Rusko a Irán jako dva hlavní zdroje koordinované dezinformační činnosti na Facebooku

Velkým impulsem pro regulaci vlivových kampaní na sociálních sítích byly prezidentské volby v USA v roce 2016, kdy se objevily informace o tom, že Rusko se pokusilo vměšovat do demokratického procesu. Tato událost zviditelnila sílu velkých technologických společností v oblasti politického i civilního života. Někteří kritici dokonce začali volat po tom, aby byly velké technologické společnosti nuceny se rozpadnout na menší firmy.

Bezpečnostní tým Facebooku vytvořil pravidla v kombinaci s automatickými detekčními algoritmy a rámcem pro vymáhání těchto pravidel. Pomocí kombinace kroků se snaží bojovat s vlivovými operacemi různých aktérů.

Podle týmu Facebooku se přitom hrozby od roku 2017, kdy firma publikovala první white paper na téma vlivových operací, změnily. První výraznou změnou, kterou ve své analýze zmiňují je, že kampaně se z masových a hlasitých operací přesouvají více na menší a cílenější.

Dalším charakteristickým znakem je rozostření rozdílů mezi autentickou veřejnou debatou a manipulací, protože se vlivové kampaně snaží maximálně napodobovat autentické hlasy uživatelů nebo přímo využívat reálných profilů pro zvýraznění svojí agendy.

V tomto směru je velmi kontroverzní příklad americké sítě, kterou řídí marketingová firma Rally Forge, která zaměstnávala mladé lidi, aby spravovali fiktivní a duplicitní účty, které předstíraly, že jsou nezávislými voliči.

Zatímco ve fyzickém světě je běžné, že politické strany platí lidem, aby klepali na dveře a prosazovali určité postoje nebo kandidáty, potenciální riziko je nesrovnatelné s tím, když jsou lidé placeni za to, aby se snažili o to samé pomocí falešných účtů.

Relativní novinkou jsou oproti roku 2017 vlivové operace „na klíč“. Komerční aktéři nabízejí svoje služby a organizují vlivové operace pro své klienty. Ti tím získávají prostor zapírat svoje zapojení a zároveň je tímto způsobem jednodušší pořádat vlivové operace pro širší okruh aktérů.

Aktéři jsou přitom obecně zručnější ve skrývání svojí identity. Používají nejrůznější technologické vychytávky tak, aby bylo obtížné vysledovat, odkud se kampaně ve skutečnosti šíří. Zároveň jsou kampaně typicky diverzifikovanější a soustředí se na více platforem současně.

Během posledních čtyř let Facebook na základě zavedeného systému identifikoval a odstranil více než 150 různých sítí, které porušovali pravidla zakazující „Coordinated Inauthentic Behavior“ (CIB), tedy koordinované neautentické chování. Tyto sítě přitom neměly žádný jednotný profil, byly řízeny vládami, obchodními entitami, politiky, politickými skupinami i konspirátory.

Facebook definuje CIB jako libovolnou koordinovanou síť účtů, stránek a skupin na této platformě, která centrálně spoléhá na falešné účty, které používá k zastření toho, kdo za touto sítí je a co je jejím cílem.