Finský premiér Petteri Orpo vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby povolil Ukrajině používat americké řízené střely dlouhého doletu Tomahawk k úderům na cíle hluboko uvnitř Ruska. Orpo, jehož země sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici a patří mezi nejvíce jestřábí evropské země v oblasti bezpečnosti, to uvedl v rozhovoru pro Politico.
Podle Orpa představuje Rusko pro evropskou bezpečnost „permanentní hrozbu“. Premiér naléhal na Trumpa, aby poskytl Kyjevu zbraně, které potřebuje k obraně a k dohnání Vladimira Putina k jednacímu stolu. „Putin věří pouze síle,“ řekl Orpo po příjezdu na summit lídrů Evropské unie v Bruselu. „Pokud chceme válku zastavit, musíme být na stejné úrovni, nebo dokonce silnější než Rusko,“ dodal finský premiér.
Orpovy komentáře zazněly ve stejný den, kdy Trump oznámil rozsáhlé sankce namířené proti největším ruským státním ropným firmám, Rosněfť a Lukoil. USA tento krok odůvodnily „nedostatkem vážného závazku Ruska k mírovému procesu“. Trump uvedl, že se jedná o „ohromné sankce“ a vyjádřil naději, že „nebudou platit dlouho“.
Americký prezident zároveň potvrdil frustraci z Putinova zdržování mírových jednání a dodal, že ačkoliv s Putinem vede „dobré rozhovory“, nikam nevedou. Přesto však Trump odmítl povolit Ukrajině používání amerických raket Tomahawk. Podle něj trvá intenzivní výcvik k obsluze těchto „vysoce komplexních“ střel „rok“, což je příliš dlouhá doba.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trvá na tom, že Putin projevil zájem o mírové jednání s Trumpem pouze tehdy, když americký prezident naznačil možnost dodání Tomahawků. Jakmile však Trump střely ze stolu stáhl, Rusko podle Kyjeva od míru ustoupilo. Premiér Orpo na dotaz, zda by měl Trump rakety Tomahawk povolit, odpověděl: „Opravdu doufám, že získají ty schopnosti, které potřebují, aby mohli [proti]útočit na Rusko a bránit se. Opravdu doufám, že najdou řešení,“ řekl Orpo s odkazem na rozhodování mezi Kyjevem a Spojenými státy.
V Bruselu se lídři EU snaží posunout návrh na získání „reparační půjčky“ pro Ukrajinu z ruských zmrazených aktiv. Půjčka ve výši až 140 miliard eur by mohla udržet Ukrajinu v boji po dobu dvou až tří let. Předmětem sporu je, zda by peníze měly být podmíněny nákupem zbraní vyrobených v Evropě, jak tlačí Francie. Některé země, včetně Švédska, chtějí dát Ukrajině svobodu volby.
Orpo se domnívá, že „úplná svoboda není nejlepší cesta“. Evropa musí mít kontrolu nad tím, jak bude tato „obrovská suma peněz“ použita, a Ukrajina by měla nakupovat primárně v Evropě. Připustil však, že realita velí povolit i nákupy v USA, jelikož Evropa zatím nedisponuje všemi potřebnými kapacitami.
„Pokud dokážeme najít řešení, jak silně financovat Ukrajinu a najít dlouhodobé řešení s použitím zmrazených aktiv, bude to pro Putina tak silná zpráva, že pochopí, že tuto válku nemůže vyhrát. To může být zlom,“ uzavřel Orpo, když zdůraznil, že debata se netýká jen raket Tomahawk.
Související
Úctyhodná statistika Helsinek. Autonehody se rok obešly bez úmrtí
Finsko zasáhla tragédie. Mladý poslanec si vzal život v parlamentu
Finsko , střela s plochou dráhou letu Tomahawk , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 57 minutami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 1 hodinou
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 3 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.
Zdroj: Libor Novák