ROZHOVOR | Dezinformace pomáhají šířit sociální sítě, nastavením podporují senzace. Je nutné zintenzivnit ověřování informací, říká odbornice

Dezinformační weby hledají stále nové cesty pro šíření svého obsahu. Přesouvají se na jiné domény nebo sociální sítě, kde vznikají uzavřené skupiny posilující vyhraněné názory konzumentů dezinformací, tvrdí Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute (PSSI). V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz uvedla, jaká témata v současné době dezinformační scénou nejvíce rezonují a co je proti šíření falešných zpráv vhodné dělat.

Od doby, kdy Česko zablokovalo osm dezinformačních webů, uplynul více než měsíc. Jak tento krok omezil šíření dezinformací?

Některé ze zablokovaných webů prozatím ukončily svou činnost. Jiné, jako Protiproud a Aeronet, se přesunuly na nové domény, aby se vyhnuly dosahu českého správce domén CZ.NIC, který dané weby zablokoval. Jejich návštěvnost na nových doménách ale podle nejnovějších dat klesla o více než polovinu. K dobrovolnému blokování dezinformačních webů se přidali i domácí poskytovatelé internetového připojení, po čemž se návštěvnost webů propadla o čtyřicet až osmdesát procent. Najdou se ale také výjimky, jako weby AC24 News a CZ24 News, které si návštěvnost udržely, nebo dokonce zvýšily. Celkově nyní dezinformační weby kvůli těmto krokům hledají alternativní cesty pro šíření svého obsahu, ať už zmiňovaným přesunem na jiné domény, pomocí svých Facebookových stránek, či stále populárnější aplikace Telegram, která nemá vysokou úroveň regulace.

Jedná se o krok správným směrem, nebo existují lepší metody, jak šíření fake news na internetu zabránit?

Tento krok je rozhodně pozitivní v tom, že autority berou problém dezinformací stále vážněji. Faktem ale zůstává, že tyto kroky byly iniciativou soukromých subjektů – správce národní domény a poskytovatelů připojení – i když byly založeny na doporučeních a konzultaci s vládou a zpravodajskými službami. Legální a institucionální rámec těchto kroků tedy zůstal mírně nejasný a nutně vedl k určité kritice ohledně transparentnosti procesu, jakým byly zablokované weby vybrány. Jasněji nastavený model odpovědnosti lze vidět u sousedů v Slovenské republice, kde byl po začátku invaze promptně přijat zákon, který umožňuje blokovat problematické weby Národnímu bezpečnostnímu úřadu.

Asi není překvapením, že se dezinformátoři aktuálně zaměřují především na válku na Ukrajině či na migraci. Co se ale nyní děje na covidové scéně, která problematice fake news podléhala poslední dva roky?

I covidová scéna se dokázala rychle přeorientovat na geopolitické otázky. Zajímavým případem je hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES, které loni neúspěšně kandidovalo v parlamentních volbách. Hnutí odsoudilo ruskou agresi, ale vinu připisovalo ekonomickým sankcím a údajné neustálé provokaci ze strany EU a NATO. Mluvčí strany Jiří Janeček také vyjádřil pochopení kroků Putina jako osvoboditele separatistických republik na východě Ukrajiny, kde údajně probíhala genocida etnických Rusů. Určitý posun ale nastal, když samotné hnutí začalo organizovat pomoc pro ukrajinské uprchlíky, což způsobilo rozkol mezi jeho členy i mezi podporovateli, kteří zvyknou být nakloněni anti-imigračním postojům.

Které aspekty ruské invaze jsou pro dezinformátory nejlákavější? Předpokládám, že kromě migrace to může být například masakr civilistů v Buči?

Je pravda, že na Facebooku se o masakru v Buči objevovalo více zpochybňujících příspěvků než přesných informací. V rámci tématu migrace mají pozornost tvrzení, že Česká republika se stará o uprchlíky více než o vlastní občany, hlavně v kontextu rostoucích cen energií a celkové inflace, a s tím spojené tvrzení o nevděčnosti uprchlíků. Je možné sledovat i obviňování Západu či samotné vlády České republiky, že se Evropu snaží zatáhnout do ozbrojeného konfliktu. Celkově se na dezinformační scéně objevují pro-ruské narativy o ultranacionalistickém režimu na Ukrajině, který páchá genocidu na Donbasu, či o Západě jako skutečném agresorovi.

Jak by se dal v aktuální situaci charakterizovat typický konzument fake news? Je například pravidlem, že zpochybňuje civilní oběti nebo vyznává ruský režim a podporuje Vladimira Putina?

Manipulativní tvrzení či dezinformace zpravidla padají na úrodnou půdu již existujících předsudků, nespokojenosti s vlastním životem nebo pesimistických očekávání od budoucnosti. Popularita dezinformací je projevem hlubších společenských, ekonomických a politických problémů, které vedou ke snížené důvěře ve veřejné instituce a mainstreamová média. Lidé budou primárně věřit tomu, co potvrzuje jejich již existující světonázor, takže pro-ruská tvrzení o tom, že mainstreamová média neukazují pravdu o událostech na Ukrajině, ať už v případě Buče a jiných válečných zločinů, nebo o skutečném agresorovi v podobě Západu, mají velkou šanci na úspěch.

Během covidové pandemie vznikla na sociálních sítích řada skupin, v nichž se dezinformace šířily mezi desítky tisíc lidí. Všimli jsme si ale, že některé z těchto skupin se nyní už nezabývají covidem, nýbrž právě válkou, čili z jedné dezinformační vlny přesídlily na druhou. Lze říci, kolik lidí z těch, kteří nějakým dezinformacím věří, jsou univerzálně přizpůsobiví nejrůznějším narativům bez ohledu na to, o jakou událost se jedná?

I zde lze aplikovat mou předchozí odpověď, každopádně na konkrétnější vyčíslení tohoto podílu lidí nemáme dost empirických dat. Přechod od covidu-19 k válce na Ukrajině byl v podobě narativů poměrně plynulý – údajný fašismus a genocida spojované s protipandemickými opatřeními a očkováním jsou nyní jednoduše aplikovány na Ukrajinu. Covid-19 rozšířil dezinformační scénu, ale jako téma ustoupil do pozadí, proto se dalo očekávat, že dezinformátoři budou hledat nový materiál. Celkově tento vývoj ukazuje značné překrytí české dezinformační scény s proruskými tendencemi, což je dlouhodobě pozorovaný jev.

Jak významným šiřitelem fake news jsou sociální sítě? V porovnání například právě s dezinformačními weby či řetězovými e-maily?

Sociální sítě jsou právě tím technologickým vývojem, který umožnil masové šíření dezinformací, díky své dostupnosti a malým nákladům. Sociální sítě jsou stále nízko regulovány a svým nastavením posilují stávající radikální tendence ve společnosti, což bylo jen znásobeno pandemií. Příkladem je už jen možnost na Facebooku zakládat zmíněné skupiny pro lidi se stejnými názory, které samozřejmě mohou napomoci pozitivnímu posilování komunity, ale také vytvářet uzavřené bubliny, ve kterých uživatelé navzájem podporují svá extremistická přesvědčení. V Česku v posledních dvou až třech letech právě anti-covidová scéna ukázala schopnost efektivně využít sociální sítě k šíření svých narativů a mobilizaci, ať už pomocí skupin, nebo trendu používání formátu videí a livestreamů, v nichž lídři různých hnutí a „občanští“ dezinformátoři pravidelně oslovují své obecenstvo ve velmi neformálním a důvěrném duchu.

Je současný stav potírání dezinformací na sociálních sítích dostatečný, nebo by provozovatelé měli konat více či reagovat rychleji?

Rozhodně je zapotřebí více proaktivní a zodpovědný přístup k bránění šíření dezinformací. Problémem zůstává nastavení těchto platforem v podobě algoritmů podporujících kontroverzní a senzacechtivý obsah, který přitáhne pozornost uživatelů a generuje mnoho interakcí. Sociální sítě by měly zintenzivnit spolupráci s fact-checkery, kteří denně čelí kvantům nového a potenciálně problematického obsahu, a pomáhat uživatelům rozpoznat nepravdivé informace či podporovat jejich schopnost upozornit na podobné případy. Důležité je také eliminovat finanční zisk, který dezinformátoři mohou mít ze svých aktivit například prostřednictvím reklamy. Na závěr zůstává výzva balancovat tato opatření s nutností zachovat svobodu projevu.

Související

Hilbo Fishchenko Rozhovor

Šmyhalova vláda byla úspěšná, ta nová Ukrajinu přiblíží k EU. NATO zůstává strategickým cílem, říká Fishchenko

Ukrajinská vláda Denyse Šmyhala zvládla podle Hliba Fishchenka, vedoucího Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti, válečné období se stabilitou a makroekonomickou vyrovnaností. „Jeho kabinet sice nebyl reformní vládou v klasickém slova smyslu, ale podařilo se mu zachovat makroekonomickou stabilitu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Fishchenko také promluvil o potenciálním členství v EU a NATO. „Jsem přesvědčen, že členy Unie budeme dříve než členy Aliance,“ podotýká.
Vendula Bechná Rozhovor

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.

Více souvisejících

rozhovor Kristína Šefčíková Boj proti dezinformacím a fake news dezinformační weby fake news sociální sítě internet

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí rostoucímu politickému tlaku poté, co jeho vládu opustila ultraortodoxní strana Šas kvůli neschválení zákona, který by osvobodil studenty náboženských škol od vojenské služby. Tento krok následoval po odstoupení šesti poslanců z partnerské strany Sjednocený judaismus Tóry. Vládní koalice tím ztratila většinu v parlamentu, což výrazně ztěžuje její fungování.

před 1 hodinou

Donald Trump

Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti

Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.

před 1 hodinou

AC Sparta Praha

Změny ve fotbalové Spartě. Jejím novým kapitánem je Haraslín, Wiesner odchází do USA

Krátce před zahájením nové sezóny tuzemské fotbalové Chance ligy se v nejednom týmu této soutěže stala nejedna změna a pražská Sparta v tomto ohledu není výjimkou. Pražané například oznámily, že do nové sezóny nastoupí s novým kapitánem, přičemž tak kapitánskou pásku od Filipa Panáka převzal Lukáš Haraslín. Součástí týmu pak už není obránce Tomáš Wiesner, jenž odešel do zámořské MLS, kde bude nově oblékat dres Houstonu. A nemusí zůstat jen u tohoto odchodu.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Ostravský obránce Frydrych si musí trest za ostrý faul na Klimenta odpykat až do konce

Jeho ostrý zákrok z letošního dubna v rámci pohárovém zápasu s Olomoucí, po kterému olomouckému útočníkovi Janu Klimentovi ukončil předčasně sezónu, v níž měl fazónu a měl namířeno za angažmá do pražské Slavie, z kterého nakonec sešlo, byl na jaře tématem nejedné debaty. Nebylo divu, že za takový zákrok vyfasoval od disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) jeden z největších trestů v lize – stopku na deset zápasů. Nyní mu jich zbývá odpykat ještě pět a to proto, že neuspěl v těchto dnech s žádostí o podmínečné prominutí zbytku trestu.

před 1 hodinou

Patrik Schick

Odejde z Leverkusenu i Schick? O českého kanonýra projevil zájem AC Milán

Přestože to podle vyjádření trenéra Erika ten Haga vypadalo, že jsou dveře pro případný odchod českého útočníka Patrika Schicka zavřené, jelikož s jeho službami v Leverkusenu nadále počítá, ještě přeci jenom rozvířil spekulace zájmem o jeho osobu italský AC Milán. Ten totiž stále hledá náhradu do útoku za Tammyho Abrahama a Luky Joviče.

před 1 hodinou

UEFA

Lyon se vrátil do francouzské ligy i do pohárů. V Anglii se proti rozhodnutí UEFA bouří

Už to vypadalo, že nadcházející ročník nejvyšší francouzské soutěže bude bez tamního sedminásobného šampiona a velkoklubu nesoucího název Olympique Lyon. Ten se potácel v takových finančních problémech, že byl přeřazen do druhé ligy. Nakonec byl Francouzským fotbalovým svazem (FFF) mezi francouzskou elitou navrácen, jelikož uspěl s odvoláním proti původnímu verdiktu. Na základě toho tak Evropská fotbalová unie UEFA vrátila tento velkoklub do Evropské ligy, čímž tak z této soutěže vyšoupl do Konferenční ligy původního náhradníka Crystal Palace. A právě toto rozhodnutí pochopitelně vyvolalo v Anglii bouři nevole.

před 1 hodinou

Michel Platini, UEFA

Bývalému fotbalistovi a šéfu UEFA Platinimu odcizili zloději až dvacet trofejí

Terčem zlodějů se v noci ze čtvrtka na pátek francouzská fotbalová legenda a někdejší šéf Evropské fotbalové unie UEFA Michel Platini. Právě do jeho rezidence Bouches-du-Rhône nacházející se poblíž Marseille se měl tehdy vloupat zloděj a jak uvádí francouzská televizní stanice RTL, Platinimu ukradl až dvacet trofejí.

před 1 hodinou

Alexus Grynkewich

Dva roky do války. Rusko a Čína rozpoutají konflikty v Evropě a Tichomoří, varuje šéf sil NATO

Spojené státy a NATO čelí podle generála Alexuse Grynkewiche naléhavému varování: svět se podle něj musí připravit na možnost, že Rusko a Čína rozpoutají souběžné vojenské konflikty v Evropě a Tichomoří. Generál Grynkewich, nový nejvyšší velitel amerických sil v Evropě a zároveň vrchní velitel spojeneckých sil NATO, promluvil ve čtvrtek na mezinárodním obranném sympoziu LandEuro ve Wiesbadenu.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku

Zatímco mnoho západních zemí čelí stárnutí populace, nízké porodnosti a nedostatku pracovní síly, efektivní integrace imigrantů se stává klíčovou výzvou. Nová studie tří profesorů sociologie – z univerzit v Oslu, Kalifornii a na IESE Business School ve Španělsku – nyní přináší alarmující zjištění: imigranti v Evropě a Severní Americe vydělávají v průměru o 17,9 % méně než lidé narození v dané zemi. Hlavní příčinou přitom není nedostatek kvalifikace, ale omezený přístup k lépe placeným pracovním místům.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah hasičů v porodnici u Apolináře

V porodnici u Apolináře v noci hořelo. Maminky utíkaly s novorozenci

V noci na sobotu zasahovali pražští hasiči u požáru, který vypukl ve vestibulu kliniky porodnictví, gynekologie a neonatologie v Apolinářské ulici. Oheň, který podle vyšetřovatelů vznikl v kávovém automatu, způsobil husté zakouření prostor a vyžádal si rychlou evakuaci několika desítek lidí včetně novorozeňat. Nikdo naštěstí neutrpěl zranění.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump žaluje Ruperta Murdocha a Wall Street Journal

Americký prezident Donald Trump podal žalobu na 10 miliard dolarů na mediální společnost Dow Jones, která vydává deník The Wall Street Journal, a jejího vlastníka Ruperta Murdocha. Tvrdí, že list jej pomluvil a porušil zákony o nactiutrhání tvrzením, že Trump v roce 2003 zaslal „oplzlý“ vzkaz finančníkovi a pozdějšímu odsouzenému sexuálnímu delikventovi Jeffreymu Epsteinovi. 

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Hackeři, ilustrační foto

Policisté zakročili proti proruským hackerům. Cílili na Ukrajinu i její podporovatele

Policisté z řady zemí světa podnikli rozsáhlou operaci, která by měla vést k ochromení aktivit proruské skupiny, jejíž členové v kyberprostoru útočili na Ukrajinu a státy podporující zemi napadenou ruskou armádou. Podle české policie se podařilo odpojit servery, které útočníkům sloužily k jejich činnosti. Dva lidé byli také zadrženi. 

včera

Felix Baumgartner

Tragédie při paraglidingu. U Jaderského moře vyhasl život extrémního sportovce Baumgartnera

Ve čtvrtek večer obletěla svět smutná zpráva o smrti rakouského extrémního sportovce Felixe Baumgartnera, který proslul čtyřicetikilometrovým skokem ze stratosféry z roku 2012, díky kterému překonal rychlost zvuku. Jeho život vyhasl při dalším extrémním výkonu při paraglidingu, po němž se měl zřítit do bazénu hotelového komplexu Porto Sant'Elpidio nacházejícího se na italském pobřeží Jaderského moře. Bylo mu 56 let.

včera

Napětí kolem případu výhrůžek školám. Slováci se brání a kritizují BIS

Napětí mezi českými a slovenskými bezpečnostními složkami nastalo v souvislosti s případem zadržení ukrajinského občana, který má být zodpovědný za loňské výhrůžky školám v Česku a na Slovensku. Čeští policisté vyčinili slovenským kolegům za to, jak o případu informovali. Do věci se následně vložil slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD). 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy