Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Trumpův příkaz přichází jen týden poté, co Spojené státy u venezuelského pobřeží zadržely ropný tanker Skipper. Podle Bílého domu se plavidlo podílelo na ilegálním obchodu s ropou a bylo odtaženo do amerického přístavu. Madurova vláda reagovala prohlášením, že USA loď ukradly a její posádku prakticky unesly. Tato událost podtrhuje kritickou závislost Venezuely na vývozu ropy, která tvoří páteř jejího hroutícího se hospodářství.

V Karibiku se nyní soustředí nejsilnější námořní uskupení v historii Jižní Ameriky, kterému dominuje největší letadlová loď světa USS Gerald Ford. Trump varoval, že tato armáda se bude dále rozrůstat a Venezuela uvidí něco, co „ještě nikdy nespatřila“. USA zároveň v posledních měsících podnikly několik útoků na čluny údajně převážející fentanyl, při nichž zahynulo nejméně 90 lidí, ačkoli Washington dosud nepředložil důkazy o přítomnosti drog na těchto plavidlech.

Označení venezuelské vlády za teroristickou organizaci znamená zásadní posun v americké diplomacii. Minulý měsíc USA přiřadily tento status venezuelskému kartelu de los Soles, jehož hlavou je podle amerických vyšetřovatelů sám prezident Maduro. Ten však jakékoli napojení na obchod s drogami dlouhodobě popírá. Nové sankce se nyní rozšířily i na Madurovy příbuzné a další firmy napojené na jeho režim, který USA považují za nelegitimní.

Zatímco Trump stupňuje tlak, na domácí půdě v USA sílí kritika jeho postupu. Texaský demokratický kongresman Joaquin Castro označil námořní blokádu za „nepochybný válečný akt“. Kongres by měl již tento čtvrtek hlasovat o rezoluci, která by prezidentovi nařídila ukončit nepřátelské akce vůči Venezuele. Demokraté se obávají, že nekontrolovaná eskalace může vést k otevřenému vojenskému konfliktu s nedozírnými následky pro celý region.

Mezinárodní společenství mezitím s obavami sleduje zhoršující se situaci přímo ve Venezuele. Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk v úterý varoval, že Madurovy úřady zintenzivnily zásahy proti občanské společnosti a dusí zbytky svobod v zemi. Venezuela, která disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, se tak ocitá v sevření mezi vnitřní represí a drtivým vnějším tlakem americké armády.

Trumpova administrativa svou strategii obhajuje jako nezbytný boj proti „narkoterorismu“ a snahu o obnovu demokracie v zemi, kde byly loňské volby považovány za zmanipulované. Maduro však v odvetě mobilizuje své příznivce a tvrdí, že americký imperialismus chce pouze ovládnout venezuelské bohatství. Situace v Karibiku zůstává extrémně výbušná a každé další zadržení lodi může sloužit jako rozbuška.

Zda blokáda skutečně zastaví venezuelský ropný export, zůstává otázkou, neboť Caracas k obcházení sankcí dlouhodobě využívá takzvané „lodě duchů“ s vypnutými transpondéry. Trumpova „velká armáda“ má však za úkol tyto praktiky definitivně ukončit. Příští dny ukáží, zda se Washingtonu podaří Madura vyhladovět, nebo zda tato strategie vyústí v přímý vojenský střet na moři.