Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

Zahraniční média, jako server Die Welt, i tuzemské zpravodajské weby, jako idnes.cz, během včerejšího a dnešního dne uvedly, že Rusko má u hranic s NATO shromažďovat více než 300 tisíc vojáků. Odkazují se při tom na slova německého poslance Kiesewettera, který pro televizi NTV uvedl, že Rusko má v Bělorusku dva armádní sbory s 350 000 až 360 000 bojeschopnými vojáky.

Zahraničněpolitický expert CDU rovněž důrazně varuje před přílišnou naivitou ve vztahu k Rusku. V souvislosti s nedávnými diplomatickými jednáními v Berlíně upozornil, že by bylo chybou se domnívat, že Vladimir Putin náhle změní své postoje. 

Kiesewetter, který má za sebou dlouhou vojenskou kariéru v bundeswehru i v centrále NATO, považuje za kritické zejména nadcházející dva roky. Pokud západní svět v letech 2026 a 2027 prokáže dostatečnou obranyschopnost, může podle něj hrozbu překonat. Zdůraznil přitom, že je nutné veřejnost otevřeně informovat o možných rizicích, aniž by se v ní záměrně vyvolával strach.

Ačkoliv se Rusku na ukrajinském bojišti vojensky nedaří podle představ, jeho válečná ekonomika běží naplno. Putin díky ní cvičí stovky tisíc nových vojáků, kteří zatím nejsou do bojů na Ukrajině nasazeni. To podle experta jasně dokazuje, že se Moskva připravuje na dlouhodobou konfrontaci, na kterou musí být Evropa adekvátně připravena.

Bývalý plukovník také tvrdí, že údajné rozmístění stovek tisíc vojáků v Bělorusku vyvolává velké obavy především v pobaltských státech, které jsou ruskou agresivitou přímo ohroženy. Pobaltská média přitom tvrdí, že informace o údajných 360 tisících ruských vojácích nasazených v Bělorusku není pravdivá.

Litevský server Delfi.lt napsal, že podle Oddělení operačních služeb (AOTD) Ministerstva národní obrany (MND) má Rusko v současné době v Bělorusku nasazeno pouze několik tisíc vojáků. AOTD dále zdůraznilo, že Ruská federace nemá v blízké budoucnosti kapacity pro rozsáhlé nasazení vojsk v Bělorusku, protože veškeré své úsilí zaměřuje na pokračování vojenské agrese proti Ukrajině.

NKMC pro server uvedlo, že „je překvapivé, že zdánlivě seriózní zahraniční publikace šíří naprosté dezinformace,“ a dodalo, že „tato otevřená dezinformace má za cíl zastrašit společnost a vyvolat paniku. Neověřené dezinformace, které již byly vyvráceny analytiky a zpravodajskými službami, snižují důstojnost publikací a podkopávají důvěru, což je obzvláště důležité pro tradiční média, která jsou silnou protiváhou lží šířených na sociálních sítích.“

Litevské ozbrojené síly ve svém prohlášení na Facebooku uvedly, že „informace o více než 300 000 příslušnících ruských konvenčních sil údajně rozmístěných v Bělorusku, připravených kdykoli zaútočit na NATO, se šíří internetem. Stručně řečeno, v Bělorusku nic ani vzdáleně podobného neexistuje, ruské kapacity jsou omezeny na Ukrajině, ruské kapacity nejsou rozmístěny na našich hranicích a hranicích sousedních zemí NATO, a proto nemůžeme hovořit o záměru použít takové neexistující kapacity. Senzační dezinformace se šíří rychle, takže by bylo dobré k nim nepřispívat.“

Navzdory tomu nelze ruskou hrozbu podceňovat. Generální tajemník NATO Mark Rutte v projevu v Berlíně minulý týden varoval, že Evropa „je dalším cílem Ruska a už teď jsme v nebezpečí.“

Dodal, že Rusko se „stalo ještě drzejším, bezohlednějším a nemilosrdnějším vůči NATO a vůči Ukrajině.“ Připomněl, že během studené války prezident Reagan varoval před agresivními impulsy „říše zla.“ Dnes se podle něj prezident Putin opět zabývá budováním impéria. Varoval, že „ve svém zkresleném pohledu na historii a svět Putin věří, že naše svoboda ohrožuje jeho sevření moci a že my chceme zničit Rusko.“

Nová ředitelka britské tajné služby MI6, Blaise Metreweli, ve svém prvním veřejném projevu také varovala před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a zdůraznila, že Spojené království čelí nové „éře nejistoty“, kde se přepisují pravidla konfliktu. Metreweli, která je první ženou v čele britské tajné služby, označila ruský přístup k mezinárodním vztahům za hluboce znepokojivý.

"Export chaosu je charakteristickým rysem, nikoli chybou, ruského přístupu k mezinárodnímu zapojení," prohlásila Metreweli. Očekává, že tato politika bude pokračovat, "dokud nebude Putin nucen změnit svůj kalkul."

Šéfka MI6 uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin se snaží "protahovat jednání" o Ukrajině. Toto tvrzení je v souladu s dlouhodobým hodnocením tajné služby, že Putin není vážně odhodlán ukončit válku, pokud by to nebylo za pro Kreml velmi výhodných podmínek.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko vyslalo válečné lodě, aby ochránily ropný tanker pronásledovaný americkým námořnictvem

V mezinárodních vodách v severním Atlantiku se Spojené státy pokoušejí obsadit ropný tanker Marinera, který už více než dva týdny uniká americkému námořnictvu a pobřežní stráži. Situace je o to kritičtější, že Moskva k lodi vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby jí poskytla ochranu, čímž se otevřené moře změnilo v potenciální bojiště mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Ruská armáda, ilustrační foto

Rusové se zajetím Madura cítí poníženi. Měli bychom najmout americké generály, píší tamní blogeři

V ruském proválečném digitálním prostoru vyvolala víkendová americká operace „Absolute Resolve“, při níž komanda Delta Force v Caracasu zajala prezidenta Nicoláse Madura, bouři emocí. Komunita takzvaných Z-bloggerů, která obvykle oslavuje ruskou vojenskou sílu, se tentokrát ocitla v nezvyklém rozpoložení. Jejich reakce se pohybují na škále od ostré kritiky amerického „neokolonialismu“ až po neskrývaný, byť hořký obdiv k efektivitě, s jakou USA svého cíle dosáhly.

Více souvisejících

Ruská armáda Litva Bělorusko fake news

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025) Prohlédněte si galerii

Babiš nominoval Turka na ministra, prezident Pavel odmítnul

Novoroční setkání na Pražském hradě přineslo první vážný rozpor mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním tématem středečního jednání se stalo obsazení křesla ministra životního prostředí. Andrej Babiš hlavě státu oficiálně navrhl Filipa Turka, výraznou tvář strany Motoristé sobě, prezident však tuto nominaci bez váhání odmítl.

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko vyslalo válečné lodě, aby ochránily ropný tanker pronásledovaný americkým námořnictvem

V mezinárodních vodách v severním Atlantiku se Spojené státy pokoušejí obsadit ropný tanker Marinera, který už více než dva týdny uniká americkému námořnictvu a pobřežní stráži. Situace je o to kritičtější, že Moskva k lodi vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby jí poskytla ochranu, čímž se otevřené moře změnilo v potenciální bojiště mezi dvěma jadernými mocnostmi.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko nabídlo Spojeným státům Venezuelu výměnou za Ukrajinu

Nedávné zadržení Nicoláse Madura americkými komandy vyneslo na světlo starší zákulisní plány Moskvy na geopolitický obchod s Washingtonem. Fiona Hillová, někdejší Trumpova expertka na Rusko, tvrdí, že už před lety Kreml nabízel snížení podpory venezuelskému režimu výměnou za to, že mu USA nebudou zasahovat do dění na Ukrajině. Ruští diplomaté tuto možnost tehdy opakovaně naznačovali s odkazem na historické rozdělení sfér vlivu.

