Pět procent stačí. Ústavní soud odmítl stížnost na nepřiznané koalice Stačilo! a SPD

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa podle Seznam Zpráv sdělil, že ačkoli soud obdržel dvě stížnosti proti rozhodnutím 28 krajských soudů, rozhodnout ve věci byla absolutní priorita. Podle Ústavního soudu zákon definuje koalice formálně, ne fakticky.

Rozhodl, že odlišné zacházení s „přiznanými“ a „nepřiznanými“ koalicemi není protiústavní. Volba mezi oběma formami spolupráce je svobodným rozhodnutím stran. Na hnutí Stačilo! a SPD se tak uplatní základní pětiprocentní klauzule.

Dříve se uskupení Volt obrátilo na krajské soudy a upozornilo, že na kandidátkách obou hnutí figurují členové jiných stran. Krajské soudy návrhy zamítly, i když některé z nich uznaly, že jde o obcházení zákona. Nicméně nechtěly radikálně zasahovat do voleb. Pro vstup do Sněmovny musí strany překonat pětiprocentní hranici. Dvoučlenná koalice osm procent a tříčlenná jedenáct procent.

Strana Volt namítala, že SPD a Stačilo! nepřiznanými koalicemi obcházejí zákon. Na kandidátce hnutí Stačilo! tvoří 12 % členové stejnojmenného hnutí, zhruba 45 % je členů KSČM a 11 % členů SOCDEM. Dále jsou na kandidátce nestraníci a členové České strany národně sociální, Moravané a Komunistické strany Československa.

V případě SPD tvoří 96 % kandidátky vlastní členové. Na každou ze spolupracujících stran, tedy PRO, Svobodné a Trikoloru, připadá necelých šest desetin procenta kandidátů. Další dvě procenta jsou nestraníci.

Ústavní soud se podobným problémem zabýval už v roce 1996 a tehdy konstatoval, že vytvoření koalice je „svobodný akt“, který nepodléhá schvalování ani přezkoumávání. Podle právníka Ondřeje Preusse bylo nejpravděpodobnější, že soud stížnost zamítne, a to i s ohledem na podobné případy z minulosti. Poukázal na to, že například v roce 2013 kandidovala TOP 09 s podporou Starostů a o čtyři roky později si ODS pozvala na kandidátky Stranu soukromníků.

Soudy ve všech krajích návrhy zamítly, většina z nich poukázala na to, že společná, avšak nikoli koaliční kandidatura je v Česku poměrně běžnou a zavedenou praxí. V tomto bodě souhlasil i Zdeněk Červínek z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který očekával, že soud stížnostem nevyhoví.