Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační

Podstatou zrušené úpravy byla možnost ředitelů škol, po dohodě se zřizovatelem, stanovit pro děti s dočasnou ochranou tzv. zvláštní termín zápisu mezi 1. červnem a 15. červencem. Tyto děti pak nesměly podávat přihlášky v řádném dubnovém termínu jako ostatní žáci.

Zákonodárce tento krok obhajoval snahou o rovnoměrné rozdělení cizinců mezi školy a lepší integraci, což však skupina senátorů, která podnět podala, označila za čistě účelové a nebezpečné opatření.

Soud ve zdůvodnění nálezu zdůraznil, že Listina základních práv a svobod zaručuje přístup ke vzdělání „každému“. Ústavní soud dospěl k závěru, že stát zasáhl do tohoto práva způsobem, který nelze označit za fér. Ačkoliv se úprava formálně odkazovala na „status dočasné ochrany“, v praxi dopadala téměř výhradně na děti ukrajinské národnosti, což soud považuje za diskriminační kritérium.

Podle Ústavního soudu bylo s ukrajinskými dětmi zacházeno k jejich tíži. Tím, že jim byl odepřen přístup k řádnému dubnovému zápisu, se fakticky otevíral prostor pro jejich znevýhodnění. Soud poukázal na to, že tyto děti patří do skupiny zvláště zranitelných osob – uprchlíků, pro které je přístup ke vzdělání už tak složitější než pro majoritní společnost.

Klíčovým argumentem soudu bylo zjištění, že napadené opatření vůbec nebylo schopné dosáhnout svého deklarovaného cíle, tedy rovnoměrného rozmístění žáků. Naopak hrozilo, že v řádném termínu zaplní školy své kapacity dětmi z majority a na ukrajinské děti už nezbydou místa ani v jejich vlastních spádových obvodech. To by vedlo k opačnému efektu – jejich koncentraci na zbývajících okrajových školách a k prohloubení segregace.

Segregace ve vzdělávání je přitom podle vědeckých poznatků, na které soud odkázal, spojena s řadou negativních jevů, jako je vyšší školní neúspěšnost, horší uplatnění na trhu práce nebo zhoršování celkového zdravotního stavu. Naopak společné vzdělávání dětí z různých prostředí zvyšuje sociální soudržnost a důvěru v demokratické principy, což je pro dlouhodobý společenský rozvoj zásadní.

Ústavní soud uznal, že v roce 2022, bezprostředně po vypuknutí ruské agrese, mohla být mimořádná opatření legitimní kvůli nečekané vlně uprchlíků. V roce 2025 je však situace stabilizovaná a neexistuje žádný rozumný důvod pro udržování paralelních systémů zápisů. Opětovné zavádění těchto pravidel bez podstatných změn ve společnosti shledal soud jako neústavní.

Rozhodnutí nabývá účinnosti dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Znamená to, že pro nadcházející zápisy v roce 2026 již školy nebudou moci ukrajinské děti ze standardních termínů vyčleňovat. Stát tak musí hledat integrační nástroje, které budou v souladu s principem rovnosti a nebudou budovat bariéry tam, kde je zapotřebí spolupráce a inkluze.