Finský premiér Petteri Orpo vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby povolil Ukrajině používat americké řízené střely dlouhého doletu Tomahawk k úderům na cíle hluboko uvnitř Ruska. Orpo, jehož země sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici a patří mezi nejvíce jestřábí evropské země v oblasti bezpečnosti, to uvedl v rozhovoru pro Politico.
Podle Orpa představuje Rusko pro evropskou bezpečnost „permanentní hrozbu“. Premiér naléhal na Trumpa, aby poskytl Kyjevu zbraně, které potřebuje k obraně a k dohnání Vladimira Putina k jednacímu stolu. „Putin věří pouze síle,“ řekl Orpo po příjezdu na summit lídrů Evropské unie v Bruselu. „Pokud chceme válku zastavit, musíme být na stejné úrovni, nebo dokonce silnější než Rusko,“ dodal finský premiér.
Orpovy komentáře zazněly ve stejný den, kdy Trump oznámil rozsáhlé sankce namířené proti největším ruským státním ropným firmám, Rosněfť a Lukoil. USA tento krok odůvodnily „nedostatkem vážného závazku Ruska k mírovému procesu“. Trump uvedl, že se jedná o „ohromné sankce“ a vyjádřil naději, že „nebudou platit dlouho“.
Americký prezident zároveň potvrdil frustraci z Putinova zdržování mírových jednání a dodal, že ačkoliv s Putinem vede „dobré rozhovory“, nikam nevedou. Přesto však Trump odmítl povolit Ukrajině používání amerických raket Tomahawk. Podle něj trvá intenzivní výcvik k obsluze těchto „vysoce komplexních“ střel „rok“, což je příliš dlouhá doba.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trvá na tom, že Putin projevil zájem o mírové jednání s Trumpem pouze tehdy, když americký prezident naznačil možnost dodání Tomahawků. Jakmile však Trump střely ze stolu stáhl, Rusko podle Kyjeva od míru ustoupilo. Premiér Orpo na dotaz, zda by měl Trump rakety Tomahawk povolit, odpověděl: „Opravdu doufám, že získají ty schopnosti, které potřebují, aby mohli [proti]útočit na Rusko a bránit se. Opravdu doufám, že najdou řešení,“ řekl Orpo s odkazem na rozhodování mezi Kyjevem a Spojenými státy.
V Bruselu se lídři EU snaží posunout návrh na získání „reparační půjčky“ pro Ukrajinu z ruských zmrazených aktiv. Půjčka ve výši až 140 miliard eur by mohla udržet Ukrajinu v boji po dobu dvou až tří let. Předmětem sporu je, zda by peníze měly být podmíněny nákupem zbraní vyrobených v Evropě, jak tlačí Francie. Některé země, včetně Švédska, chtějí dát Ukrajině svobodu volby.
Orpo se domnívá, že „úplná svoboda není nejlepší cesta“. Evropa musí mít kontrolu nad tím, jak bude tato „obrovská suma peněz“ použita, a Ukrajina by měla nakupovat primárně v Evropě. Připustil však, že realita velí povolit i nákupy v USA, jelikož Evropa zatím nedisponuje všemi potřebnými kapacitami.
„Pokud dokážeme najít řešení, jak silně financovat Ukrajinu a najít dlouhodobé řešení s použitím zmrazených aktiv, bude to pro Putina tak silná zpráva, že pochopí, že tuto válku nemůže vyhrát. To může být zlom,“ uzavřel Orpo, když zdůraznil, že debata se netýká jen raket Tomahawk.
Související
Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Finsko , střela s plochou dráhou letu Tomahawk , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Počasí bude v příštím týdnu stabilní. Ranní a odpolední teploty se mají výrazně lišit
včera
Pošta od dubna mění ceník. Platby zákazníků budou vyšší
včera
Slovensko stupňuje tlak. Fico oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu
včera
Počasí v Česku: Uplynulá zima očima meteorologů. Možná vás překvapí, jaká byla
včera
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
včera
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
včera
Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket
včera
Hegseth: Írán se pokusil zavraždit Trumpa, íránský režim je vyřízený. Amerika vítězí rozhodně, ničivě a bez milosti
včera
Hegseth: Operace v Íránu je stále v počátcích. Začneme útočit silněji a hlouběji ve vnitrozemí
včera
Vražda dítěte na Lounsku. Policie přiznala, že zadržela příbuzného oběti
včera
Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka
včera
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
včera
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
včera
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
včera
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
včera
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
včera
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
včera
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
včera
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
3. března 2026 22:00
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.
Zdroj: Libor Novák