Evropská komise řeší novou legislativu. Může vyřešit problém šíření dezinformací?

Ve spolupráci s Evropskou komisí vytvořily již v minulosti online platformy a obchodní asociace kodex, který má představovat jednotný postup při boji s dezinformacemi. Přestože kodex vstoupil v platnost v lednu 2019, významných pokroků se dosud nepodařilo dosáhnout.

V závislosti na přípravě nového Digital Services Act se výzkumníci z Global Disinformation Index rozhodli sledovat inzerci značek vedle článků šířících konspirace ohledně COVID-19.

Téma COVID-19 přitom pro výzkum nebylo vybráno náhodně, kombinuje v sobě totiž přímé zdravotní ohrožení a zároveň některé z technologických společností mají zavedená pravidla, podle kterých by se reklamy vůbec neměly automatizovaně zobrazovat na stránkách, které obsahují právě dezinformace ohledně zdraví nebo přímo COVID-19.

Dezinformace ohledně pandemie zároveň podkopávají důvěru veřejnosti v opatření a vedou k přímým dopadům do reálného světa.

Například Google má ve svých směrnicích uvedeno „Nedovolujeme obsah, který se týká momentální velké zdravotní krize a je v rozporu s autoritativním vědeckým konsenzem.“

Výzkumníci Global Disinformation Index se zaměřili na výběr jednadvaceti rizikových stránek napříč Francií, Německem, Itálií a Španělskem.

U identifikovaných reklam se přitom nejedná o okrajové značky ani poskytovatele reklamního prostoru. Mezi inzerenty byli identifikováni významní operátoři, banky, výrobci automobilů i neziskové organizace.

Mezi poskytovateli reklamního prostoru se jednalo o Google, adform, Ad You Like, criteo, Amazon, Taboola, xandr a AdRoll.

Články, vedle kterých se reklamy zobrazovaly, přitom tvrdily například to, že vakcína nezabrání nakažení, nevytváří kolektivní imunitu ani neumožní rozvolnění opatření.

Jiný článek uvádí, že bylo nutné uzavřít jistou základní školu, protože z důvodu nošení roušek žáci usínali, bylo jim špatně od žaludku a měli bolesti hlavy.

Evropská komise přitom není jedinou institucí, která se snaží na hrozbu dezinformací zaměřovat. V Austrálii například Senát schválil zákon, podle kterého se i sociální sítě musí řídit pravidly ohledně poskytování informací. Kritické ohlasy ale vyvolala skutečnost, že sociální sítě, které má tento zákon regulovat, se významně podílely na jeho přípravě.

Sociální sítě v Austrálii souhlasily s tím, že budou dodržovat kodex zaměřující se na dezinformace a doufají, že se jim skrze samoregulaci podaří vládu přesvědčit, že se tématem zabývají. Nicméně kodex je dobrovolný a platformy si tedy mohou vybírat, která opatření budou přijímat, podle vlastního rozhodnutí.