Finský premiér Petteri Orpo vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby povolil Ukrajině používat americké řízené střely dlouhého doletu Tomahawk k úderům na cíle hluboko uvnitř Ruska. Orpo, jehož země sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici a patří mezi nejvíce jestřábí evropské země v oblasti bezpečnosti, to uvedl v rozhovoru pro Politico.
Podle Orpa představuje Rusko pro evropskou bezpečnost „permanentní hrozbu“. Premiér naléhal na Trumpa, aby poskytl Kyjevu zbraně, které potřebuje k obraně a k dohnání Vladimira Putina k jednacímu stolu. „Putin věří pouze síle,“ řekl Orpo po příjezdu na summit lídrů Evropské unie v Bruselu. „Pokud chceme válku zastavit, musíme být na stejné úrovni, nebo dokonce silnější než Rusko,“ dodal finský premiér.
Orpovy komentáře zazněly ve stejný den, kdy Trump oznámil rozsáhlé sankce namířené proti největším ruským státním ropným firmám, Rosněfť a Lukoil. USA tento krok odůvodnily „nedostatkem vážného závazku Ruska k mírovému procesu“. Trump uvedl, že se jedná o „ohromné sankce“ a vyjádřil naději, že „nebudou platit dlouho“.
Americký prezident zároveň potvrdil frustraci z Putinova zdržování mírových jednání a dodal, že ačkoliv s Putinem vede „dobré rozhovory“, nikam nevedou. Přesto však Trump odmítl povolit Ukrajině používání amerických raket Tomahawk. Podle něj trvá intenzivní výcvik k obsluze těchto „vysoce komplexních“ střel „rok“, což je příliš dlouhá doba.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trvá na tom, že Putin projevil zájem o mírové jednání s Trumpem pouze tehdy, když americký prezident naznačil možnost dodání Tomahawků. Jakmile však Trump střely ze stolu stáhl, Rusko podle Kyjeva od míru ustoupilo. Premiér Orpo na dotaz, zda by měl Trump rakety Tomahawk povolit, odpověděl: „Opravdu doufám, že získají ty schopnosti, které potřebují, aby mohli [proti]útočit na Rusko a bránit se. Opravdu doufám, že najdou řešení,“ řekl Orpo s odkazem na rozhodování mezi Kyjevem a Spojenými státy.
V Bruselu se lídři EU snaží posunout návrh na získání „reparační půjčky“ pro Ukrajinu z ruských zmrazených aktiv. Půjčka ve výši až 140 miliard eur by mohla udržet Ukrajinu v boji po dobu dvou až tří let. Předmětem sporu je, zda by peníze měly být podmíněny nákupem zbraní vyrobených v Evropě, jak tlačí Francie. Některé země, včetně Švédska, chtějí dát Ukrajině svobodu volby.
Orpo se domnívá, že „úplná svoboda není nejlepší cesta“. Evropa musí mít kontrolu nad tím, jak bude tato „obrovská suma peněz“ použita, a Ukrajina by měla nakupovat primárně v Evropě. Připustil však, že realita velí povolit i nákupy v USA, jelikož Evropa zatím nedisponuje všemi potřebnými kapacitami.
„Pokud dokážeme najít řešení, jak silně financovat Ukrajinu a najít dlouhodobé řešení s použitím zmrazených aktiv, bude to pro Putina tak silná zpráva, že pochopí, že tuto válku nemůže vyhrát. To může být zlom,“ uzavřel Orpo, když zdůraznil, že debata se netýká jen raket Tomahawk.
Související
Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Finsko , střela s plochou dráhou letu Tomahawk , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Ruské úřady nařídily úplné zablokování WhatsAppu. Chtějí dostat uživatele na státem sledované aplikace
před 1 hodinou
Z olympiády byl vyloučen ukrajinský skeletonista. Měl na helmě sportovce zabité během války
před 2 hodinami
Po rozsáhlém útoku v Oděse jsou bez proudu statisíce lidí
před 2 hodinami
Hygienici stahují z trhu kojenecké výživy. Mohou být kontaminované
před 3 hodinami
Hluboká krize důvěry. Lidé už ve spojenectví s USA nevěří, co bude po odchodu Trumpa nikdo netuší
před 4 hodinami
10 milionů, jinak konec dohod s EU. Švýcarsko čeká v létě bizarní hlasování
před 4 hodinami
Republikáni se postavili Bílému domu, blokují cla proti Kanadě. Čekají vás problémy, vzkázal jim Trump
před 6 hodinami
Počasí se citelně ochladí. O víkendu se vrátí silné mrazy
včera
Zelenskyj popřel spekulace, že chce vyhlásit termín voleb nebo referendum o mírové dohodě
včera
Vonnová má za sebou tři operace. Její otec má o její budoucnosti jasno
včera
Bílý dům smazal Vanceův příspěvek na sociálních sítích
včera
Netanjahu opět míří za Trumpem. Už se s ním setkal vícekrát než jakýkoliv jiný lídr
včera
Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení
včera
Olympijský debut na jedničku. Vinklárková nejlepší Češkou ve vytrvalostním závodě, vyhrála Simonová
Aktualizováno včera
Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých
včera
Epidemické šíření chřipky v Česku. Odborníci vyhlížejí snižování aktivity
včera
Babiš v Rakousku a na Slovensku. S Ficem a Stockerem řešil evropské priority
včera
Extrémní počasí ve Španělsku. Padají rekordy, zemi trápí povodně
včera
Dobrá zpráva z Milána. Sáblíková se rozhodla nastoupit do příštího závodu
včera
Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu
Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.
Zdroj: Lucie Žáková