fake news

Radikalizace české společnosti má počátky v 90. letech, přispěla k ní pandemie i fake news

Česko bojuje s dezinformacemi. Je pět základních otázek, které by si měl člověk při čtení zpráv položit, vysvětluje Žabka

Dezinformační scéna na sociálních sítích a v médiích především od začátku covidové pandemie a posléze války na Ukrajině výrazně posílila. V této změně hraje roli mnoho faktorů. Strach z covidu byl prvním z nich, následně velkou část společnosti obtěžovala opatření proti této nemoci. Mnozí pak nejsou zastánci vakcinace. Tohoto využívají alternativní média či buřiči na sociálních sítích, kteří nejen českou společnost postupně rozdělili.

Fake news, o kterých se tolik nemluví. Dezinformace mohou škodit i v ekonomice

Možná jste to nevěděli, nebo si to nechtěli připustit, ale problematika „falešných zpráv“, tedy fake news a jejich možných dopadů do života společnosti je sice v současnosti žhavým tématem nejen kvůli rostoucí agresi nejrůznějších falešných profilů na sociálních sítích, ale i ve virtuálním světě lze nalézt řadu odkazů na to, že ve světě byznysu je tento problém „starým známým“. A možná o to nebezpečnějším. Je totiž prokázáno, že ať už záměrné nebo tzv. „nechtěné zprávy, mohou výrazně ohrozit finanční stabilitu firem nebo odvětví, nemluvě třeba o jejich setrvání na trzích. A to se může týkat nejen jednotlivých společností, ale také fungování celé ekonomiky.

Rozhovor

Dezinformace pomáhají šířit sociální sítě, nastavením podporují senzace. Je nutné zintenzivnit ověřování informací, říká odbornice

Dezinformační weby hledají stále nové cesty pro šíření svého obsahu. Přesouvají se na jiné domény nebo sociální sítě, kde vznikají uzavřené skupiny posilující vyhraněné názory konzumentů dezinformací, tvrdí Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute (PSSI). V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz uvedla, jaká témata v současné době dezinformační scénou nejvíce rezonují a co je proti šíření falešných zpráv vhodné dělat.

Pětina Slováků věří podle průzkumu některým konspiračním teoriím

Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom dnes veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

Důvěra v novinářskou práci a příběh desaterčat

Pretoria News otiskly 8. června 2021 zprávu o narození desaterčat. Jihoafričanka Gosiame Thamara Sithole měla být první ženou na světě, které se narodilo tolik dětí současně a vysloužila si i zápis do Guinessovy knihy rekordů. V následujících dnech zprávu otiskla světová média. Stala se vítaným poslem naděje v záplavě nepovzbudivých zpráv ohledně koronavirové pandemie.

Dezinformacím v Africe přeje rozvoj internetu na kontinentu

Úmyslně nepravdivě šířené informace na sociálních sítích jsou problémem v mnoha zemích napříč celým světem. Situace v Evropě i Spojených státech je častým tématem výzkumníků, naopak některé jiné oblasti jsou vědci mnohem méně sledované. Jedním z takových případů je Afrika.

Finsko jako příklad země, která je premiantem v boji s dezinformacemi

Finsko se umístilo první v žebříčku Media Literacy Index 2021, který sestavují European Policies Initiative a Open Society Institute – Sofia. Index hodnotí odolnost vůči šíření možných dezinformací v pětatřiceti evropských zemích. Soustředí se také na svobodu médií, vzdělávání a důvěru ve společnost.

Google se rozhodl přispět 25 milionů euro na boj proti dezinformacím

Dezinformace ohledně covid-19 a prezidentských voleb v roce 2020 opětovně zvýšily tlak na agresivnější postup v oblasti dezinformací. Google, jako jeden z technologických gigantů, kteří pravděpodobně budou muset být součástí takového řešení, se rozhodl přispět 25 milionů euro do nedávno založeného fondu European Media and Information Fund, který se má zaměřit na budování odolnosti vůči dezinformacím.

Komentář

Kdo jde proti proudu, je označen za dezinformátora. Svoboda slova prohrává, chceme zase jen držet ústa a krok?

Likviduje svobodu slova i názory podobně, jako tomu bylo za ohavné normalizace. Za označením média či myšlenky, že je dezinformační, se totiž opravdu nemusí pokaždé skrývat lež či naprostý výmysl. Doba se bohužel vrací před rok 1989, i když samozřejmě jinak. Ale pointa zůstává stejná. Kdo jde proti proudu, je nepohodlný a je určen k likvidaci. A je jedno, zda se píše totalitní rok 1970, anebo aktuální letopočet. Skutečně chceme, abychom všichni zase byli tupým stádem ovcí, které se bojí vyslovit svůj vlastní názor? Ústa a krok jsme drželi už přes čtyřicet let, nyní je jakékoli přizpůsobení projevem slabosti.

Dezinformace jako celosvětový fenomén: Facebook odhalil specificky zaměřené falešné účty

Dezinformace ohledně pandemie covid-19 i amerických prezidentských voleb si pravidelně získávají značnou pozornost médií. Méně nápadně přitom fungují dezinformace často specificky cílené na konkrétní regiony, které si kladou za cíl destabilizovat politickou situaci v mnohdy zranitelných regionech.

Kuriózní dezinformace roku 2020. Převážně se týkaly koronaviru

Konec roku a začátek nového bývá obdobím bilancování. Za rok 2020 se dá bez nadsázky říct, že hlavní pozornost zpravodajství na sebe strhla pandemie covid-19. Konspirační teoretici a dezinformátoři se tématu chytili také. Mnoho teorií bylo životu nebezpečných, ale některé byly bez nadsázky fascinující a kuriózní a to nejen na téma COVID-19.

Komentář

Kulhající demokracie, aneb občanská výchova z USA v přímém přenosu

KOMENTÁŘ MARTINY KLICPEROVÉ - V současné době se výuka odehrává hlavně zprostředkovaně. Poutavou politickou lekci uspořádal i americký prezident Trump a jeho skalní příznivci. Pokusili se násilím opravit výsledky voleb - zkusili provést státní převrat. Násilné dobytí a zneuctění amerického svatostánku prožívali skuteční američtí patrioti tak citlivě jako my, když se u nás málem zvracelo na korunovační klenoty.

Komentář

Odpůrci vakcín chtějí zkoumat Babišovu krev. I tyhle šílenosti opravdu najdete na internetu

KOMENTÁŘ - Dalo se to čekat. Příznivci dezinformací dlouho volali po tom, aby se jako první nechali novou vakcínou naočkovat politici. Když se tak stalo, tak rázem otočili, a najednou chtějí rozbor vakcíny. Otáčí se nedůvěra v osobu Andreje Babiše proti němu, nebo si jen vyznavači konspirací a hoaxů našli nový cíl?

Vánočně laděné dezinformace. Když jsou oblíbené tradice údajně v ohrožení

Letošní předvánoční období bylo vzhledem i epidemiologické situaci spíše netradiční, mezinárodní dezinformační scéna ale čekání na oblíbené svátky doplnila celkem tradiční sadou alarmujících tvrzení, která se fact-checkerům podařilo vyvrátit. Některá z nich se přesto objevují již několik let po sobě.

Crowdfunding a dezinformace: Jsou tyto platformy útočištěm dezinformátorů?

Crowdfundingové platformy se stávají jedním ze způsobů financování, které využívají skupiny produkující a šířící dezinformace. Některé platformy se s tím snaží bojovat a zavádějí pravidla, která mají monetizaci dezinformací bránit.

Dezinformace jako služba. Za kolik si lze koupit vliv?

Kybernetičtí zločinci i seriózně se tvářící marketingové a PR firmy začaly nabízet dezinformace soukromým firmám jako jednoduchou službu. Na dark webu i v různých fórech dostupných všem na očích je tak možné nakoupit služby dezinformátorů doslova na pár kliknutí, stejně jako bylo již v minulosti možné si nakoupit například Ransomware as a Service, tedy jednoduše konfigurovatelný vyděračský software.

Inovace v rukou dezinformátorů. Jaké technologie užívají?

Stejně jako daly moderní technologie k dispozici spoustu nástrojů, které nám dobře slouží a bez kterých bychom si málem nedokázali představit svůj každodenní život, dávají spoustu silných nástrojů také pro šíření dezinformací, manipulací a propagandy.

Za peticí proti opatřením stojí homeopaté, je plná klamů, varuje skeptička ze Sisyfa

Počátkem října se na internetu objevila petice, která sice není právně závazná, přesto se v ní desítky tisíc lidí vyslovují proti současným opatřením zavedeným kvůli nadměrnému šíření nového typu koronaviru v Česku. Ačkoliv je online petice nesmírně populární a od doby svého vzniku nasbírala více než 65 tisíc podpisů, ve skutečnosti za ní stojí lidé, o jejichž odbornosti panují pochybnosti.

Další dezinformace vyvrácena. Jak to je s lidmi, kteří mají být nakažení, i když na test nešli?

Sociálními sítěmi se stále více šíří zpráva, která tvrdí, že někdo ze známých byl poslán na test, který má prokázat nákazu novým typem koronaviru. Dotyčná osoba se na test údajně nedostavila, přesto se dozvěděla, že je pozitivní. Není bez zajímavosti, že tuto informaci tvrdí vícero lidí, a to nejen v Česku. Nepřekvapivě ale vůbec není pravdivá.