Finsko tlačí na Trumpa: Ukrajina potřebuje rakety Tomahawk pro útoky na Rusko

Finský premiér Petteri Orpo vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby povolil Ukrajině používat americké řízené střely dlouhého doletu Tomahawk k úderům na cíle hluboko uvnitř Ruska. Orpo, jehož země sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici a patří mezi nejvíce jestřábí evropské země v oblasti bezpečnosti, to uvedl v rozhovoru pro Politico.

Podle Orpa představuje Rusko pro evropskou bezpečnost „permanentní hrozbu“. Premiér naléhal na Trumpa, aby poskytl Kyjevu zbraně, které potřebuje k obraně a k dohnání Vladimira Putina k jednacímu stolu. „Putin věří pouze síle,“ řekl Orpo po příjezdu na summit lídrů Evropské unie v Bruselu. „Pokud chceme válku zastavit, musíme být na stejné úrovni, nebo dokonce silnější než Rusko,“ dodal finský premiér.

Orpovy komentáře zazněly ve stejný den, kdy Trump oznámil rozsáhlé sankce namířené proti největším ruským státním ropným firmám, Rosněfť a Lukoil. USA tento krok odůvodnily „nedostatkem vážného závazku Ruska k mírovému procesu“. Trump uvedl, že se jedná o „ohromné sankce“ a vyjádřil naději, že „nebudou platit dlouho“.

Americký prezident zároveň potvrdil frustraci z Putinova zdržování mírových jednání a dodal, že ačkoliv s Putinem vede „dobré rozhovory“, nikam nevedou. Přesto však Trump odmítl povolit Ukrajině používání amerických raket Tomahawk. Podle něj trvá intenzivní výcvik k obsluze těchto „vysoce komplexních“ střel „rok“, což je příliš dlouhá doba.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trvá na tom, že Putin projevil zájem o mírové jednání s Trumpem pouze tehdy, když americký prezident naznačil možnost dodání Tomahawků. Jakmile však Trump střely ze stolu stáhl, Rusko podle Kyjeva od míru ustoupilo. Premiér Orpo na dotaz, zda by měl Trump rakety Tomahawk povolit, odpověděl: „Opravdu doufám, že získají ty schopnosti, které potřebují, aby mohli [proti]útočit na Rusko a bránit se. Opravdu doufám, že najdou řešení,“ řekl Orpo s odkazem na rozhodování mezi Kyjevem a Spojenými státy.

V Bruselu se lídři EU snaží posunout návrh na získání „reparační půjčky“ pro Ukrajinu z ruských zmrazených aktiv. Půjčka ve výši až 140 miliard eur by mohla udržet Ukrajinu v boji po dobu dvou až tří let. Předmětem sporu je, zda by peníze měly být podmíněny nákupem zbraní vyrobených v Evropě, jak tlačí Francie. Některé země, včetně Švédska, chtějí dát Ukrajině svobodu volby.

Orpo se domnívá, že „úplná svoboda není nejlepší cesta“. Evropa musí mít kontrolu nad tím, jak bude tato „obrovská suma peněz“ použita, a Ukrajina by měla nakupovat primárně v Evropě. Připustil však, že realita velí povolit i nákupy v USA, jelikož Evropa zatím nedisponuje všemi potřebnými kapacitami.

„Pokud dokážeme najít řešení, jak silně financovat Ukrajinu a najít dlouhodobé řešení s použitím zmrazených aktiv, bude to pro Putina tak silná zpráva, že pochopí, že tuto válku nemůže vyhrát. To může být zlom,“ uzavřel Orpo, když zdůraznil, že debata se netýká jen raket Tomahawk.

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Lodní doprava, ilustrační foto

Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska

Finské úřady na Silvestra zadržely nákladní loď Fitburg, kterou podezřívají z úmyslného poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky a Tallinn. Vyšetřování ukázalo, že plavidlo plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin táhlo kotvu po mořském dně desítky kilometrů, než narazilo na infrastrukturu patřící společnosti Elisa. Policie incident vyšetřuje jako závažné poškození cizí věci a pokus o sabotáž.

Více souvisejících

Finsko střela s plochou dráhou letu Tomahawk válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

před 1 hodinou

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

před 4 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

před 5 hodinami

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

před 9 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Lionel Messi

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

včera

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje

Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na nové skutečnosti a aktuální vývoj v trestní kauze související s bitcoinovým darem podniká další kroky k posílení právní ochrany a majetkových zájmů státu. Vzhledem k rostoucím právním a finančním rizikům se rozhodlo využít služeb renomované externí advokátní kanceláře PRK Partners. 

včera

včera

včera

Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové

Na 26. srpna připadal Mezinárodní den psů. Někteří psi se svými činy nebo osudy proslavili natolik, že se zapsali do historie. Znáte slavné psí hrdiny?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy