Informační válka na Ukrajině: Jak Rusko využívá dezinformační kampaně proti Západu?

Popularizace emotivních příběhů

Ruská média například historicky často zviditelňovala emotivní obsah, který měl ukazovat Ukrajinu ve špatném světle. Příkladem byl případ z roku 2014, kdy uprchlice tvrdila, že ukrajinská armáda popravila jejího tříletého syna. Ani později se přitom nepodařilo najít důkazy, které by tvrzení podpořily a celý příběh byl nakonec odvolán.

Podobnou strategii vykazuje video z roku 2021, které údajně zobrazuje ukrajinskou armádu, jak střílí uprchlíky na hranicích s Běloruskem. Video má nízkou kvalitu a voják, na jehož účtu na sociální síti Facebook se video poprvé objevilo, tvrdí, že jeho účet byl napaden hackery.

Zobrazení Ukrajiny jako agresora

Moskva se snaží vyobrazit Ukrajinu jako agresora, zatímco přítomní námezdní vojáci ruského původu měli pouze podpořit obranu etnických Rusů v oblasti.

Západ je obviňován z toho, že obklíčil ruskou hranici a přítomnost 100 tisíc ruských vojáků na hranicích země má být tedy pouze „přiměřená obranná reakce“.

Rusko se cítí být obklíčeno zeměmi NATO, ty přitom tvoří pouze 5 ze čtrnácti zemí, které s Ruskem sousedí a celková hranice s nimi je méně než jedna šestnáctina hranice Ruska.

Spojené státy plánují chemický útok na Donbas

Podle tvrzení Moscow Times mělo dojít k doručení neoznačených cisteren s chemickými zbraněmi do Avdeeky a Krasneho Limanu za účelem provokací. Spojené státy i Rusko jsou přitom signatáři Úmluvy o chemických zbraních.

V případě Spojených států nebylo prokázáno, že by došlo k porušení této úmluvy, naproti tomu Rusko použilo v minulých letech chemické zbraně nejméně ve dvou případech ve snaze zbavit se politických oponentů a to i na cizím území.

Rusko se snaží bránit etnické Rusy nebo rusky mluvící obyvatele před hrozbou ze strany ukrajinské vlády

Prezident Putin přirovnal situaci na Ukrajině ke genocidě Rusů a rusky mluvících obyvatel. Zatímco cílené útoky na Rusy ani rusky hovořící obyvatele Ukrajiny se nepotvrdily, existují důvěryhodné zdroje, které tvrdí, že dochází k potlačování kultury a národní identity etnických Ukrajinců na území Krymu a Donbasu.

Na Krymu jsou Ukrajinci nuceni přijímat ruské občanství pod hrozbou ztráty majetku, zaměstnání a přístupu ke zdravotní péči. Mírové vyjádření nesouhlasu vedlo v některých případech k neopodstatněnému věznění, domovním prohlídkám, oficiálně posvěcené diskriminaci a v extrémních případech k mučení.