Finsko jako příklad země, která je premiantem v boji s dezinformacemi

Další v pořadí tohoto žebříčku se umístilo Dánsko, Estonsko, Švédsko a Irsko. Česká republika se umístila na 19. příčce a mezi posledními se umístila Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina nebo Albánie.

Jak uvádí Finská vláda na svých stránkách, boj proti dezinformací považuje za důležitý v kontextu realizace lidských práv.

Finsko má přitom silnou motivaci bojovat proti dezinformacím. Když v roce 2014 došlo k anexi Krymu sousedním Ruskem, začalo se Finsko dívat na svého velkého souseda s rostoucím znepokojením. Následovala totiž zvýšená dezinformační aktivita cílící na Finsko, která obsahovala snahy o přepisování historie a pronásledování novinářů i výzkumníků, kteří se k Rusku stavěli kriticky.

Pro finský přístup je přitom typické zapojení různých úřadů. Vylepšení mediální gramotnosti se stalo klíčovým cílem ministerstva školství a kultury. Programy pro mediální vzdělávání jsou součástí školní výuky, ale další iniciativy směřují také ke vzdělávání dospělých.

Jak uvádí Kari Kivinen pro The Guardian, s mediální gramotností je možné začínat ve velmi útlém věku. U nejmladších dětí přitom využívají i pohádkové příběhy.

U větších dětí je pak záběr širší, například na druhém stupni se v hodinách matematicky učí, jak jednoduché je lhát za využití statistiky. V rámci výtvarné výchovy rozebírají, jak je možné manipulovat s významem obrazu. V dějepisu se zaměřují na významné kampaně propagandy, zatímco v hodinách finštiny se rozebírá, kolika možnými způsoby lze využívat slov za účelem zmatení nebo oklamání.

Kromě výuky na školách je významným pilířem v boji proti dezinformacím práce s veřejnými činiteli. Finská vláda se rozhodla zaměstnat Jeda Willarda, který je ředitelem Franklin Delano Roosevelt Center for Global Engagement na Harvardu. S jeho pomocí pak byl sestaven program pro chápání a identifikaci toho, proč jsou dezinformace tak virální a jak se bránit propagandě.

Výsledkem bylo týdenní školení, kterého se účastnilo 100 vládních úředníků z různých odborů a úrovní hierarchie. To se přitom nezaměřovalo primárně na nepravdivé zprávy, které se o zemi šíří. Podle Willarda je zásadní vytvořit nový narativ, který zdůrazňuje finské hodnoty a vyprávět pozitivní „finský příběh“.

Podle některých výzkumníků je zároveň potřeba šetřit s vyvracením nepravdivých informací. Při systematickém opakování dezinformací totiž hrozí, že se lidem vryjí do paměti a nebudou si už příliš pamatovat argumenty, které je vyvracely.

Celkově od roku 2016 došlo ve Finsku k proškolení více než 10 000 úředníků, novinářů a neziskových organizací v oblasti odolnosti vůči dezinformacím.

Stejně jako Finsko při zavádění svých programů pozvalo světové odborníky, další země se obracejí na Finsko jako inspiraci v boji s dezinformacemi. Není náhodou, že se Finsko stalo hostitelem European Center of Excellence for Countering Hybrid Threats, tedy Evropského centra pro boj s hybridními hrozbami.