Finský premiér Petteri Orpo vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby povolil Ukrajině používat americké řízené střely dlouhého doletu Tomahawk k úderům na cíle hluboko uvnitř Ruska. Orpo, jehož země sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici a patří mezi nejvíce jestřábí evropské země v oblasti bezpečnosti, to uvedl v rozhovoru pro Politico.
Podle Orpa představuje Rusko pro evropskou bezpečnost „permanentní hrozbu“. Premiér naléhal na Trumpa, aby poskytl Kyjevu zbraně, které potřebuje k obraně a k dohnání Vladimira Putina k jednacímu stolu. „Putin věří pouze síle,“ řekl Orpo po příjezdu na summit lídrů Evropské unie v Bruselu. „Pokud chceme válku zastavit, musíme být na stejné úrovni, nebo dokonce silnější než Rusko,“ dodal finský premiér.
Orpovy komentáře zazněly ve stejný den, kdy Trump oznámil rozsáhlé sankce namířené proti největším ruským státním ropným firmám, Rosněfť a Lukoil. USA tento krok odůvodnily „nedostatkem vážného závazku Ruska k mírovému procesu“. Trump uvedl, že se jedná o „ohromné sankce“ a vyjádřil naději, že „nebudou platit dlouho“.
Americký prezident zároveň potvrdil frustraci z Putinova zdržování mírových jednání a dodal, že ačkoliv s Putinem vede „dobré rozhovory“, nikam nevedou. Přesto však Trump odmítl povolit Ukrajině používání amerických raket Tomahawk. Podle něj trvá intenzivní výcvik k obsluze těchto „vysoce komplexních“ střel „rok“, což je příliš dlouhá doba.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trvá na tom, že Putin projevil zájem o mírové jednání s Trumpem pouze tehdy, když americký prezident naznačil možnost dodání Tomahawků. Jakmile však Trump střely ze stolu stáhl, Rusko podle Kyjeva od míru ustoupilo. Premiér Orpo na dotaz, zda by měl Trump rakety Tomahawk povolit, odpověděl: „Opravdu doufám, že získají ty schopnosti, které potřebují, aby mohli [proti]útočit na Rusko a bránit se. Opravdu doufám, že najdou řešení,“ řekl Orpo s odkazem na rozhodování mezi Kyjevem a Spojenými státy.
V Bruselu se lídři EU snaží posunout návrh na získání „reparační půjčky“ pro Ukrajinu z ruských zmrazených aktiv. Půjčka ve výši až 140 miliard eur by mohla udržet Ukrajinu v boji po dobu dvou až tří let. Předmětem sporu je, zda by peníze měly být podmíněny nákupem zbraní vyrobených v Evropě, jak tlačí Francie. Některé země, včetně Švédska, chtějí dát Ukrajině svobodu volby.
Orpo se domnívá, že „úplná svoboda není nejlepší cesta“. Evropa musí mít kontrolu nad tím, jak bude tato „obrovská suma peněz“ použita, a Ukrajina by měla nakupovat primárně v Evropě. Připustil však, že realita velí povolit i nákupy v USA, jelikož Evropa zatím nedisponuje všemi potřebnými kapacitami.
„Pokud dokážeme najít řešení, jak silně financovat Ukrajinu a najít dlouhodobé řešení s použitím zmrazených aktiv, bude to pro Putina tak silná zpráva, že pochopí, že tuto válku nemůže vyhrát. To může být zlom,“ uzavřel Orpo, když zdůraznil, že debata se netýká jen raket Tomahawk.
Související
Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Finsko , střela s plochou dráhou letu Tomahawk , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru
před 2 hodinami
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
před 3 hodinami
Feri si pobyt ve vězení neprodlouží. Soudce vysvětlil své rozhodnutí
před 4 hodinami
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
před 5 hodinami
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
před 5 hodinami
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
před 6 hodinami
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
před 6 hodinami
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
před 7 hodinami
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno před 7 hodinami
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
před 8 hodinami
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
před 9 hodinami
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
před 10 hodinami
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
před 11 hodinami
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
před 12 hodinami
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
před 13 hodinami
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
před 14 hodinami
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
před 15 hodinami
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
před 16 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.
Zdroj: David Holub