Důvěra v novinářskou práci a příběh desaterčat

Pretoria News otiskly 8. června 2021 zprávu o narození desaterčat. Jihoafričanka Gosiame Thamara Sithole měla být první ženou na světě, které se narodilo tolik dětí současně a vysloužila si i zápis do Guinessovy knihy rekordů. V následujících dnech zprávu otiskla světová média. Stala se vítaným poslem naděje v záplavě nepovzbudivých zpráv ohledně koronavirové pandemie.

Pretoria News jsou přitom tradiční noviny spadající pod skupinu Independent, které jsou vydávány již od roku 1898. V posledních letech ale došlo k poklesu počtu čtenářů.

7 chlapců a 3 dívky se měli narodit v nemocnici Steve Biko Academic Hospital. Těhotenství podle původních zpráv trvalo 7 měsíců a 7 dní, k početí mělo dojít přirozenou cestou.

Po zveřejnění příběhu se spustila masivní sbírka na podporu údajných desaterčat, která pod názvem „Tembisa 10“ získala i vysoké příspěvky od jednotlivých dárců jako je v přepočtu asi 70 tisíc dolarů od Iqbala Survé z IOL.

Vládní úředníci nicméně popřeli, že by o takové události existoval jakýkoli záznam. Různé instituce přitom vydávaly rozporuplná prohlášení, což rozvířilo další spekulace. Následně se začaly šířit zprávy o tom, že matka desaterčat záhadně zmizela. Úřady to popřely s tím, že jsou se ženou v kontaktu.

Poté přišly Pretoria News s tvrzením, že se ve skutečnosti jedná o podvod na straně úřadů, který měl být motivován snahou ututlat neposkytnutí dostatečné péče. Jak se ale později ukázalo, podle lékařského vyšetření údajná matka desaterčat, která má doma šestiletá dvojčata, nebyla v posledních měsících těhotná.

Jak tedy příběh vznikl?

Podle IOL Sitholová s partnerem Teboho Tsotetsim navštěvovali stejný kostel jako reportér Piet Rampedi, se kterým se seznámili v prosinci. V květnu pak reportér údajně udělal rozhovor s párem, kde tvrdili, že čekají osmerčata. Příběh byl doplněn fotografiemi, na kterých Sitholová vypadá, že je ve velmi pokročilém stádiu těhotenství.

Zprávu o narození pak měl novinářům poslat Teboho Tsotesi s tím, že sám ale v nemocnici prý nemohl být s ohledem na pandemická omezení.

Když se pak prokázalo, že zpráva nebyla pravdivá, vydal reportér Piet Rampedi prohlášení, ve kterém se omlouvá za reputační újmu, kterou způsobil Pretoria News i celé skupině Independent a svým kolegům. Jak v tomto prohlášení sám potvrzuje, příběh se nesnažil žádným způsobem ověřit, protože podle něj rodina neměla žádný důvod lhát.

Dostupné informace nasvědčují tomu, že se jednalo o chybu na straně novináře, který měl příběh lépe prověřit. Nad celým případem se ale nese otazník, jak napravit pošramocenou důvěru lidí v tradiční média v situaci, kdy i předtím byla důvěra v tradiční média velmi nízká.

Snahu o zvýšení důvěryhodnosti seriózních médií má například Journalism Trust Initiative, kterou založila nezisková organizace Reporters without Borders (Reportéři bez hranic).

Podle této iniciativy je nejdůležitější pro znovuzískání důvěry transparentnost a ověřitelnost. Vytvořili tak metriky důvěryhodnosti a dávají médiím prostor se ohodnotit ve „Zprávě o transparentnosti“, která může být následně předmětem auditu.

V případě skandálu jako v případě Tembisa 10 by pak došlo ke snížení ratingu novin nebo úplné ztrátě známky důvěryhodnosti.

Související

Více souvisejících

dezinformace fake news jihoafrická republika děti afrika

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Ilustrační fotografie.

EU chce trestat obcházení protiruských sankcí. Podle Moskvy nefungují

Obcházení protiruských sankcí se má stát trestným činem, který bude ve všech členských zemích EU postihován podobně. V pátek se na tom shodli ministři spravedlnosti. Konkrétně podpořili normu, kterou loni navrhla Evropská komise. Ve druhé polovině roku by se její finální podobou měli zabývat europoslanci. 

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Rusové jsou divoši a hrozba pro svět, shodují se Ukrajinci po zničení přehrady. Záplavy zabily pět lidí

Rusové dále ostřelují Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny, z níž se evakuují obyvatelé ohrožení záplavami. Ty s nejvyšší pravděpodobností rozpoutali právě okupanti likvidací Kachovské vodní nádrže. Zemřelo nejméně pět lidí, dalších 13 se pohřešuje. V důsledku ostřelování bylo zraněno 11 lidí. Ukrajinským úřadům se podařilo evakuovat bezmála tři tisíce osob. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jihočínské moře, ilustrační fotografie.

Napětí v Jihočínské moři: Zajímá Čínu i USA, brzy tu hodlá cvičit ASEAN

Asijský blok Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) uspořádá první společné vojenské cvičení v Jihočínském moři. Podle stanice CNN půjde o nejnovější mnohostranné bezpečnostní cvičení v době rostoucího napětí a nejistoty v regionu. V Jihočínském moři se přou o moc zejména Washington s Pekingem, nicméně tato vodní plocha hraničí s břehy několika členských zemí ASEAN – a ty si nárokují svůj podíl.  

před 3 hodinami

před 3 hodinami

II. světová válka

Před 81 lety nacisté obklíčili Lidice, vypálili je do základů

9. a 10. června roku 1942 se v Československu odehrála jedna z nejtemnějších kapitol druhé světové války. Malé městečko Lidice, ležící nedaleko Prahy, bylo zcela vymazáno z mapy nacisty jako odvetná akce za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tento brutální čin se stal symbolem hrůzy a nespravedlnosti, kterou válka přinesla do životů mnoha nevinných lidí.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Rusové předali Maďarsku válečné zajatce s ukrajinským občanstvím. Kyjevu nic neřekli

Ruská pravoslavná církev údajně zorganizovala předání 11 válečných zajatců zakarpatského původu Maďarsku. Bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil, přesto Moskva jejich navrácení nekoordinovala s Kyjevem. V zakarpatské oblasti žije výrazná maďarská menšina, která však má ukrajinské občanství. Bojovníci patrně pocházeli z řad tohoto etnika. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Boris Kollár

Slovensko míří k volbám, startuje kampaň. Politici si jdou po krku už delší dobu

Předseda Národní rady Slovenské republiky (NR) Boris Kollár v pátek vyhlásil konání předčasných parlamentních voleb na sobotu 30. září. Politické strany, hnutí a koalice musí 90 dní před dnem konání voleb podat kandidátní listiny a zaplatit kauci 17 tisíc eur. Ta se vrátí stranám, které ve volbách dostanou alespoň 2 % hlasů. Zveřejněním rozhodnutí o konání voleb ve sbírce zákonů začíná oficiální volební kampaň, uvedla TASR. Stalo se tak dnes. Kampaň může odstartovat, politici si ale jdou po krku už dlouho.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Počasí bude o víkendu teplé. Naměříme až 27 stupňů

O víkendu nás čeká teplé počasí. Místy rtuť teploměru vyšplhá až na 27 stupňů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy