Psychologie dezinformací. Proč jim věří tolik lidí?

Jakkoli téma dezinformací není žádnou novinkou, do popředí zájmu vědců, novinářů i zákonodárců se dostalo mnohem více až v souvislosti s prezidentskými volbami v USA v roce 2016. Právě v tomto případě sledoval celý svět v přímém přenosu, jaký vliv mohou dezinformace mít (nejen) na politiku a společnost.

V souvislosti s těmito událostmi se staly dezinformace předmětem mnoha vědeckých studií. Jednou z otázek, kterou si výzkumníci často pokládali je, jak je možné, že dezinformacím věří tolik lidí.

Studie z roku 2018 publikovaná v magazínu Science navíc zjistila, že se dezinformace šíří rychleji a k širšímu okruhu lidí nežli pravdivé zprávy. Podle výsledků studie trvalo pravdivým zprávám přibližně šestkrát tak dlouho, než se dostaly k 1500 lidem.

Studie k tomu uvádí několik možných vysvětlení. Jedním z nich je, že odlišné informace přitahují pozornost, tedy by se dezinformace mohly šířit rychleji proto, že obsahují zdánlivě nová sdělení. Jelikož ale nebyla tato hypotéza jednoznačně potvrzena, tématem se rozhodli zabývat další vědci v rámci mnoha různých institucí.

Další teorií, se kterou přišel článek v časopisu American Political Science Review (česky americká revue politických věd), je to, že silnou roli hraje takzvaná partizánská polarizace. Dezinformace podle autorů šíří spíše ti lidé, kteří nenávidí svoje politické oponenty, a obsah sdílených zpráv podporuje jejich názory.

Časopis Trends in Cognitive Sciences (česky trendy v kognitivních vědách) pak publikoval článek The Psychology of Fake News (Psychologie falešných zpráv). Vědci v ní zjistili, že na základě jejich zkoumání se nepotvrdila předchozí teorie, která uváděla, že dezinformace se šíří proto, že podporují politické názory svých šiřitelů.

Podle nich naopak špatné zhodnocení pravdivosti souvisí spíše s nepozorností při čtení a nedostatkem znalostí tématu v kombinaci s familiárností a důvěrou ve zdroj.

Také se ukázalo, že je často velký rozdíl mezi tím, čemu lidé věří a co sdílejí na sociálních sítích, což výzkumníci připisují spíše nepozornosti nežli tomu, že by se lidé snažili úmyslně šířit nepravdy. To také odpovídá zjištění týmu Maksyma Gabielkova z Columbia University, že 59 % zpráv bylo sdíleno na Twitteru bez toho, aby uživatel odkaz otevřel.

To zároveň odpovídá zjištěním další studie publikované v časopisu PLOS ONE. Podle zjištění autorů je chování uživatelů sociálních sítí a jejich rozhodování v tomto specifickém prostředí spontánní a rychlé.

Vzhledem k tomu, že uživatelé nemají ve zvyku dlouze se na sítích rozmýšlet a fungují spíše automaticky, rozhodují se na základě různých zkratek – jestli je článek v souladu s tím, čemu daný člověk věří, zda se shoduje s tím, co si myslí většina lidí a jestli článek pochází z důvěryhodného zdroje.

Podle této studie je přitom uživatelů, kteří šíří dezinformace, menšina. Zaměřili se tedy na to, čím se tito uživatelé liší od ostatních. Podle jejich závěrů pravděpodobnost šíření dezinformací souvisí s věkem, nejčastější demografickou skupinou byla věková skupina nad 65 let. To může významně souviset také obecně s mediální gramotností. Druhou významnou charakteristikou je přitom podle zjištění studie osobnost uživatele.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos.

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

ÚOHS začal rozhodovat o dostavbě Dukovan. Zákaz zůstává v platnosti

Zákaz uzavřít smlouvu o dostavbě Dukovan sice platí dál, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již rozhodl o návrzích společností EDF a Westinghouse. Řízení o návrzích obou společností byla z větší části zastavena, v dalších částech byly návrhy zamítnuty. Rozhodnutí nejsou pravomocná a účastníci řízení proti nim mohou podat rozklad, dodal úřad. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nechte se bombardovat a neútočte. USA chtějí po Libanonu jednostranné příměří

Spojené státy údajně požádaly Libanon, aby jednostranně vyhlásil příměří s Izraelem, a otevřel tak cestu k obnovení mírových rozhovorů mezi izraelskou armádou a libanonským militantním hnutím Hizballáh. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy