Lidský mozek jako bojiště. Kognitivní válčení se mění v realitu, NATO se potřebuje přizpůsobit

Kognitivní válka už není pouze teorií, v současné době lze říci, že probíhá. Svědčí o tom masivní vlna dezinformací a šíření proruských narativů spojených s ruskou invazí proti Ukrajině z února loňského roku. Jeho podstata není příliš složitá – nepřítel se pokouší dostat do lidských mozků prostřednictvím narušení chápání současného dění za užití masivních manipulačních kampaní, ať už psychologických nebo dezinformačních. Co ale kognitivní válčení přesně znamená?

Zakladatelka a prezidentka organizace DefSec Innovation Hub Kristina Soukupová před dvěma lety na Masarykově univerzitě vystoupila s přednáškou na téma kognitivního válčení. Tehdy se neslo především ve jménu covidu-19, od ruské agrese proti Ukrajině se ale ještě rozšířilo. „Někdo se nám dostane do hlavy, bude nás ovládat a my o tom vlastně nebudeme ani vědět. Už víme, že technologie, které toto dokáží, existují,“ nastínila při přednášce, jejíž záznam na svém youtubovém kanále sdílel Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. 

V Severoatlantické alianci je to nové téma. „Kognitivní odolnost vojáka je něco, s čím si armády hrají už odjakživa,“ podotkla a jmenovala příklady jako podávání drogy LSD vojákům nebo drogování dětských vojáků v Africe. 

Je úzce spjato s kyberprostorem. „Někteří odborníci tvrdí, že není rozdíl mezi informační válkou, psychologickými operacemi a dezinformační kampaní. S tím tak úplně nesouhlasím,“ řekla.

Kognitivní válčení tak mění naše chápání reality. „Kognitivní válka je válka o informace, když se mění ve znalosti procesem chápání,“ citovala Soukupová vedoucího pracovníka Centra pro kybernetickou a vnitřní bezpečnost na Univerzitě George Washingtona Clinta Wattse. 

Odpuštění je možné, Rusové o něj ale musí sami požádat, popisuje náměstek gubernátora Lvovské oblasti Oleksandr Kulepin

Podotkla, že jde o asi nejvyspělejší formu masivní manipulace. „Není to manipulace pouze jednoho člověka, ale celých společností nebo jejich fragmentů. Myslím, že covid a kampaně okolo něj nám ukázaly, že i vzdělaní a chytří lidé dokáží velmi rychle zblbnout,“ uvedla. 

Nové jsou zejména využívané technologie. „Jsou rychlejší, schopnější a neustále se vyvíjejí. Hlavním cílem je změna našeho chápání reality, tedy jakým způsobem procesujeme informace a jak budeme chápat, co se děje okolo nás.“ 

Přisuzuje to neustálému připojení na sociální sítě. „Z těchto kampaní to dělá kontinuální působení. Není to tak, že by někdo přišel, kognitivně působil a člověka zblbnul. Je to plíživá hrozba a o to je silnější a horší, protože je těžce postřehnutelná. Není to tak, že se ráno vzbudím, a řeknu si, že svět chápu úplně jinak, než jsem ho chápal včera,“ vysvětlila. 

V rámci kognitivní kampaně tak dojde k vytvoření fragmentů společnosti, které „se navzájem budou nesnášet, nebudou spolu komunikovat a budou jinak vnímat to, co se kolem nich děje“. „To může vést nejen k rozhádání společnosti, ale i k naprosté nedůvěře k demokratickým institucím a rozložení společnosti a sociopolitického systému.“

NATO v tom případě potřebuje mít kognitivní převahu. „Tak, jako jsme hovořili o převaze letectva, tak teď mluvíme o tom, že musíme mít nad naším nepřítelem kognitivní převahu. Neznamená to jen to, že budeme chytřejší než nepřítel, to bychom měli být v každém případě. Jde o to mít schopnost se ubránit různým kognitivním kampaním,“ shrnula. 

Lidský mozek se tak stane operační doménou – dosud jich má NATO pět, konkrétně jde o vzduch, vodu, zemi, vesmír a kyberprostor. „Začíná se hovořit o tom, že nejen lidský mozek, ale i člověk jako takový by měl být šestou doménou,“ pokračovala. 

Podle Soukupové se NATO pomalu ubírá několika směry. První je odolnost, tedy zabránění fragmentaci společnosti. NATO jí chce docílit podporou procesů na operační úrovni. „To znamená zjistit, co můžeme poskytnout, aby lidé věděli, že dochází ke kognitivní kampani a co jim můžeme dát, aby se rychleji rozhodovali. Prakticky to může být cokoliv,“ vylíčila s tím, že dalším důležitým faktorem je vzdělávání v kritickém myšlení.  

Související

Ilustrační foto Původní zpráva

Rusové na NATO nemají, ale jaderné zbraně už zaměřili. Experti pro EZ popsali, jak by vypadala válka

EuroZprávy.cz se obrátily na přední české bezpečnostní experty, aby popsali, jak by mohl vypadat teoretický konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. Z jejich slov vyplývá, že Rusko na tuto variantu není připravené a v konvenční rovině nemá mnoho šancí. Problém ale dělají jaderné zbraně; Rusové mají převahu a evropská města jsou zaměřená už dávno. 

Více souvisejících

válka Boj proti dezinformacím a fake news fake news NATO válka na Ukrajině Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 11 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy