Kognitivní válka už není pouze teorií, v současné době lze říci, že probíhá. Svědčí o tom masivní vlna dezinformací a šíření proruských narativů spojených s ruskou invazí proti Ukrajině z února loňského roku. Jeho podstata není příliš složitá – nepřítel se pokouší dostat do lidských mozků prostřednictvím narušení chápání současného dění za užití masivních manipulačních kampaní, ať už psychologických nebo dezinformačních. Co ale kognitivní válčení přesně znamená?
Zakladatelka a prezidentka organizace DefSec Innovation Hub Kristina Soukupová před dvěma lety na Masarykově univerzitě vystoupila s přednáškou na téma kognitivního válčení. Tehdy se neslo především ve jménu covidu-19, od ruské agrese proti Ukrajině se ale ještě rozšířilo. „Někdo se nám dostane do hlavy, bude nás ovládat a my o tom vlastně nebudeme ani vědět. Už víme, že technologie, které toto dokáží, existují,“ nastínila při přednášce, jejíž záznam na svém youtubovém kanále sdílel Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost.
V Severoatlantické alianci je to nové téma. „Kognitivní odolnost vojáka je něco, s čím si armády hrají už odjakživa,“ podotkla a jmenovala příklady jako podávání drogy LSD vojákům nebo drogování dětských vojáků v Africe.
Je úzce spjato s kyberprostorem. „Někteří odborníci tvrdí, že není rozdíl mezi informační válkou, psychologickými operacemi a dezinformační kampaní. S tím tak úplně nesouhlasím,“ řekla.
Kognitivní válčení tak mění naše chápání reality. „Kognitivní válka je válka o informace, když se mění ve znalosti procesem chápání,“ citovala Soukupová vedoucího pracovníka Centra pro kybernetickou a vnitřní bezpečnost na Univerzitě George Washingtona Clinta Wattse.
Podotkla, že jde o asi nejvyspělejší formu masivní manipulace. „Není to manipulace pouze jednoho člověka, ale celých společností nebo jejich fragmentů. Myslím, že covid a kampaně okolo něj nám ukázaly, že i vzdělaní a chytří lidé dokáží velmi rychle zblbnout,“ uvedla.
Nové jsou zejména využívané technologie. „Jsou rychlejší, schopnější a neustále se vyvíjejí. Hlavním cílem je změna našeho chápání reality, tedy jakým způsobem procesujeme informace a jak budeme chápat, co se děje okolo nás.“
Přisuzuje to neustálému připojení na sociální sítě. „Z těchto kampaní to dělá kontinuální působení. Není to tak, že by někdo přišel, kognitivně působil a člověka zblbnul. Je to plíživá hrozba a o to je silnější a horší, protože je těžce postřehnutelná. Není to tak, že se ráno vzbudím, a řeknu si, že svět chápu úplně jinak, než jsem ho chápal včera,“ vysvětlila.
V rámci kognitivní kampaně tak dojde k vytvoření fragmentů společnosti, které „se navzájem budou nesnášet, nebudou spolu komunikovat a budou jinak vnímat to, co se kolem nich děje“. „To může vést nejen k rozhádání společnosti, ale i k naprosté nedůvěře k demokratickým institucím a rozložení společnosti a sociopolitického systému.“
NATO v tom případě potřebuje mít kognitivní převahu. „Tak, jako jsme hovořili o převaze letectva, tak teď mluvíme o tom, že musíme mít nad naším nepřítelem kognitivní převahu. Neznamená to jen to, že budeme chytřejší než nepřítel, to bychom měli být v každém případě. Jde o to mít schopnost se ubránit různým kognitivním kampaním,“ shrnula.
Lidský mozek se tak stane operační doménou – dosud jich má NATO pět, konkrétně jde o vzduch, vodu, zemi, vesmír a kyberprostor. „Začíná se hovořit o tom, že nejen lidský mozek, ale i člověk jako takový by měl být šestou doménou,“ pokračovala.
Podle Soukupové se NATO pomalu ubírá několika směry. První je odolnost, tedy zabránění fragmentaci společnosti. NATO jí chce docílit podporou procesů na operační úrovni. „To znamená zjistit, co můžeme poskytnout, aby lidé věděli, že dochází ke kognitivní kampani a co jim můžeme dát, aby se rychleji rozhodovali. Prakticky to může být cokoliv,“ vylíčila s tím, že dalším důležitým faktorem je vzdělávání v kritickém myšlení.
Související
Rusové na NATO nemají, ale jaderné zbraně už zaměřili. Experti pro EZ popsali, jak by vypadala válka
Svět se změnil ve válečnou zónu. Zažil nejvíc konfliktu od druhé světové
válka , Boj proti dezinformacím a fake news , fake news , NATO , válka na Ukrajině , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Rusko
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Počasí v Česku ovlivní hurikán. Než dorazí do Evropy, projde proměnou
před 53 minutami
Harrisová se s Putinem nesetká bez zástupce Kyjeva, řekla v rozhovoru
včera
Britský král Karel III. přerušil měsíce trvající léčbu rakoviny
včera
Írán se zapojuje do rozvracení Švédska. Součástí spiknutí jsou revoluční gardy
včera
Změny ve vládě: Pavel přijal Síkelovu demisi, zítra jmenuje nové ministry
včera
Edgar Allan Poe zemřel před 175 lety. Zabily ho drogy a alkohol
včera
Počasí v Evropě ovlivní bouře, která se nachází nad Atlantikem. Česko nebude výjimkou
včera
Putin v izolaci. Důkazem jsou přání k dnešním narozeninám ruského vůdce
včera
Úspěšný návrat do Ligy mistrů. Sparta i ve druhém vystoupení bodovala
včera
Tragédie v pražském metru. Vyhasl život pětatřicetiletého muže
včera
Před rokem jsme ohrozili existenci Izraele, tvrdí Hamás. Hizballáh přiznal, že platí vysokou cenu
včera
Mstí se Leyenová za poníka? Evropská komise povolila odstřel chráněné zvěře
včera
"Hanebná neschopnost." Papež František nezvykle ostře zkritizoval svět za válku v Izraeli
Aktualizováno včera
Kriminalisté z NCOZ zasahují na Krajském úřadu v Ostravě
včera
Svět si připomíná rok od masakru v Izraeli. Bolest zraněného lidstva, tvrdí Macron
včera
Petříček a Buzková opouští po zvolení Maláčové Sociální demokracii
včera
Odročená stání, zavřené podatelny. Soudy vstoupily do stávky
včera
Maďarsko vzkazuje světu: My v krizi nejsme, velké problémy máte vy
včera
Izraelská armáda posiluje přítomnost v Libanonu. Povolala další divizi
včera
Nobelovu cenu za medicínu získali Ambros a Ruvkun. Objevili mikroRNA
Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu za rok 2024 získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za "objev mikroRNA a její roli v posttranskripční genové regulaci". Laureáty vybralo Nobelovo shromáždění Karolínského institutu ve Stockholmu, jejich jména oznámil v pondělí dopoledne generální tajemník shromáždění Thomas Perlmann.
Zdroj: Libor Novák