Falešné video odhalilo sílu AI. Smyšlená zpráva o převratu ve Francii otřásla celým světem

Internetem se v prosinci prohnala vlna hoaxů vyvolaná realistickým, avšak zcela smyšleným videem o údajném státním převratu ve Francii. Digitálně vytvořený snímek tvrdil, že prezident Emmanuel Macron byl svržen neznámým plukovníkem a v zemi aktuálně vládne chaos. 

Během krátké doby nasbíral tento příspěvek miliony zhlédnutí a vyvolal zmatek i na nejvyšších diplomatických úrovních. Ukázalo se, že proti síle umělé inteligence jsou v první fázi bezmocní i ti nejmocnější světoví lídři.

Falešná zpráva se šířila prostřednictvím krátkých videí na sociální síti Facebook pod hlavičkou neexistujícího kanálu „Live 24“. Divákům se naskytl pohled na reportérku, za jejímž chrbtem blikala policejní světla a nad osvětlenou Eiffelovou věží kroužily vrtulníky.

Celá scéna byla doplněna o záběry ozbrojených vojáků a davů přihlížejících občanů, což mělo navodit dojem autentického krizového zpravodajství přímo z místa dění. Ve skutečnosti se však jednalo o propracovanou montáž vytvořenou pomocí generativní umělé inteligence.

Dopad této lži pocítil Emmanuel Macron osobně, když mu jeden z afrických prezidentů zaslal znepokojenou textovou zprávu s dotazem, co se v jeho vlasti skutečně děje. Francouzský prezident přiznal, že ho situace zpočátku spíše pobavila, ale velmi rychle si uvědomil její nebezpečnost pro stabilitu země.

Video publikované pod anonymním uživatelským jménem totiž v té době vidělo už přes třináct milionů lidí po celém světě. Macron proto okamžitě pověřil svůj technický tým, aby zajistil stažení škodlivého obsahu ze všech hlavních sociálních sítí.

K velkému překvapení prezidentského paláce však technologický gigant Meta, který provozuje Facebook, žádost o okamžité odstranění nejprve zamítl. Společnost argumentovala tím, že video údajně neporušuje její interní pravidla pro používání platformy.

Macron tento postoj ostře zkritizoval během své návštěvy Marseille s tím, že digitální platformy tímto způsobem ohrožují suverenitu demokracií a hazardují s veřejnou bezpečností. Podle něj je alarmující, že ani hlava státu nemá v digitálním prostoru dostatečné nástroje k zastavení takto nebezpečné dezinformace.

Situace úzce souvisí s nedávným rozhodnutím Marka Zuckerberga výrazně omezit kontrolu faktů na svých platformách, což mnozí vnímají jako ústupek politickému tlaku ve Spojených státech. Zakladatel Mety se nechal slyšet, že dosavadní fact-checking byl v minulosti příliš politicky zaujatý a podkopával důvěru uživatelů.

Tento liberální přístup k obsahu však v praxi znamená, že se prokazatelné lži o státních převratech mohou šířit téměř nekontrolovaně. Francouzský prezident tak narazil na zeď v podobě pravidel amerických korporací, která jsou v tomto případě nadřazena zájmům cizích vlád.

Inkriminované video zůstalo on-line několik dní a bylo doplněno pouze drobným varováním, že obsah mohl být digitálně upraven. Definitivně z platformy zmizelo až ve středu, tedy tři dny poté, co na něj Macron oficiálně a důrazně upozornil.

Nejedná se přitom o ojedinělý incident, neboť podobné falešné zprávy zneužívající vizuální styl známých médií se v poslední době objevují opakovaně. Jen o několik týdnů dříve se internetem šířilo jiné video o převratu, které zneužilo značku rozhlasové stanice RFI a zasáhlo miliony uživatelů.

Boj proti fake news vytvořených umělou inteligencí se tak stává jednou z největších výzev současné mezinárodní politiky. Celý případ jasně ukazuje, jak snadno lze pomocí moderních technologií vyvolat globální napětí a nejistotu.

Francouzská vláda nyní zvažuje, jakým způsobem posílit svou legislativu, aby v budoucnu nemusela čekat na milost technologických miliardářů ze zámoří. Demokratické instituce se totiž tváří v tvář bleskovému šíření digitálních lží zdají být zatím velmi špatně vybaveny a zranitelné.

Související

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy