Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Že to Kanaďané nebudou mít v semifinále jednoduché, tomu už nasvědčoval začátek zápasu, jelikož Češi vstoupili do něj aktivně. Otevřít skóre totiž mohli už po třech minutách hry, kdy dorážel nebezpečně pro soupeře Galvas, ovšem ten nakonec trefil gólmana Ivankovice. Následně mohl Čihař ze slušné pozice taktéž skórovat, ale kanadskou svatyň minul. Byli to však Kanaďané, kterým se podařilo jako prvním vstřelit branku a to i proto, že hráli v přesile po Poletínově vyloučení za bránění brankáři. Přestože českému muži s maskou Oršulákovi se podařilo nejprve poradit si s Hageovým zakončením přesunutím betonu k tyči, v 16. minutě už ale byl na další zakončení krátký. Konkrétně proti tomu z hokejky Iginly, 0:1 pro Kanadu.

Naštěstí pro Čechy ale nemusely na vyrovnání čekat příliš dlouho, konkrétně dvě minuty. To Galvas  nejprve bekhendem byl nahozen puk na kanadskou branku, aby se kotouč dostal k nikým nehlídanému Curranovi, kterému sice netrefil hrací předmět ideálně, ale i tak se štěstím zaplul za záda kanadského gólmana, 1:1. Pro Currena se jednalo o první gól na tomto šampionátu.

Na něj dokázal navázat ve 24. minutě Titlbach, který měl před svým gólem obrovskou šanci, ovšem pak využil beze zbytku Pšeničkovu nahrávku mezi kruhy tím, že vypálil tvrdě pod horní tyčku, 2:1 pro Česko.

Takový obrat Kanada nečekala a bylo na ní znát, že s takovým scénářem nepočítala. Měla co dělat, aby nedovolila Čechům odskočit do dvoubrankového vedení jako třeba při situaci tři na jednoho, kterou řídil Sikora, ale nakonec všechno skončilo prováháním bez zakončení ze strany českého týmu. Kanada přečkala i další šance a mohla se tak postupně zase nadechnout. Zvlášť když byl opět Poletín zbytečně vyloučen za vyhození puku. To se dostali Češi do tří a i když v této nevýhodě zářil svými zákroky Oršulák, stejně inkasoval po tečované střele Parekha, 2:2.

Tehdy nejeli Kanaďané na vlnu a zasypali tak Čechy rychlými akcemi a protiútoky. Třeba Hage se dostal do brejkové příležitosti, ale nezakončil kvůli faulu ze strany Pšeničky. Proto tak rozhodčí nařídili trestné střílení, ani tentokrát Hage neuspěl, ale především proto, že ho gólman Oršulák podrazil a muži v pruhovaném se tak rozhodli dát Kanadě druhou možnost trestného střílení. I tentokrát Hage pokoušel o stejný typ zakončení, ale puk mu předčasně sklouzl z čepele hokejky.

Zanedlouho se Galvasovi podařilo zachytit špatnou kanadskou rozehrávku a zahájit tak další z českých přečíslení přihrávkou na Currena, který se akci rozhodl pokračovat přes najetého Benáka a ten už se rozhodl ke střele z první, kterou dostal Česko zpět do vedení, 3:2.

Na začátku třetího dějství bylo na svěřencích kouče Patrika Augusty znát, že nechtěli nechat nic náhodě, ovšem i přes jejich veškeré úsilí se jim nepodařilo výsledkově odskočit. Navíc zapomínali chvílemi myslet i na defenzivu a toho dokázali Kanaďané ve 44. minutě využít, konkrétně Reschnymu, jemuž se s pukem povedlo nejen dostat se až do předbrankového prostoru, ale také puk zasunout za Oršulákův beton, 3:3.

Český tým se ale nevzdal a poté, co neuspěli v další šanci Kanaďané, Čihařovi se podařila klička tak dokonale, že se pak rozhodl ke střele pod horní tyčku, která taktéž vyšla, 3:4. 

Čechy pokračovali v aktivním pojetí hry. Opět tu bylo další české přečíslení tři na dva, ale ani Mrtka, ani Nestrašil nedokázali puk v nepřehledné situaci dostat do branky. Při další brejkové situaci McKenna krosčekoval do obličeje dorážejícího Galvase, nabídnutá přesilovka ale skončila českou chybou při střídání, kdy bylo na ledě hned šest českých mužů. Ale ani Kanaďané se nevyvarovali chyb a za zdržování hry se opět dostali do početní nevýhody. Tu ale Češi využít nedokázali a jak to tak ve sportu bývá, přišel za to zasloužený trest. Poté, co se Mertonemu povedlo nejlépe se zorientovat v předbrankovém prostoru a vyrovnat tak na 4:4.

Málokdo už asi čekal – a už vůbec ne Kanaďané – že se o postupujícím rozhodne v základní hrací době a že tím postupujícím budou Češi. Pouhých 74 vteřin před závěrečnou sirénou se po trměvrmě se kotouč dostal do kanadské branky odrazem od Poletínovy brusle a šok Kanady nezmírnila ani návštěva rozhodčích u videa, po níž tuto trefu uznali, 5:4.

Samotný závěr zápasu hráli navíc Kanaďané ve čtyřech po faulu Reschnyho na Oršuláka, vše navíc zpečetil trefou do odkryté klece Čihař, 6:4.

Česká radost tak mohla naplno propuknout a mohla pokračovat směle dál i po české hymně v útrobách stadionu a v české šatně. Počtvrté v řadě za sebou budumít čeští junioři z MS medaili, jestli bude konečně zlatá, to se dozvíme v noci na úterý.

Konečné výsledky semifinálových zápasů MS juniorů do 20 let v USA (5.1.2025):

Česko – Kanada 6:4 (1:1, 2:1, 3:2)
Branky a nahrávky: 17. Curran (T. Galvas, Benák), 24. Titlbach (M. Pšenička, A. Novotný), 40. Benák (Curran, T. Poletín), 50. Čihař (V. Nestrašil), 59. T. Poletín (Curran, Benák), 60. Čihař (Sikora) – 16. Iginla (Misa, Luchanko), 33. Parekh (Hage, S. O'Reilly), 44. Reschny (Hage, McKenna), 58. Martone (Brunicke, Aitcheson). Rozhodčí: Österberg (Švéd.), Stachowiak (USA) – Mäkinen, Pekkala (oba Fin.). Vyloučení. 4:6, navíc McKenna (Kan.) 10 min. Využití: 1:2. Diváci: 7215

Česko: Oršulák – A. Jiříček, Fibigr, Mrtka, T. Galvas, M. Pšenička, Man – V. Nestrašil, Sikora, Čihař – Benák, Curran, T. Poletín – Titlbach, Hoch, A. Novotný – J. Klíma, Drančák, Kubiesa. Trenér: P. Augusta

Kanada: Ivankovic – Parekh, Cameron Reid, Brunicke, MacKenzie, Danford, Aitcheson, Verhoeff, Carels – Martone, Misa, Iginla – B. Martin, Hage, McKenna – S. O'Reilly, Beaudoin, Desnoyers – Cootes, Reschny, Luchanko. Trenér: D. Hunter

Švédsko – Finsko 4:3 po sam. Nájezdech (1:1, 2:1, 0:1 – 0:0)
Branky a nahrávky: 1. L. Eriksson (Frondell, V. Eklund), 22. I. Stenberg (Genborg, J. Berglund), 35. Genborg (I. Stenberg), rozhodující sam. nájezd Frondell – 17. Joki (Kiviharju), 23. Kuhta, 55. Saarelainen (Välilä, Ruohonen). Rozhodčí: Lindner (USA), Murray (Kan.) – Heinen (USA), Thuma (ČR). Vyloučení: 5:4. Bez využití

Související

Tomáš Plekanec

Dvě extraligové rezignace trenérů. Do nového roku vstupují s novými kouči Třinec a Kladno

Než se stihl s námi všemi rozloučit rok 2025, stihli naopak hned dva extraligové kluby sáhnout ke změnám na lavičkách. Zatímco jedna z nich byla nečekaná, o druhé už se spekulovalo delší dobu. Ta nečekaná přišla z Třince, který v době, kdy moravskoslezský celek atakuje nejvyšší příčky extraligové tabulky, opouští úspěšný stratég Zdeněk Moták. Druhá změna je z kategorie očekávaných, neboť se jedná o konec Davida Čermáka na lavičce Kladna. To se už delší dobu trápí a neustále se tak předposlednímu celku ztenčuje náskok před posledním Litvínovem.
Ilustrační fotografie.

Extraliga s Maxa ligou jednaly o zrušení baráže. Obě soutěže mají rozdílné názory

Po čase se v tuzemském hokejovém zákulisí opět dostalo do diskuze téma zrušení baráže a zavedení přímého sestupu a postupu mezi nejvyšší soutěží Tipsport extraligou a první Maxa ligou. A opět bez výsledku. Zatímco Asociace profesionálních klubů (APK LH) mající na starost řízení hokejové extraligy je pro pokračování aktuálního barážového systému, v němž se utkávají o postup či záchranu vítěz play-off první ligy s posledním týmem extraligy, Sdružení prvoligových klubů zase preferuje přímý postup a sestup.

Více souvisejících

hokej

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko nabídlo Spojeným státům Venezuelu výměnou za Ukrajinu

Nedávné zadržení Nicoláse Madura americkými komandy vyneslo na světlo starší zákulisní plány Moskvy na geopolitický obchod s Washingtonem. Fiona Hillová, někdejší Trumpova expertka na Rusko, tvrdí, že už před lety Kreml nabízel snížení podpory venezuelskému režimu výměnou za to, že mu USA nebudou zasahovat do dění na Ukrajině. Ruští diplomaté tuto možnost tehdy opakovaně naznačovali s odkazem na historické rozdělení sfér vlivu.

před 1 hodinou

Marco Rubio

Invazi zatím neplánujeme, Grónsko chceme koupit, prohlásil Rubio. Vlády s ním chtějí okamžitou schůzku

Vlády Dánska a Grónska usilují o urgentní schůzku s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Reagují tak na stupňující se rétoriku Washingtonu, který v úterý znovu potvrdil svůj záměr ovládnout tento strategický arktický ostrov. Napětí mezi spojenci v NATO dosáhlo vrcholu poté, co Bílý dům prohlásil, že pro získání Grónska zůstává „vojenská varianta vždy ve hře“.

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusové se zajetím Madura cítí poníženi. Měli bychom najmout americké generály, píší tamní blogeři

V ruském proválečném digitálním prostoru vyvolala víkendová americká operace „Absolute Resolve“, při níž komanda Delta Force v Caracasu zajala prezidenta Nicoláse Madura, bouři emocí. Komunita takzvaných Z-bloggerů, která obvykle oslavuje ruskou vojenskou sílu, se tentokrát ocitla v nezvyklém rozpoložení. Jejich reakce se pohybují na škále od ostré kritiky amerického „neokolonialismu“ až po neskrývaný, byť hořký obdiv k efektivitě, s jakou USA svého cíle dosáhly.

před 3 hodinami

Zimní počasí v Praze

Doprava v Evropě kolabuje. Intenzita současného počasí je podle meteorologů mimořádná

Evropu v těchto dnech svírá vlna extrémních mrazů a silného sněžení, která v úterý a ve středu způsobila rozsáhlý kolaps v dopravě. Arktické počasí doprovázené první letošní pojmenovanou bouří Goretti ochromilo klíčové letištní uzly, zastavilo železniční spoje a vytvořilo nebezpečné podmínky na silnicích. Meteorologové varují, že intenzita nynějšího ochlazení je pro toto roční období zcela mimořádná.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Jak Trump získá Grónsko? Stačí mu k tomu čtyři snadné kroky, varuje Politico

Možná akvizice Grónska ze strany Spojených států přestává být vnímána jako výstřední nápad a mění se v promyšlenou strategii. Deník Politico ve své analýze ze 7. ledna 2026 popisuje čtyři konkrétní kroky, kterými by Donald Trump mohl dosáhnout svého cíle. Ačkoliv se scénář podobný nedávnému zásahu ve Venezuele zdá u spojence NATO nepravděpodobný, Washington již podle odborníků podniká kroky, které připomínají expanzivní politiku síly.

před 5 hodinami

Grónsko

Největší ostrov na světě s pouhými 57 tisíci obyvateli. Proč Trump tolik touží po Grónsku?

Donald Trump se po úspěšné operaci ve Venezuele, kde americké jednotky zadržely prezidenta Nicoláse Madura, začíná soustředit na další ambiciózní cíl svého impéria: Grónsko. Co bylo během jeho prvního funkčního období vnímáno jako bizarní nápad nebo šokující provokace, se nyní stává oficiální agendou Bílého domu. Evropští lídři již neberou Trumpovy výroky na lehkou váhu a v úterý potvrdili svrchovanost ostrova, zatímco americká administrativa dává jasně najevo, že pro získání tohoto území zvažuje všechny možnosti, včetně těch vojenských.

před 5 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Nasazení armády je jednou z variant pro získání Grónska

Bílý dům otevřeně připustil, že nasazení armády zůstává jednou z variant pro získání Grónska do amerického područí. Podle mluvčí Karoline Leavittové považuje Donald Trump tento arktický ostrov za prioritu národní bezpečnosti, která má odradit protivníky v regionu. Prezidentská administrativa momentálně zvažuje širokou škálu kroků k dosažení tohoto cíle v oblasti zahraniční politiky. Možnost využití vojenské síly je přitom v prohlášení označována za nástroj, který má vrchní velitel ozbrojených sil kdykoliv k dispozici.

před 7 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

včera

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

včera

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

včera

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

včera

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

včera

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

včera

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

včera

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

včera

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy