Jakkoli téma dezinformací není žádnou novinkou, do popředí zájmu vědců, novinářů i zákonodárců se dostalo mnohem více až v souvislosti s prezidentskými volbami v USA v roce 2016. Právě v tomto případě sledoval celý svět v přímém přenosu, jaký vliv mohou dezinformace mít (nejen) na politiku a společnost.
V souvislosti s těmito událostmi se staly dezinformace předmětem mnoha vědeckých studií. Jednou z otázek, kterou si výzkumníci často pokládali je, jak je možné, že dezinformacím věří tolik lidí.
Studie z roku 2018 publikovaná v magazínu Science navíc zjistila, že se dezinformace šíří rychleji a k širšímu okruhu lidí nežli pravdivé zprávy. Podle výsledků studie trvalo pravdivým zprávám přibližně šestkrát tak dlouho, než se dostaly k 1500 lidem.
Studie k tomu uvádí několik možných vysvětlení. Jedním z nich je, že odlišné informace přitahují pozornost, tedy by se dezinformace mohly šířit rychleji proto, že obsahují zdánlivě nová sdělení. Jelikož ale nebyla tato hypotéza jednoznačně potvrzena, tématem se rozhodli zabývat další vědci v rámci mnoha různých institucí.
Další teorií, se kterou přišel článek v časopisu American Political Science Review (česky americká revue politických věd), je to, že silnou roli hraje takzvaná partizánská polarizace. Dezinformace podle autorů šíří spíše ti lidé, kteří nenávidí svoje politické oponenty, a obsah sdílených zpráv podporuje jejich názory.
Časopis Trends in Cognitive Sciences (česky trendy v kognitivních vědách) pak publikoval článek The Psychology of Fake News (Psychologie falešných zpráv). Vědci v ní zjistili, že na základě jejich zkoumání se nepotvrdila předchozí teorie, která uváděla, že dezinformace se šíří proto, že podporují politické názory svých šiřitelů.
Podle nich naopak špatné zhodnocení pravdivosti souvisí spíše s nepozorností při čtení a nedostatkem znalostí tématu v kombinaci s familiárností a důvěrou ve zdroj.
Také se ukázalo, že je často velký rozdíl mezi tím, čemu lidé věří a co sdílejí na sociálních sítích, což výzkumníci připisují spíše nepozornosti nežli tomu, že by se lidé snažili úmyslně šířit nepravdy. To také odpovídá zjištění týmu Maksyma Gabielkova z Columbia University, že 59 % zpráv bylo sdíleno na Twitteru bez toho, aby uživatel odkaz otevřel.
To zároveň odpovídá zjištěním další studie publikované v časopisu PLOS ONE. Podle zjištění autorů je chování uživatelů sociálních sítí a jejich rozhodování v tomto specifickém prostředí spontánní a rychlé.
Vzhledem k tomu, že uživatelé nemají ve zvyku dlouze se na sítích rozmýšlet a fungují spíše automaticky, rozhodují se na základě různých zkratek – jestli je článek v souladu s tím, čemu daný člověk věří, zda se shoduje s tím, co si myslí většina lidí a jestli článek pochází z důvěryhodného zdroje.
Podle této studie je přitom uživatelů, kteří šíří dezinformace, menšina. Zaměřili se tedy na to, čím se tito uživatelé liší od ostatních. Podle jejich závěrů pravděpodobnost šíření dezinformací souvisí s věkem, nejčastější demografickou skupinou byla věková skupina nad 65 let. To může významně souviset také obecně s mediální gramotností. Druhou významnou charakteristikou je přitom podle zjištění studie osobnost uživatele.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák