Lidský mozek jako bojiště. Kognitivní válčení se mění v realitu, NATO se potřebuje přizpůsobit

Zakladatelka a prezidentka organizace DefSec Innovation Hub Kristina Soukupová před dvěma lety na Masarykově univerzitě vystoupila s přednáškou na téma kognitivního válčení. Tehdy se neslo především ve jménu covidu-19, od ruské agrese proti Ukrajině se ale ještě rozšířilo. „Někdo se nám dostane do hlavy, bude nás ovládat a my o tom vlastně nebudeme ani vědět. Už víme, že technologie, které toto dokáží, existují,“ nastínila při přednášce, jejíž záznam na svém youtubovém kanále sdílel Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. 

V Severoatlantické alianci je to nové téma. „Kognitivní odolnost vojáka je něco, s čím si armády hrají už odjakživa,“ podotkla a jmenovala příklady jako podávání drogy LSD vojákům nebo drogování dětských vojáků v Africe. 

Je úzce spjato s kyberprostorem. „Někteří odborníci tvrdí, že není rozdíl mezi informační válkou, psychologickými operacemi a dezinformační kampaní. S tím tak úplně nesouhlasím,“ řekla.

Kognitivní válčení tak mění naše chápání reality. „Kognitivní válka je válka o informace, když se mění ve znalosti procesem chápání,“ citovala Soukupová vedoucího pracovníka Centra pro kybernetickou a vnitřní bezpečnost na Univerzitě George Washingtona Clinta Wattse. 

Podotkla, že jde o asi nejvyspělejší formu masivní manipulace. „Není to manipulace pouze jednoho člověka, ale celých společností nebo jejich fragmentů. Myslím, že covid a kampaně okolo něj nám ukázaly, že i vzdělaní a chytří lidé dokáží velmi rychle zblbnout,“ uvedla. 

Nové jsou zejména využívané technologie. „Jsou rychlejší, schopnější a neustále se vyvíjejí. Hlavním cílem je změna našeho chápání reality, tedy jakým způsobem procesujeme informace a jak budeme chápat, co se děje okolo nás.“ 

Přisuzuje to neustálému připojení na sociální sítě. „Z těchto kampaní to dělá kontinuální působení. Není to tak, že by někdo přišel, kognitivně působil a člověka zblbnul. Je to plíživá hrozba a o to je silnější a horší, protože je těžce postřehnutelná. Není to tak, že se ráno vzbudím, a řeknu si, že svět chápu úplně jinak, než jsem ho chápal včera,“ vysvětlila. 

V rámci kognitivní kampaně tak dojde k vytvoření fragmentů společnosti, které „se navzájem budou nesnášet, nebudou spolu komunikovat a budou jinak vnímat to, co se kolem nich děje“. „To může vést nejen k rozhádání společnosti, ale i k naprosté nedůvěře k demokratickým institucím a rozložení společnosti a sociopolitického systému.“

NATO v tom případě potřebuje mít kognitivní převahu. „Tak, jako jsme hovořili o převaze letectva, tak teď mluvíme o tom, že musíme mít nad naším nepřítelem kognitivní převahu. Neznamená to jen to, že budeme chytřejší než nepřítel, to bychom měli být v každém případě. Jde o to mít schopnost se ubránit různým kognitivním kampaním,“ shrnula. 

Lidský mozek se tak stane operační doménou – dosud jich má NATO pět, konkrétně jde o vzduch, vodu, zemi, vesmír a kyberprostor. „Začíná se hovořit o tom, že nejen lidský mozek, ale i člověk jako takový by měl být šestou doménou,“ pokračovala. 

Podle Soukupové se NATO pomalu ubírá několika směry. První je odolnost, tedy zabránění fragmentaci společnosti. NATO jí chce docílit podporou procesů na operační úrovni. „To znamená zjistit, co můžeme poskytnout, aby lidé věděli, že dochází ke kognitivní kampani a co jim můžeme dát, aby se rychleji rozhodovali. Prakticky to může být cokoliv,“ vylíčila s tím, že dalším důležitým faktorem je vzdělávání v kritickém myšlení.