Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Tyto práce jsou součástí ambiciózního víceletého projektu „Východní štít“ (Tarcza Wschód), jehož cílem je vytvořit nepropustnou obrannou linii v délce 700 kilometrů podél hranic s Ruskem a Běloruskem.

Polská vláda plánuje do roku 2028 investovat do této infrastruktury přibližně 2,55 miliardy dolarů. Projekt se neomezuje pouze na fyzické překážky, ale zahrnuje také nejmodernější sledovací technologie, průzkumné systémy a logistické uzly.

Podle odborníků polské opevnění v mnoha ohledech kopíruje obranné linie prověřené boji na Ukrajině, ovšem s důrazem na hloubkovou obranu. Varšava tímto krokem reaguje na dramatické zhoršení bezpečnostní situace v regionu a snaží se odradit Moskvu od jakéhokoli pokusu o narušení hranic NATO.

Do budování „Východního štítu“ se od dubna 2026 zapojí také vojáci německého Bundeswehru. Několik desítek německých ženistů bude v Polsku působit minimálně do konce roku 2027 a jejich hlavním úkolem bude technická pomoc při hloubení zákopů a instalaci protitankových zábran.

Podle německého ministerstva obrany nevyžaduje toto nasazení souhlas parlamentu, protože jde o asistenční ženijní práce v mírovém režimu, nikoliv o ozbrojenou zahraniční misi. Tato spolupráce podtrhuje rostoucí ochotu evropských spojenců sdílet břemeno obrany východního křídla Aliance.

Kromě budování statických opevnění Polsko v listopadu 2025 spustilo také rozsáhlou vnitrostátní operaci „Horizon“. Ta reaguje na sérii sabotáží na železnicích, za kterými podle polských služeb stojí ruská rozvědka využívající najaté agenty.

Do akce bylo nasazeno až 10 000 vojáků, kteří společně s policií střeží klíčové mosty, letiště a železniční uzly. Součástí operace je i nová mobilní aplikace, která umožňuje občanům okamžitě hlásit podezřelé aktivity v okolí strategických objektů pomocí GPS a fotografií.

Zatímco Polsko postupuje v budování obrany velmi rychle, situace v sousedních pobaltských státech je podle satelitních snímků odlišná. Litva zatím nainstalovala pouze krátký úsek protitankových překážek a v Lotyšsku či Finsku je většina projektů stále ve fázi plánování.

Polsko se tak díky svým investicím a rychlosti realizace stává hlavním pilířem pozemní obrany Evropské unie. Celý projekt „Východní štít“ byl EU označen za klíčovou bezpečnostní iniciativu, což Varšavě otevírá cestu k čerpání evropských fondů na ochranu vnějších hranic.