Dezinformacím v Africe přeje rozvoj internetu na kontinentu

Africké země přitom zaznamenali velký růst počtu uživatelů internetu, díky čemuž mohou tamní uživatelé jednoduše sdílet informace, zároveň se k nim stejně rychle mohou dostat také dezinformace.

Proto se tým výzkumníků rozhodl zaměřit na tři země – Keňu, Nigérii a Jižní Afriku a analyzovat, jakým způsobem místní pracují s informacemi. Zjistili přitom, že uživatelé v těchto zemích měli větší pravděpodobnost, že budou sdílet dezinformace nežli uživatelé v referenčních Spojených státech.

Studie se přitom zaměřovala pouze na vysoce vzdělané osoby. I tak došli výzkumníci k závěru, že důvěra v národní média je velmi nízká a respondenti téma dezinformací vnímali jako významný problém.

Server The Conversation se rozhodl na tento výzkum navázat a mluvil proto se studenty ze šesti afrických zemí: Keni, Nigérie, Jižní Afriky, Ghany, Zambie a Zimbabwe. Ukazovali jim přitom hoaxy týkající se zdraví i politiky.

Nejčastější motivací pro sdílení informací podle respondentů bylo dát vědět rodině a přátelům pro případ, že by se informace nakonec potvrdila. V jejich očích by případná zdrženlivost mohla vést k narušení přátelských vztahů.

Druhým důvodem byla snaha o humor a využití parodie. Naopak politické motivace se napříč zeměmi významně lišily a do značné míry zrcadlily situaci na lokální mediální scéně.

Nástroje pro rozpoznání dezinformací

Oproti americkým a evropským průzkumům se liší také strategie, které lidé běžně používají pro ověření pravdivosti informací. Podle výzkumu BBC News zaměřeného na Keňu a Nigérii například většina lidí nevyužívá funkce různých platforem, které upozorňují na „přeposílaný“ obsah nebo online factcheckery.

Tamní uživatelé se zaměřují spíše na zdroj obsahu a osobu, která obsah sdílí. Uživatelé v obou zemích si přitom rizika spojená s dezinformacemi uvědomují a aktivně se snaží dezinformace sami identifikovat. Podle průzkumů ale často svoje schopnosti v posouzení pravdivosti obsahu přeceňují.

Typické podle průzkumu také je, že uživatelé neověřují informace skrze zavedené mediální zdroje, místo toho používají svoje sociální sítě.

Dezinformace o pandemii COVID-19

Další průzkum The Conversation se zaměřil na dezinformace ohledně pandemie v Jižní Africe a Keni. Podle jejich zjištění většina dotazovaných nevěřila hoaxům a naopak měla důvěru ve vědce. Přesto velká část z nich vyjádřila ochotu sdílet hoaxy nebo drby, přestože jim často sami nevěřili.

Dotazovaní opět považovali za svou morální povinnost se o informaci podělit a zvýšit tak povědomí o problematice. Chtěli také podnítit debatu a zjistit pohled ostatních.

Dezinformace o pandemii přitom měly především na vrcholu první vlny velký dopad na vnímání Číny. Dotazovaní sice připouštěli pozitivní vliv ekonomického působení v Africe, vyjadřovali se ale velmi kriticky k jejímu řízení, respektu k lidským právům, ochraně životního prostředí nebo mediální svobodě v Číně.