před 3 hodinami

Marco Rubio

Invazi zatím neplánujeme, Grónsko chceme koupit, prohlásil Rubio. Vlády s ním chtějí okamžitou schůzku

Vlády Dánska a Grónska usilují o urgentní schůzku s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Reagují tak na stupňující se rétoriku Washingtonu, který v úterý znovu potvrdil svůj záměr ovládnout tento strategický arktický ostrov. Napětí mezi spojenci v NATO dosáhlo vrcholu poté, co Bílý dům prohlásil, že pro získání Grónska zůstává „vojenská varianta vždy ve hře“.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusové se zajetím Madura cítí poníženi. Měli bychom najmout americké generály, píší tamní blogeři

V ruském proválečném digitálním prostoru vyvolala víkendová americká operace „Absolute Resolve“, při níž komanda Delta Force v Caracasu zajala prezidenta Nicoláse Madura, bouři emocí. Komunita takzvaných Z-bloggerů, která obvykle oslavuje ruskou vojenskou sílu, se tentokrát ocitla v nezvyklém rozpoložení. Jejich reakce se pohybují na škále od ostré kritiky amerického „neokolonialismu“ až po neskrývaný, byť hořký obdiv k efektivitě, s jakou USA svého cíle dosáhly.

před 5 hodinami

Zimní počasí v Praze

Doprava v Evropě kolabuje. Intenzita současného počasí je podle meteorologů mimořádná

Evropu v těchto dnech svírá vlna extrémních mrazů a silného sněžení, která v úterý a ve středu způsobila rozsáhlý kolaps v dopravě. Arktické počasí doprovázené první letošní pojmenovanou bouří Goretti ochromilo klíčové letištní uzly, zastavilo železniční spoje a vytvořilo nebezpečné podmínky na silnicích. Meteorologové varují, že intenzita nynějšího ochlazení je pro toto roční období zcela mimořádná.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Jak Trump získá Grónsko? Stačí mu k tomu čtyři snadné kroky, varuje Politico

Možná akvizice Grónska ze strany Spojených států přestává být vnímána jako výstřední nápad a mění se v promyšlenou strategii. Deník Politico ve své analýze ze 7. ledna 2026 popisuje čtyři konkrétní kroky, kterými by Donald Trump mohl dosáhnout svého cíle. Ačkoliv se scénář podobný nedávnému zásahu ve Venezuele zdá u spojence NATO nepravděpodobný, Washington již podle odborníků podniká kroky, které připomínají expanzivní politiku síly.

před 6 hodinami

Grónsko

Největší ostrov na světě s pouhými 57 tisíci obyvateli. Proč Trump tolik touží po Grónsku?

Donald Trump se po úspěšné operaci ve Venezuele, kde americké jednotky zadržely prezidenta Nicoláse Madura, začíná soustředit na další ambiciózní cíl svého impéria: Grónsko. Co bylo během jeho prvního funkčního období vnímáno jako bizarní nápad nebo šokující provokace, se nyní stává oficiální agendou Bílého domu. Evropští lídři již neberou Trumpovy výroky na lehkou váhu a v úterý potvrdili svrchovanost ostrova, zatímco americká administrativa dává jasně najevo, že pro získání tohoto území zvažuje všechny možnosti, včetně těch vojenských.

před 7 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Nasazení armády je jednou z variant pro získání Grónska

Bílý dům otevřeně připustil, že nasazení armády zůstává jednou z variant pro získání Grónska do amerického područí. Podle mluvčí Karoline Leavittové považuje Donald Trump tento arktický ostrov za prioritu národní bezpečnosti, která má odradit protivníky v regionu. Prezidentská administrativa momentálně zvažuje širokou škálu kroků k dosažení tohoto cíle v oblasti zahraniční politiky. Možnost využití vojenské síly je přitom v prohlášení označována za nástroj, který má vrchní velitel ozbrojených sil kdykoliv k dispozici.

před 8 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

včera

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

včera

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

včera

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

včera

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

včera

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

včera

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy