Téměř polovina občanů věřila vymyšleným politickým útokům před volbami

Největší zápis do podvědomí občanů se podařil v případě nepravdivých informací ohledně Pirátské strany ve spojení s tématem migrace.

O některých těchto nepravdách má přitom veřejnost stejné povědomí jako u vybraných titulků skutečného zpravodajství a považují je za stejně důvěryhodné. Testovaná tvrzení přitom vycházela z předvolebního monitoringu PSSI. Záměrem bylo pokrýt nejčastěji se vyskytující nepravdivé zprávy mířící jak na koaliční, tak i opoziční strany.

Průzkum se konal ve dvou vlnách v období září a října roku 2021 formou osobního dotazování.

Největší část účastníků výzkumu zaznamenala tvrzení, že Pirátská strana má v úmyslu nabízet volné byty utečencům z Afriky a muslimských zemí a nabízet jim i další výhody.

Tato teorie je založená na smyšleném citátu Olgy Richterové, která se proti němu bránila podáním trestního oznámení. 29 % účastníků průzkumu uvedlo, že této fámě rozhodně nebo spíše věří, jednalo se přitom především o voliče SPD, ANO a ČSSD.

O něco menšího zásahu se podařilo dosáhnout lživé informaci, že kauza Pandora Papers byla ve skutečnosti konspirací proti tehdejšímu premiérovi.

V rámci výzkumu se přitom neprokázalo, že by se riziko nepravdivých útoků týkalo určitých věkových nebo socioekonomických skupin. Důvěra v nepravdivé zprávy naopak nejvíce souvisela s obecným pocitem zklamání ohledně toho, jak demokracie funguje a s pocitem nedostatečného respektu ze strany společnosti.

Potvrdilo se přitom, že nepravdivé útoky jsou silnou konkurencí skutečných zpráv v rámci předvolebního souboje. Nejlépe přitom fungují fámy, které dobře zapadají do systematických stereotypů ohledně jednotlivých stran.

Nejčastěji nepravdivým zprávám věřili voliči anti-systémových stran jako je SPD, zasáhly ale také voliče KDU-ČSL nebo koalice Pirátů a STAN. Konkrétním nepravdivým výrokům pak nejvíce důvěřovali lidé z opačného politického tábora, nepravdy měly ale mnohdy vliv i na voliče, které daná strana zklamala.

Zásadním rizikem je přitom všeobecná nedůvěra. Krátkodobý efekt nepravdivých útoků je odhadován na nízké jednotky procent, problematický je ale především dlouhodobý dopad, protože lidé se v informacích často ztrácejí a rozhodnou se tak raději nedůvěřovat nikomu a ničemu.

Téměř 3 z deseti občanů nedůvěřují žádným nebo skoro žádným zprávám z běžných médií. 30-40 % občanů přitom přiznává, že neví, nebo se neumí rozhodnout, jestli jsou vybrané útoky pravdivé.

Výzkum se zároveň zaměřoval na to, jaké je povědomí občanů ohledně toho, jak se nepravdivým útokům bránit. Pouze 23 % lidí přitom uvedlo, že se setkalo se článkem, který upozorňoval na to, jak podvržené zprávy rozpoznat. Jen 9 % občanů pak uvedlo, že navštívili stránku, která fámy analyzuje a vyvrací.