Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

Zahraniční média, jako server Die Welt, i tuzemské zpravodajské weby, jako idnes.cz, během včerejšího a dnešního dne uvedly, že Rusko má u hranic s NATO shromažďovat více než 300 tisíc vojáků. Odkazují se při tom na slova německého poslance Kiesewettera, který pro televizi NTV uvedl, že Rusko má v Bělorusku dva armádní sbory s 350 000 až 360 000 bojeschopnými vojáky.

Zahraničněpolitický expert CDU rovněž důrazně varuje před přílišnou naivitou ve vztahu k Rusku. V souvislosti s nedávnými diplomatickými jednáními v Berlíně upozornil, že by bylo chybou se domnívat, že Vladimir Putin náhle změní své postoje. 

Kiesewetter, který má za sebou dlouhou vojenskou kariéru v bundeswehru i v centrále NATO, považuje za kritické zejména nadcházející dva roky. Pokud západní svět v letech 2026 a 2027 prokáže dostatečnou obranyschopnost, může podle něj hrozbu překonat. Zdůraznil přitom, že je nutné veřejnost otevřeně informovat o možných rizicích, aniž by se v ní záměrně vyvolával strach.

Ačkoliv se Rusku na ukrajinském bojišti vojensky nedaří podle představ, jeho válečná ekonomika běží naplno. Putin díky ní cvičí stovky tisíc nových vojáků, kteří zatím nejsou do bojů na Ukrajině nasazeni. To podle experta jasně dokazuje, že se Moskva připravuje na dlouhodobou konfrontaci, na kterou musí být Evropa adekvátně připravena.

Bývalý plukovník také tvrdí, že údajné rozmístění stovek tisíc vojáků v Bělorusku vyvolává velké obavy především v pobaltských státech, které jsou ruskou agresivitou přímo ohroženy. Pobaltská média přitom tvrdí, že informace o údajných 360 tisících ruských vojácích nasazených v Bělorusku není pravdivá.

Litevský server Delfi.lt napsal, že podle Oddělení operačních služeb (AOTD) Ministerstva národní obrany (MND) má Rusko v současné době v Bělorusku nasazeno pouze několik tisíc vojáků. AOTD dále zdůraznilo, že Ruská federace nemá v blízké budoucnosti kapacity pro rozsáhlé nasazení vojsk v Bělorusku, protože veškeré své úsilí zaměřuje na pokračování vojenské agrese proti Ukrajině.

NKMC pro server uvedlo, že „je překvapivé, že zdánlivě seriózní zahraniční publikace šíří naprosté dezinformace,“ a dodalo, že „tato otevřená dezinformace má za cíl zastrašit společnost a vyvolat paniku. Neověřené dezinformace, které již byly vyvráceny analytiky a zpravodajskými službami, snižují důstojnost publikací a podkopávají důvěru, což je obzvláště důležité pro tradiční média, která jsou silnou protiváhou lží šířených na sociálních sítích.“

Litevské ozbrojené síly ve svém prohlášení na Facebooku uvedly, že „informace o více než 300 000 příslušnících ruských konvenčních sil údajně rozmístěných v Bělorusku, připravených kdykoli zaútočit na NATO, se šíří internetem. Stručně řečeno, v Bělorusku nic ani vzdáleně podobného neexistuje, ruské kapacity jsou omezeny na Ukrajině, ruské kapacity nejsou rozmístěny na našich hranicích a hranicích sousedních zemí NATO, a proto nemůžeme hovořit o záměru použít takové neexistující kapacity. Senzační dezinformace se šíří rychle, takže by bylo dobré k nim nepřispívat.“

Navzdory tomu nelze ruskou hrozbu podceňovat. Generální tajemník NATO Mark Rutte v projevu v Berlíně minulý týden varoval, že Evropa „je dalším cílem Ruska a už teď jsme v nebezpečí.“

Dodal, že Rusko se „stalo ještě drzejším, bezohlednějším a nemilosrdnějším vůči NATO a vůči Ukrajině.“ Připomněl, že během studené války prezident Reagan varoval před agresivními impulsy „říše zla.“ Dnes se podle něj prezident Putin opět zabývá budováním impéria. Varoval, že „ve svém zkresleném pohledu na historii a svět Putin věří, že naše svoboda ohrožuje jeho sevření moci a že my chceme zničit Rusko.“

Nová ředitelka britské tajné služby MI6, Blaise Metreweli, ve svém prvním veřejném projevu také varovala před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a zdůraznila, že Spojené království čelí nové „éře nejistoty“, kde se přepisují pravidla konfliktu. Metreweli, která je první ženou v čele britské tajné služby, označila ruský přístup k mezinárodním vztahům za hluboce znepokojivý.

"Export chaosu je charakteristickým rysem, nikoli chybou, ruského přístupu k mezinárodnímu zapojení," prohlásila Metreweli. Očekává, že tato politika bude pokračovat, "dokud nebude Putin nucen změnit svůj kalkul."

Šéfka MI6 uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin se snaží "protahovat jednání" o Ukrajině. Toto tvrzení je v souladu s dlouhodobým hodnocením tajné služby, že Putin není vážně odhodlán ukončit válku, pokud by to nebylo za pro Kreml velmi výhodných podmínek.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ani pušky, ani tanky, ani miny. Rozvědka prozradila, která zbraň má na Ukrajině na svědomí nejvíce mrtvých

Drony se staly dominantním nástrojem zkázy na ukrajinském bojišti a stojí za drtivou většinou všech ztrát. Podle nové zprávy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají bezpilotní letouny na svědomí 70 až 80 procent všech zraněných nebo zabitých vojáků na obou stranách konfliktu. Tato čísla daleko převyšují ztráty způsobené tradičními zbraněmi, jako jsou pušky, tanky, dělostřelectvo nebo miny.

Více souvisejících

Ruská armáda Litva Bělorusko fake news

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Ilustrační foto

Česko vysílá na sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

před 57 minutami

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

před 5 hodinami

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

před 7 hodinami

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.

před 10 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

před 11 hodinami

Pete Hegseth

USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth

Vztahy mezi Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí procházejí dalším zatěžkávacím testem. Americký ministr obrany Pete Hegseth se podle diplomatických zdrojů nezúčastní nadcházejícího únorového setkání ministrů obrany NATO v Bruselu. Tato zpráva vyvolává značné znepokojení mezi evropskými spojenci, neboť jde již o druhý případ v krátké době, kdy se klíčový člen kabinetu prezidenta Donalda Trumpa vyhne oficiálnímu jednání aliance.

před 12 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin slíbil, že nebude týden útočit na ukrajinská města, tvrdí Trump. Kreml o tom mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin souhlasil s týdenním přerušením útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev a další obydlené oblasti. Důvodem pro tento nečekaný krok mají být extrémně nízké teploty, které v současné době region sužují. Podle Trumpových slov Putin na jeho osobní žádost slíbil, že po dobu jednoho týdne nebude ruská armáda ostřelovat města ani obce.

před 13 hodinami

včera

včera

Markéta Davidová

Český biatlonový tým počítá pro olympiádu i s Markétou Davidovou

Poté, co si biatlonistka Markéta Davidová dala zdravotní pauzu a nezúčastnila se o posledním víkendu domácího podniku Světového poháru v Novém Městě na Moravě, by se měla opět připojit k biatlonovému týmu a začít s ním trénovat na blížící se zimní olympijské hry, které v Miláně a Cortině d´Ampezzo začínají již v pátek 6. února. 

včera

Podle očekávání. Ovčáček se stal členem jedné z mediálních rad

Bývalý mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček hlásí návrat do veřejných funkcí. Poslanci jej ve středu zvolili členem Rady ČTK, někdejší spolupracovník Miloše Zemana byl kandidátem vládního hnutí ANO. Úspěch Ovčáčka ve volbě se tak dal předpokládat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy