V Bruselu vrcholí diplomatické úsilí o nalezení kompromisu, který by zachránil dohodu o finanční pomoci Ukrajině na nadcházejícím summitu EU. Členské státy jsou hluboce rozděleny v otázce, zda k sanaci ukrajinských financí využít zmrazená ruská aktiva.
Tato situace oživila staré spory mezi severem a jihem Evropy, které připomínají dluhovou krizi eurozóny. Zatímco Německo, pobaltské a východoevropské země považují využití ruských rezerv za jedinou reálnou cestu, Itálie a Belgie se staví na odpor a prosazují spíše vydání společného unijního dluhu.
Německý kancléř Friedrich Merz v předvečer jednání zdůraznil, že plán postavený na aktivech je nezbytný pro co nejrychlejší ukončení války. Naproti tomu italská premiérka Giorgia Meloniová hodlá na summitu požadovat jasné odpovědi ohledně rizik spojených s tímto krokem.
Belgie, kde v depozitáři Euroclear leží většina zmrazených ruských miliard, se obává právních následků a odvetných opatření Moskvy. Tento rozkol postavil evropské lídry před volbu mezi dvěma složitými cestami, přičemž každá z nich naráží na odpor určité skupiny států.
Naděje na průlom se nyní upírá k náznaku kompromisu, o kterém se zmínila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta připustila možnost volby mezi půjčkou založenou na aktivech a variantou unijních dluhopisů garantovaných společným rozpočtem.
Aby se předešlo vetu ze strany Maďarska a Slovenska, diplomaté pracují na modelu, podle kterého by se do společného dluhu zapojilo pouze 25 zemí. Maďarský premiér Viktor Orbán již na sociálních sítích avizoval, že nenechá své občany platit za ukrajinskou válku a věří, že téma ruských aktiv nakonec z jednacího stolu zmizí.
Zastánci využití ruských peněz však namítají, že společný dluh je politicky neprůchodný a zdlouhavý. Podle nich je „reparační půjčka“ výhodnější, protože Kyjev by ji v podstatě nemusel splácet, pokud by Rusko nakonec samo neuhradilo válečné škody.
Severní státy navíc odmítají, že by šlo o spor mezi šetřivými a utrácejícími, ale vnímají to jako test skutečné podpory Ukrajině. Pokud unijní lídři nenajdou společnou řeč, hrozí, že ukrajinská pokladna vyschne už v dubnu příštího roku, což by mělo katastrofální následky pro celou zemi.
Očekává se, že belgický premiér Bart De Wever bude na summitu tlačit na prozkoumání alternativ k využití majetku Euroclearu a doufá, že najde další spojence mezi kolegy u stolu.
Přestože Orbán prohlašuje, že aktiva již nejsou ve hře, vysocí představitelé EU trvají na tom, že reparační půjčka je stále hlavním tématem. Diplomaty čeká noc plná náročných vyjednávání, jejichž výsledek určí, zda Evropa dokáže v kritické chvíli jednat jednotně a zajistit Ukrajině potřebný finanční kyslík.
Související
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku
EU (Evropská unie) , Friedrich Merz (CDU)
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Páteční bouřky udeří ve dvou vlnách, naznačili meteorologové ve výstraze
před 49 minutami
U Barrandovského mostu se zřítila betonová plastika
před 1 hodinou
Proč Trump označuje volební systém za katastrofální? Nesmířil se s prohrou a chystá se na další drtivou porážku
před 1 hodinou
Bílý dům zveřejnil dokumenty, které měly potvrdit Trumpova slova o Číně. Nepotvrzují vůbec nic
před 2 hodinami
Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu
před 3 hodinami
Američané Trumpově teorii o ukradených volbách nevěří. Jeho projev byl plný dávno vyvrácených tvrzení
před 4 hodinami
Trump obvinil Čínu ze zásahů do prezidentských voleb. Nemáme jediný důkaz manipulace, přiznal následně Bílý dům
před 4 hodinami
Dva mrtví po útoku na ubytovně. Pachatelem má být sanitář z IKEM, případ řeší GIBS
před 5 hodinami
Páteční počasí: Meteorologové nastínili, co hrozí od dnešních bouřek
včera
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
včera
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
včera
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
včera
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
včera
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
včera
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
včera
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
včera
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
včera
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
včera
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.
Zdroj: Libor Novák