Profil editora

Související články:

Twitter zaplavují nepravdivé výroky. Paradoxně kvůli „ověřeným“ účtům

Změna vlastníka přinesla do Twitteru změny pravidel, které od základu přepsaly politiku práce s „ověřenými“ profily. Značka Twitter Blue, která se pojí s modrým odznáčkem s fajfkou, je nově vázaná na měsíční platbu předplatného. Spolu s návratem některých dříve zablokovaných účtů se tato změna projevuje záplavou nepravdivých výroků, které plynou od těchto podle nového systému „ověřených účtů“.

Prezidentské volby jsou živnou půdou pro dezinformace. Jak se šíří a co hlásají?

Volební klání je tradiční příležitostí, která kromě analýz, argumentů a věcných debat přináší čerstvou vlnu dezinformací. Podobnou situaci bylo možné pozorovat při mnoha příležitostech v zahraničí a vzhledem k tomu, že část obyvatelstva vnímá současnou prezidentskou volbu jako referendum o vládě, přitahují současné volby o to více falešných informací o kandidátech.

Internetoví „hrdinové“ končí u soudu jen výjimečně, padl však možná přelomový rozsudek

Dva obžalovaní si vyslechli rozsudek kladenského soudu za nenávistné výroky o Ukrajincích na svojí nahrávce, kterou sdíleli na sociálních sítích. Patrik Tušl a Tomáš Čermák se podle soudu provinili natočením dvacetiminutového videa, které zveřejnili na sociálních sítích. V něm vyzývali k útokům na Ukrajince.

Informační válka na Ukrajině: Jak Rusko využívá dezinformační kampaně proti Západu?

V prvním únorovém týdnu se objevily zprávy, že Pentagon má důkazy o tom, že Moskva plánuje natočit fiktivní ukrajinský útok tak, aby měla záminku pro skutečný útok na svého prozápadního souseda. Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že se má jednat o fingovaný útok na území Ruska nebo proti rusky mluvícím lidem. Pokud by se údajný plán potvrdil, nejednalo by se o první případ využití dezinformační kampaně ze strany Ruska.

Téměř polovina občanů věřila vymyšleným politickým útokům před volbami

Podle průzkumu, který zorganizovali ústav STEM a Prague Security Studies Institute, věří 46 % občanů alespoň některému z vymyšlených politických útoků, které se před volbami do poslanecké sněmovny objevily na takzvaných konspiračních serverech.

Přesouvají se organizované facebookové kampaně směrem na východ?

Facebook vydává pravidelné zprávy o tom, jaké se jim podařilo identifikovat sítě koordinovaného neautentického chování (CIB – coordinated inauthentic behaviour). Tyto sítě se snaží manipulovat veřejnou debatu za pomoci falešných účtů. Může se přitom jednat o domácí i zahraniční aktéry organizované vládou nebo soukromými subjekty.

Nové služby na internetu. K pronájmu jsou dezinformační influenceři

Dezinformační influenceři se začínají objevovat jako cenově dostupná služba, která umožňuje různým aktérům ovlivňovat náladu ve společnosti. Tým výzkumníků z Mozilla Foundation se zaměřil na situaci v Keni a nasbíral širokou škálu screenshotů, memů a dalších důkazů. Na základě tohoto rozsáhlého průzkumu identifikoval více než 23 tisíc tweetů a 3700 zúčastněných účtů.

Důvěra v novinářskou práci a příběh desaterčat

Pretoria News otiskly 8. června 2021 zprávu o narození desaterčat. Jihoafričanka Gosiame Thamara Sithole měla být první ženou na světě, které se narodilo tolik dětí současně a vysloužila si i zápis do Guinessovy knihy rekordů. V následujících dnech zprávu otiskla světová média. Stala se vítaným poslem naděje v záplavě nepovzbudivých zpráv ohledně koronavirové pandemie.

Dezinformacím v Africe přeje rozvoj internetu na kontinentu

Úmyslně nepravdivě šířené informace na sociálních sítích jsou problémem v mnoha zemích napříč celým světem. Situace v Evropě i Spojených státech je častým tématem výzkumníků, naopak některé jiné oblasti jsou vědci mnohem méně sledované. Jedním z takových případů je Afrika.

Finsko jako příklad země, která je premiantem v boji s dezinformacemi

Finsko se umístilo první v žebříčku Media Literacy Index 2021, který sestavují European Policies Initiative a Open Society Institute – Sofia. Index hodnotí odolnost vůči šíření možných dezinformací v pětatřiceti evropských zemích. Soustředí se také na svobodu médií, vzdělávání a důvěru ve společnost.

Google se rozhodl přispět 25 milionů euro na boj proti dezinformacím

Dezinformace ohledně covid-19 a prezidentských voleb v roce 2020 opětovně zvýšily tlak na agresivnější postup v oblasti dezinformací. Google, jako jeden z technologických gigantů, kteří pravděpodobně budou muset být součástí takového řešení, se rozhodl přispět 25 milionů euro do nedávno založeného fondu European Media and Information Fund, který se má zaměřit na budování odolnosti vůči dezinformacím.

Psychologie dezinformací. Proč jim věří tolik lidí?

Jakkoli téma dezinformací není žádnou novinkou, do popředí zájmu vědců, novinářů i zákonodárců se dostalo mnohem více až v souvislosti s prezidentskými volbami v USA v roce 2016. Právě v tomto případě sledoval celý svět v přímém přenosu, jaký vliv mohou dezinformace mít (nejen) na politiku a společnost.

Rusko a Irán jako dva hlavní zdroje koordinované dezinformační činnosti na Facebooku

Facebook vydal analýzu, ze které vyplývá, že Rusko a Irán jsou dvěma hlavními zdroji koordinované dezinformační činnosti v rámci této sociální sítě. Na dalších pomyslných příčkách se umístil Myanmar, USA a Ukrajina.

Kauza Vrbětice jako nové téma dezinformátorů

Nejčastějším tématem dezinformací byla v posledním roce bezkonkurenčně pandemie covid-19. Ať už šlo o popírání její existence, údajné zamlčování podstatných dopadů nebo zaručené recepty na vyléčení, nepravdivých teorií se vyrojilo nepočítaně.

Soud Dereka Chauvina a dezinformace s ním spojené

Policejní násilí směrem k menšinám je ve Spojených státech velmi kontroverzním tématem, ale málokterá s ním spojená událost se vryla do povědomí celého světa tak jako tragická smrt George Floyda 25. května 2020.

Evropská komise řeší novou legislativu. Může vyřešit problém šíření dezinformací?

Evropská komise pracuje na přípravě nové legislativy, která se má zaměřovat na online šíření dezinformací. Součástí plánovaných kroků je narušit peněžní toky, pracovat na transparentnosti politické inzerce, zaměřit se na falešné účty a online boty, zavést systém efektivního hlášení dezinformací ze strany spotřebitelů a podpořit výzkumnou komunitu v monitoringu online dezinformací.

Vliv dezinformací na ochotu nechat se naočkovat: Jak se lidé rozhodují?

V únoru roku 2020 se epidemie covid-19 zdála být daleko, o měsíc později už byla hlavním předmětem zpravodajství a různě přísná opatření se začala zavádět napříč planetou. Když se ve většině zemí nepodařilo vzniklou pandemii dostatečně utlumit skrze zavedená opatření, začala se jako jediné řešení skloňovat čím dál častěji vakcína.

Jak řešit dezinformace, když blokace nestačí. Twitter hledá vlastní cestu

Po událostech z 6. ledna, kdy došlo k útoku na Capitol, se některé sociální sítě rozhodly k bezprecedentním krokům. Twitter se v boji s dezinformacemi všeho druhu rozhodl vydat vlastní cestou.

Dezinformace jako celosvětový fenomén: Facebook odhalil specificky zaměřené falešné účty

Dezinformace ohledně pandemie covid-19 i amerických prezidentských voleb si pravidelně získávají značnou pozornost médií. Méně nápadně přitom fungují dezinformace často specificky cílené na konkrétní regiony, které si kladou za cíl destabilizovat politickou situaci v mnohdy zranitelných regionech.

Svoboda slova na sítích? Jak se neznámý Parler stal hvězdou hlavních zpráv

Sociální síť Parler existuje přibližně dva roky a jak o sobě sama uvádí, jejím cílem je umožňovat maximálně soukromou komunikaci a úplnou svobodu slova. I proto se v nedávné době stala oblíbenou především v USA.