půjčce Ukrajině tříští Evropu. Na povrch vyplouvají staré spory, ve hře je nový plán

V Bruselu vrcholí diplomatické úsilí o nalezení kompromisu, který by zachránil dohodu o finanční pomoci Ukrajině na nadcházejícím summitu EU. Členské státy jsou hluboce rozděleny v otázce, zda k sanaci ukrajinských financí využít zmrazená ruská aktiva.

Tato situace oživila staré spory mezi severem a jihem Evropy, které připomínají dluhovou krizi eurozóny. Zatímco Německo, pobaltské a východoevropské země považují využití ruských rezerv za jedinou reálnou cestu, Itálie a Belgie se staví na odpor a prosazují spíše vydání společného unijního dluhu.

Německý kancléř Friedrich Merz v předvečer jednání zdůraznil, že plán postavený na aktivech je nezbytný pro co nejrychlejší ukončení války. Naproti tomu italská premiérka Giorgia Meloniová hodlá na summitu požadovat jasné odpovědi ohledně rizik spojených s tímto krokem.

Belgie, kde v depozitáři Euroclear leží většina zmrazených ruských miliard, se obává právních následků a odvetných opatření Moskvy. Tento rozkol postavil evropské lídry před volbu mezi dvěma složitými cestami, přičemž každá z nich naráží na odpor určité skupiny států.

Naděje na průlom se nyní upírá k náznaku kompromisu, o kterém se zmínila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta připustila možnost volby mezi půjčkou založenou na aktivech a variantou unijních dluhopisů garantovaných společným rozpočtem.

Aby se předešlo vetu ze strany Maďarska a Slovenska, diplomaté pracují na modelu, podle kterého by se do společného dluhu zapojilo pouze 25 zemí. Maďarský premiér Viktor Orbán již na sociálních sítích avizoval, že nenechá své občany platit za ukrajinskou válku a věří, že téma ruských aktiv nakonec z jednacího stolu zmizí.

Zastánci využití ruských peněz však namítají, že společný dluh je politicky neprůchodný a zdlouhavý. Podle nich je „reparační půjčka“ výhodnější, protože Kyjev by ji v podstatě nemusel splácet, pokud by Rusko nakonec samo neuhradilo válečné škody.

Severní státy navíc odmítají, že by šlo o spor mezi šetřivými a utrácejícími, ale vnímají to jako test skutečné podpory Ukrajině. Pokud unijní lídři nenajdou společnou řeč, hrozí, že ukrajinská pokladna vyschne už v dubnu příštího roku, což by mělo katastrofální následky pro celou zemi.

Očekává se, že belgický premiér Bart De Wever bude na summitu tlačit na prozkoumání alternativ k využití majetku Euroclearu a doufá, že najde další spojence mezi kolegy u stolu.

Přestože Orbán prohlašuje, že aktiva již nejsou ve hře, vysocí představitelé EU trvají na tom, že reparační půjčka je stále hlavním tématem. Diplomaty čeká noc plná náročných vyjednávání, jejichž výsledek určí, zda Evropa dokáže v kritické chvíli jednat jednotně a zajistit Ukrajině potřebný finanční kyslík.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Friedrich Merz (CDU)

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné

Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.

včera

včera

včera

včera

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy