ROZHOVOR | Dezinformace pomáhají šířit sociální sítě, nastavením podporují senzace. Je nutné zintenzivnit ověřování informací, říká odbornice

Dezinformační weby hledají stále nové cesty pro šíření svého obsahu. Přesouvají se na jiné domény nebo sociální sítě, kde vznikají uzavřené skupiny posilující vyhraněné názory konzumentů dezinformací, tvrdí Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute (PSSI). V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz uvedla, jaká témata v současné době dezinformační scénou nejvíce rezonují a co je proti šíření falešných zpráv vhodné dělat.

Od doby, kdy Česko zablokovalo osm dezinformačních webů, uplynul více než měsíc. Jak tento krok omezil šíření dezinformací?

Některé ze zablokovaných webů prozatím ukončily svou činnost. Jiné, jako Protiproud a Aeronet, se přesunuly na nové domény, aby se vyhnuly dosahu českého správce domén CZ.NIC, který dané weby zablokoval. Jejich návštěvnost na nových doménách ale podle nejnovějších dat klesla o více než polovinu. K dobrovolnému blokování dezinformačních webů se přidali i domácí poskytovatelé internetového připojení, po čemž se návštěvnost webů propadla o čtyřicet až osmdesát procent. Najdou se ale také výjimky, jako weby AC24 News a CZ24 News, které si návštěvnost udržely, nebo dokonce zvýšily. Celkově nyní dezinformační weby kvůli těmto krokům hledají alternativní cesty pro šíření svého obsahu, ať už zmiňovaným přesunem na jiné domény, pomocí svých Facebookových stránek, či stále populárnější aplikace Telegram, která nemá vysokou úroveň regulace.

Jedná se o krok správným směrem, nebo existují lepší metody, jak šíření fake news na internetu zabránit?

Tento krok je rozhodně pozitivní v tom, že autority berou problém dezinformací stále vážněji. Faktem ale zůstává, že tyto kroky byly iniciativou soukromých subjektů – správce národní domény a poskytovatelů připojení – i když byly založeny na doporučeních a konzultaci s vládou a zpravodajskými službami. Legální a institucionální rámec těchto kroků tedy zůstal mírně nejasný a nutně vedl k určité kritice ohledně transparentnosti procesu, jakým byly zablokované weby vybrány. Jasněji nastavený model odpovědnosti lze vidět u sousedů v Slovenské republice, kde byl po začátku invaze promptně přijat zákon, který umožňuje blokovat problematické weby Národnímu bezpečnostnímu úřadu.

Asi není překvapením, že se dezinformátoři aktuálně zaměřují především na válku na Ukrajině či na migraci. Co se ale nyní děje na covidové scéně, která problematice fake news podléhala poslední dva roky?

I covidová scéna se dokázala rychle přeorientovat na geopolitické otázky. Zajímavým případem je hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES, které loni neúspěšně kandidovalo v parlamentních volbách. Hnutí odsoudilo ruskou agresi, ale vinu připisovalo ekonomickým sankcím a údajné neustálé provokaci ze strany EU a NATO. Mluvčí strany Jiří Janeček také vyjádřil pochopení kroků Putina jako osvoboditele separatistických republik na východě Ukrajiny, kde údajně probíhala genocida etnických Rusů. Určitý posun ale nastal, když samotné hnutí začalo organizovat pomoc pro ukrajinské uprchlíky, což způsobilo rozkol mezi jeho členy i mezi podporovateli, kteří zvyknou být nakloněni anti-imigračním postojům.

Které aspekty ruské invaze jsou pro dezinformátory nejlákavější? Předpokládám, že kromě migrace to může být například masakr civilistů v Buči?

Je pravda, že na Facebooku se o masakru v Buči objevovalo více zpochybňujících příspěvků než přesných informací. V rámci tématu migrace mají pozornost tvrzení, že Česká republika se stará o uprchlíky více než o vlastní občany, hlavně v kontextu rostoucích cen energií a celkové inflace, a s tím spojené tvrzení o nevděčnosti uprchlíků. Je možné sledovat i obviňování Západu či samotné vlády České republiky, že se Evropu snaží zatáhnout do ozbrojeného konfliktu. Celkově se na dezinformační scéně objevují pro-ruské narativy o ultranacionalistickém režimu na Ukrajině, který páchá genocidu na Donbasu, či o Západě jako skutečném agresorovi.

Jak by se dal v aktuální situaci charakterizovat typický konzument fake news? Je například pravidlem, že zpochybňuje civilní oběti nebo vyznává ruský režim a podporuje Vladimira Putina?

Manipulativní tvrzení či dezinformace zpravidla padají na úrodnou půdu již existujících předsudků, nespokojenosti s vlastním životem nebo pesimistických očekávání od budoucnosti. Popularita dezinformací je projevem hlubších společenských, ekonomických a politických problémů, které vedou ke snížené důvěře ve veřejné instituce a mainstreamová média. Lidé budou primárně věřit tomu, co potvrzuje jejich již existující světonázor, takže pro-ruská tvrzení o tom, že mainstreamová média neukazují pravdu o událostech na Ukrajině, ať už v případě Buče a jiných válečných zločinů, nebo o skutečném agresorovi v podobě Západu, mají velkou šanci na úspěch.

Během covidové pandemie vznikla na sociálních sítích řada skupin, v nichž se dezinformace šířily mezi desítky tisíc lidí. Všimli jsme si ale, že některé z těchto skupin se nyní už nezabývají covidem, nýbrž právě válkou, čili z jedné dezinformační vlny přesídlily na druhou. Lze říci, kolik lidí z těch, kteří nějakým dezinformacím věří, jsou univerzálně přizpůsobiví nejrůznějším narativům bez ohledu na to, o jakou událost se jedná?

I zde lze aplikovat mou předchozí odpověď, každopádně na konkrétnější vyčíslení tohoto podílu lidí nemáme dost empirických dat. Přechod od covidu-19 k válce na Ukrajině byl v podobě narativů poměrně plynulý – údajný fašismus a genocida spojované s protipandemickými opatřeními a očkováním jsou nyní jednoduše aplikovány na Ukrajinu. Covid-19 rozšířil dezinformační scénu, ale jako téma ustoupil do pozadí, proto se dalo očekávat, že dezinformátoři budou hledat nový materiál. Celkově tento vývoj ukazuje značné překrytí české dezinformační scény s proruskými tendencemi, což je dlouhodobě pozorovaný jev.

Jak významným šiřitelem fake news jsou sociální sítě? V porovnání například právě s dezinformačními weby či řetězovými e-maily?

Sociální sítě jsou právě tím technologickým vývojem, který umožnil masové šíření dezinformací, díky své dostupnosti a malým nákladům. Sociální sítě jsou stále nízko regulovány a svým nastavením posilují stávající radikální tendence ve společnosti, což bylo jen znásobeno pandemií. Příkladem je už jen možnost na Facebooku zakládat zmíněné skupiny pro lidi se stejnými názory, které samozřejmě mohou napomoci pozitivnímu posilování komunity, ale také vytvářet uzavřené bubliny, ve kterých uživatelé navzájem podporují svá extremistická přesvědčení. V Česku v posledních dvou až třech letech právě anti-covidová scéna ukázala schopnost efektivně využít sociální sítě k šíření svých narativů a mobilizaci, ať už pomocí skupin, nebo trendu používání formátu videí a livestreamů, v nichž lídři různých hnutí a „občanští“ dezinformátoři pravidelně oslovují své obecenstvo ve velmi neformálním a důvěrném duchu.

Je současný stav potírání dezinformací na sociálních sítích dostatečný, nebo by provozovatelé měli konat více či reagovat rychleji?

Rozhodně je zapotřebí více proaktivní a zodpovědný přístup k bránění šíření dezinformací. Problémem zůstává nastavení těchto platforem v podobě algoritmů podporujících kontroverzní a senzacechtivý obsah, který přitáhne pozornost uživatelů a generuje mnoho interakcí. Sociální sítě by měly zintenzivnit spolupráci s fact-checkery, kteří denně čelí kvantům nového a potenciálně problematického obsahu, a pomáhat uživatelům rozpoznat nepravdivé informace či podporovat jejich schopnost upozornit na podobné případy. Důležité je také eliminovat finanční zisk, který dezinformátoři mohou mít ze svých aktivit například prostřednictvím reklamy. Na závěr zůstává výzva balancovat tato opatření s nutností zachovat svobodu projevu.

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Kristína Šefčíková Boj proti dezinformacím a fake news dezinformační weby fake news sociální sítě internet

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 2 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 3 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 9 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 9 hodinami

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy