fake news

V Číně se rozšířila podivná dezinformace o občanské válce v USA

Rozhovor

Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous

Jak silná je aktuálně česká dezinformační scéna? Jak se daří českému státu bojovat proti falešným zprávám a antisystémovým hnutím? A jaká jsou největší nebezpečí v internetovém prostoru? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly pedagoga a mluvčího Českých elfů Bohumila Kartouse, jenž je kromě toho také autorem dvou knih – No Future a nedávno vydané Future ON!.

Němci díky podřízeným Baerbockové odhalili ruskou dezinformační kampaň

Němcům se podařilo odhalit dezinformační kampaň vedenou Ruskem na sociální síti X (dříve Twitter). Snahou tisícovek účtů je posílit nelibost vůči současné vládě v čele s kancléřem Olafem Scholzem z SPD a podkopat podporu Ukrajiny, která už téměř dva roky čelí ruské invazi. 

Muži na protest kydali hnůj před Úřadem vlády. Zasahovala policie

Policie v pondělí odpoledne zasahovala před Úřadem vlády, kde dva výtržníci kydali hnůj. Jedním z mužů byl známý dezinformátor a aktivista Jakub Netík, podle kterého šlo o protestní akci na podporu českých zemědělců. Agrární komora se ovšem od akce distancovala. 

Komentář

Nejhorší masová vražda v dějinách ČR bude mít dohru. Přístup k dezinformacím se úplně změní

Čtvrteční tragická událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze může v české společnosti řadu věcí změnit, nemusí ale změnit vůbec nic. Masový vrah, chcete-li terorista, sebral život čtrnácti nevinným lidem, většinou vysokoškolským studentům či pedagogům. Prakticky okamžitě se vyrojily „zaručené zprávy“ o tom, že šlo o ukrajinského studenta, nebo že vláda maskuje své vlastní nekalé jednání. 

Komentář

Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?

Ministerstvo vnitra pod patronátem Víta Rakušana spustilo informační platformu Nenaletět.cz, která má sloužit pro veřejnost a informovat ji o aktuálních tématech i službách státu. Slovy samotného ministra vnitra má „informovat o tématech, která rezonují veřejným prostorem, a předcházet tak informačnímu šumu a nejasnostem.“ Tahle aktivita se zařazuje bok po boku dalším informačně-vzdělávacím snahám o zvyšování mediální gramotnosti a lepší informovanosti. Propagace formou letáků, tiskovin atd. přijde na nějakých 40 milionů a média si jí záhy zařadila do kolonky „boje proti dezinformacím.“

Policie zadržela Zítka během silniční kontroly, je podezřelý ze zpronevěry

Policie v úterý zadržela dezinformátora Pavla Zítka na dálnici D7. O incidentu informovala na sociální síti, aniž by jmenovala konkrétní osobu. Zítko je podezřelý ze zpronevěry, po provedení nezbytných úkonů byl propuštěn. 

Vít Rakušan o českém boji s dezinformacemi: Zákazy či nařízení jsou mi cizí

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), po jehož odvolání z vlády v posledních dnech usiluje opozice, naznačil, jak by Česko mělo bojovat s dezinformacemi. K tématu promluvil na konferenci, během které BIS oznámila odhalení ruského agenta. 

Lidský mozek jako bojiště. Kognitivní válčení se mění v realitu, NATO se potřebuje přizpůsobit

Kognitivní válka už není pouze teorií, v současné době lze říci, že probíhá. Svědčí o tom masivní vlna dezinformací a šíření proruských narativů spojených s ruskou invazí proti Ukrajině z února loňského roku. Jeho podstata není příliš složitá – nepřítel se pokouší dostat do lidských mozků prostřednictvím narušení chápání současného dění za užití masivních manipulačních kampaní, ať už psychologických nebo dezinformačních. Co ale kognitivní válčení přesně znamená?

Český stát a dezinformace: Vláda nedělá dost podle nadpoloviční většiny lidí

Nadpoloviční většina české společnosti se domnívá, že stát nedostatečně bojuje s dezinformacemi, které jsou v posledních letech velkým tématem ve veřejném prostoru. Jen necelá pětina lidí považuje vládní politiku v této oblasti za dostatečnou. 

Původní zpráva

Hračkářství na webu viní Západ z války na Ukrajině. Policie: Není to trestný čin

Hračkářství Dráčik na svých webových stránkách opět sdílelo text od majitele Dušana Viglaského. Obvinil v něm řadu osob z podpory války na Ukrajině a nedodržování Minských dohod. Jsou to dohody podepsané v roce 2014, respektive druhá z nich o rok později, které měly ukončit válečný konflikt na Donbase. 

Radikalizace české společnosti má počátky v 90. letech, přispěla k ní pandemie i fake news

Radikalizace české společnosti má počátky v 90. letech minulého století a přispěla k ní i pandemická zkušenost a dezinformační scéna. K nárůstu skupiny nespokojených vedou podle experta Národního institutu SYRI Jana Charváta také chyby v komunikaci současné vlády. Nespokojení lidé nedůvěřují současnému politickému systému natolik, že si přejí jeho kompletní přeměnu, uvedl Charvát, který se dlouhodobě zabývá radikalizací a působí na Univerzitě Karlově v Praze.

Česko bojuje s dezinformacemi. Je pět základních otázek, které by si měl člověk při čtení zpráv položit, vysvětluje Žabka

Dezinformační scéna na sociálních sítích a v médiích především od začátku covidové pandemie a posléze války na Ukrajině výrazně posílila. V této změně hraje roli mnoho faktorů. Strach z covidu byl prvním z nich, následně velkou část společnosti obtěžovala opatření proti této nemoci. Mnozí pak nejsou zastánci vakcinace. Tohoto využívají alternativní média či buřiči na sociálních sítích, kteří nejen českou společnost postupně rozdělili.

Fake news, o kterých se tolik nemluví. Dezinformace mohou škodit i v ekonomice

Možná jste to nevěděli, nebo si to nechtěli připustit, ale problematika „falešných zpráv“, tedy fake news a jejich možných dopadů do života společnosti je sice v současnosti žhavým tématem nejen kvůli rostoucí agresi nejrůznějších falešných profilů na sociálních sítích, ale i ve virtuálním světě lze nalézt řadu odkazů na to, že ve světě byznysu je tento problém „starým známým“. A možná o to nebezpečnějším. Je totiž prokázáno, že ať už záměrné nebo tzv. „nechtěné zprávy, mohou výrazně ohrozit finanční stabilitu firem nebo odvětví, nemluvě třeba o jejich setrvání na trzích. A to se může týkat nejen jednotlivých společností, ale také fungování celé ekonomiky.

Rozhovor

Dezinformace pomáhají šířit sociální sítě, nastavením podporují senzace. Je nutné zintenzivnit ověřování informací, říká odbornice

Dezinformační weby hledají stále nové cesty pro šíření svého obsahu. Přesouvají se na jiné domény nebo sociální sítě, kde vznikají uzavřené skupiny posilující vyhraněné názory konzumentů dezinformací, tvrdí Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute (PSSI). V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz uvedla, jaká témata v současné době dezinformační scénou nejvíce rezonují a co je proti šíření falešných zpráv vhodné dělat.

Pětina Slováků věří podle průzkumu některým konspiračním teoriím

Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom dnes veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

Důvěra v novinářskou práci a příběh desaterčat

Pretoria News otiskly 8. června 2021 zprávu o narození desaterčat. Jihoafričanka Gosiame Thamara Sithole měla být první ženou na světě, které se narodilo tolik dětí současně a vysloužila si i zápis do Guinessovy knihy rekordů. V následujících dnech zprávu otiskla světová média. Stala se vítaným poslem naděje v záplavě nepovzbudivých zpráv ohledně koronavirové pandemie.

Dezinformacím v Africe přeje rozvoj internetu na kontinentu

Úmyslně nepravdivě šířené informace na sociálních sítích jsou problémem v mnoha zemích napříč celým světem. Situace v Evropě i Spojených státech je častým tématem výzkumníků, naopak některé jiné oblasti jsou vědci mnohem méně sledované. Jedním z takových případů je Afrika.

Finsko jako příklad země, která je premiantem v boji s dezinformacemi

Finsko se umístilo první v žebříčku Media Literacy Index 2021, který sestavují European Policies Initiative a Open Society Institute – Sofia. Index hodnotí odolnost vůči šíření možných dezinformací v pětatřiceti evropských zemích. Soustředí se také na svobodu médií, vzdělávání a důvěru ve společnost.

Google se rozhodl přispět 25 milionů euro na boj proti dezinformacím

Dezinformace ohledně covid-19 a prezidentských voleb v roce 2020 opětovně zvýšily tlak na agresivnější postup v oblasti dezinformací. Google, jako jeden z technologických gigantů, kteří pravděpodobně budou muset být součástí takového řešení, se rozhodl přispět 25 milionů euro do nedávno založeného fondu European Media and Information Fund, který se má zaměřit na budování odolnosti vůči dezinformacím.